Seminář k limitům těžby uhlí Praha – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 23.4.2014 Ing. Vladimír Vlk, poradce ministerstva průmyslu a obchodu 1
Obsah přednášky Dodávky uhlí pro energetické využití Územně ekologické limity těžby uhlí Úhrady z vydobytého hnědého uhlí 2
Dodávky uhlí pro energetickévyužití 3
Vývoj těžby uhlí v ČR 4
Využití hnědého uhlí Energetické uhlí je využíváno v energetických provozech na výrobu elektrické energie – kondenzační elektrárny. Energetické uhlí lze využít rovněž v teplárnách, které v průběhu 70. a 80. let minulého století přešly z kondenzační výroby elektrické energie na dodávky tepla do CZT. Z velkých tepláren přicházejí v úvahu takové zdroje, které mohou spalovat uhlí v kotlích s práškovými hořáky (tzv. granulační kotle) anebo ve fluidních technologiích. K zachování provozu tepláren bude nezbytně nutné najít cestu, ve které bude dodávka hnědého uhlí přednostně dodávána v zájmu plynulé výroby tepla do systému CZT. 5
Aspekty k dodávkám uhlí pro účely teplárenství V právním rozboru ze dne 3. března 2009 veřejnou obchodní společností Becker&Poliakoff vyplývá, že vydobyté uhlí (nerost) je ve vlastnictví těžební společnosti. Základní zásady posuzování dané problematiky byly formulovány například ve stanovisku Českého báňského úřadu ze dne 7. 10. 2005, podle kterého teprve oddělením nerostu od ložiska získá těžební organizace možnost fyzicky plně disponovat s nerostem. Z hlediska právního jsou ve vlastnictví státu pouze ložiska vyhrazených nerostů nikoli vyhrazené nerosty jako takové. Oddělením nerostu od ložiska přestává být nerost vlastnictvím státu a vlastnictví tak přechází na subjekt, který je státem (vlastníkem ložiska) oprávněn toto provést, tj. na těžební organizaci oprávněnou si přisvojit nerost z vyhrazeného ložiska stanovením dobývacího prostoru. Přechod vlastnických práv na soukromý subjekt je dovozován také z existence institutu úhrad, které jsou povinny těžební organizace platit, jež jsou vlastně „cenou“ placenou těžebními organizacemi státu za to, že jim umožňuje přivlastnění si nerostů z výhradních ložisek. 6
Územně ekologické limity těžby hnědého uhlí 7
Územní limity Územně ekologické limity těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi byly jako závazné linie omezení těžby vyhlášeny usnesením vlády České republiky č. 444 /1991. Ve vládním usnesení je mimo jiné uvedeno, že je nutné při koncipování státní energetické politiky České republiky do roku 2005 vycházet z tohoto vládního usnesení. Státní energetická koncepce, schválená usnesením vlády ČR č. 211/2004, řeší období do roku 2030. Podle schváleného scénáře státní energetické koncepce („zelený – U“) by tepelné elektrárny v pánevní oblasti měly po roce 2010 postupně projít obnovou s cílem dosažení vyšší energetické účinnosti a příznivějšího vlivu na životní prostředí. 8
Prognózní lokality ČSA II. etapa - je předpokládáno s vytěžitelností 255 mil. tun hnědého uhlí. Odhady vytěžitelných zásob se různí v rozmezí 250 mil. tun až 280 mil. tun, podle vymezení linie II. etapy na lomu ČSA. Hodnota 255 mil. tun je v tomto materiálu uvedena na podkladě materiálu zpracovaného v roce 2008 Geologickou službou pro NEK. Bílina - při uvolnění limitů dalších 120 mil. tun. Podlešice – Veliká Ves nacházející se jižně od Kadaně s vytěžitelnými zásobami cca 124 mil. tun o průměrné výhřevnosti 9,64 MJ.kg-1 . Zahořany ležící jižně od Kadaně s využitelnými zásobami 164 mil. tun s průměrnou výhřevností 9,9 MJ.kg-1 . Bylany, které jsou situovány jihozápadně od Mostu s vytěžitelnými zásobami 163 mil. tun o průměrné výhřevnosti 9,24 MJ.kg-1 . 9
Post prognózní lokality Post prognózní lokalitou je lom Československé armády ve III. a IV. etapě, která představuje 486 mil. tun vytěžitelného uhlí o průměrné výhřevnosti 18,11 MJ.kg-1. Těžba v této lokalitě se váže na vytěžení zásob hnědého uhlí ve II. etapě a na uvolnění ochranného pilíře rafinérie v prostoru Litvínov – Záluží za podmínky likvidace nebo přemístění areálu rafinérie a přeložky regionálně významného koridoru dopravní a technické infrastruktury. 10
Úhrady z vydobytého hnědého uhlí 11
Současný stav úhrad Úhrada z dobývacího prostoru je 100% příjmem obcí, kde se dobývací prostor nachází. Úhrady z vydobytých nerostů jsou formu náhrady za majetek České republiky, který stát jinak zcela bezúplatně přenechává soukromoprávnímu subjektu. 12
Stávající úhrady skupiny Czech Coal 13
Úhrady z těžby uhlí 14
Děkuji za pozornost 15