Bilaterální spolupráce a možnosti na ruském trhu Praha, 26. dubna 2012.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MARKETING A MANAGEMENT
Advertisements

1 Podpora ČEB českým exportérům při vývozu mimo Evropskou unii Seminář Export mimo Evropskou unii, jak na to? Brno, Výstaviště BVV 16. září 2009.
Zahraniční obchod.
Přichází zlatý věk plynu? Karel Dyba velvyslanec ČR při OECD Prezentace na IEC Ostrava 2011 na základě poznatků MEA (IEA)
MSP v české ekonomice a dotační podpora z EU a státních prostředků.
Příprava, řízení a realizace programů a projektů ERDF a KF ÚVOD DO PROBLEMATIKY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název.
Priorita č. 3 Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikání.
Programová konference ČSSD Michal Hašek Předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje , Hradec Králové Silné, samostatné a spravedlivé.
Praha (blízké) budoucnosti: věda, výzkum a inovace Co Praha nabízí a nabídne?
D I G I T Á L N Í V Ý Z V Y ING. JAN ŠTĚPNIČKA PRAHA - 6. PROSINCE 2013 TRENDY VÝSTAVBY BEZDRÁTOVÝCH TELEKOMUNIKAČNÍCH SÍTÍ ARBOR, spol. s r.o.
Praha a fondy EU Programové období 2007 – 2013 Markéta Reedová náměstkyně primátora HMP.
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Český export a zrychlená bankovní a finanční integrace EU
Akční plán pro Evropu a resortní koncepce výzkumu a vývoje – návrh opatření v kompetenci jednotlivých resortů.
Agregátní poptávka a nabídka
Outsourcing jako strategický nástroj řízení nejen v komerční sféře
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Konkurenceschopnost ČR v rámci středoevropského regionu SpeedChain 13/11/2013 Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek státního tajemníka pro evropské záležitosti.
Seminář KOMTERM, 21. duben 2010 Dipl. - Ing. Roman Baláž, MBA Generální ředitel SPP CZ, a.s. 1 Bezpečnost dodávek – nevyhnutná podmínka zákazníka.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ.
1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ pro období MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
1 Etika podnikání Společenská odpovědnost organizací Ing. Jaroslav Prachař – výkonný ředitel, Korektní podnikání, o.s CEBRE – Kam směřuje Společenská.
Lenka Míkovcová10. března Rozvoj lidských zdrojů jako „motor“ ekonomického růstu Rozvoj lidských zdrojů jako „motor“ ekonomického růstu Lenka Míkovcová.
1 Česká asociace rozvojových agentur Regionální inovační infrastruktura a inovační proces v krajích Manfred Hellmich Praha 29. listopadu 2005.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu Průmyslová politika ve vazbě na automobilový průmysl Zasedání rady ředitelů AutoSAP.
STÁTNÍ PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE NA MPO Výzkum a vývoj na MPO.
Krajský úřad Libereckého kraje SEMINÁŘ Možnosti spolufinancování projektů ze strukturálních fondů Evropské unie prostřednictvím operačních programů.
Strukturální politika. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKA SCHOPNOSTI PŘIZPŮSOBENÍ SE MĚNÍCÍM PODMÍNKÁM VE STRUKTUŘE EKONOMIKY STRUKTURA – VNITŘNÍ ČLENĚNÍ.
Ruská federace x WTO a OECD
Výzkum, vývoj a inovace v ČR Výzkum, vývoj a inovace v ČR Seminář Ochrana průmyslového vlastnictví Praha, 6. června 2007.
2.Marketingové prostředí
Prostředí pro podnikání a rozhodující faktory růstu MSP Karel Havlíček květen 2008.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
Nové výzvy a zkušenosti v úvěrovém pojištění MSV Brno 2007 Pavol Parízek Generální ředitel EGAP.
Změna Státní energetické koncepce a priority České republiky k zajištění bezpečnosti zásobování elektřinou Ing. Tomáš H ü n e r náměstek ministra © 2008.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Více služeb pro české exportéry © 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Světová ekonomikaOPF1 SVĚTOVÁ EKONOMIKA 5. Světová ekonomikaOPF2 1) Měření světového obchodu 2) Tendence ve světovém obchodě 3) Světové ceny 4) Obchodní.
Důvody vstupu na zahraniční trhy
1 Regionální inovační strategie RIS. 2 O Regionálních inovačních strategiích Projekty RIS mají za cíl podporu rozvoje regionálních inovačních strategií,
AKTUÁLNÍ SITUACE V PROJEKTU RIS – ČASOVÝ HARMONOGRAM červen 2005 – květen 2006červen 2007 – leden 2008 Fáze 0 – definice projektu Fáze 1 - analýza Fáze.
Prezentace společnosti GOLFER s.r.o Konference Partnerství pro budoucnost – CÍLOVÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE STRATEGIE A PROJEKTY.
Zkušenosti z práce v ruských regionech Praha, 31. května 2011.
Podpora podnikání ze SF EU OP Podnikání inovace Globální cíl: zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a.
MSP v české ekonomice a dotační podpora z EU a státních prostředků.
3. PLATEBNÍ BILANCE.
JIHOČESKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Další možnosti podpor ROADSHOW Možnosti podpor pro podnikatele v období dubna – 15. května 2015.
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Dr. Frank Schadlich/ Ing.Jiří Petr
Obsah Marketingový mix Marketingový mix obchodníka Nákupní marketing.
Teritoriální setkání Arménie Česká exportní banka - aktuality ve financování exportu.
Regionální politika Oldřich Hájek. Nástroje regionální politiky Makroekonomické nástroje Makroekonomické nástroje Jsou omezené ostatními cíly hospodářství.
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 12: Příčiny neúspěchu podnikání malých a středních podniků.
Perspektivy mzdové konvergence mezi ČR a EU v širší národohospodářské perspektivě Seminář Friedrich Ebert Stiftung a ČMKOS 6. duben 2016 Aleš Chmelař,
Česká exportní banka Ing. Karel Bureš předseda představenstva a generální ředitel Business Den Ruské federace 30. září 2014 Aktuální možnosti financování.
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Kateřina Čočková, regionální projektová manažerka.
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
© Berman Group. Klastry Co je to a má cenu se jimi zabývat? Petr Adámek Berman Group.
Možná podpora na získání ETV certifikátu z OP PIK Ing. Radek Navrátil, září 2016.
1 ČLFA  založena 1991 (ALS ČSFR, ALS ČR, ČLFA)  42 členů  cíle:  prosazuje prostředí vhodné pro rozvoj leasingu, úvěrů a factoringu  těžištěm je financování.
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
STRATEGII REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích ANALÝZA MARKETINGOVÉHO MIXU VYBRANÉHO SUBJEKTU (Obhajoba bakalářské práce) Autor práce: Libuša.
Úvod, základní principy a cíle
Výzvy digitální ekonomiky pro společnost
Transkript prezentace:

Bilaterální spolupráce a možnosti na ruském trhu Praha, 26. dubna 2012

Ruská federace základní údaje Rozloha: km2 Počet obyvatel: 141 mil. Regionální rozdělení: 83 subjektů

Krátká charakteristika ekonomické situace v RF  prakticky plné zotavení po krizového poklesu v letech 2008 až 2009  růst většiny makroekonomických ukazatelů  růst HDP v roce 2011 – 4,3%  index růstu průmyslové výroby v roce 2011 – 4,7%  v prvním čtvrtletí 2012 je tendence růstu v obdobném měřítku zachována  předpoklad RF - v roce 2012 ekonomický růst cca 4,2% HDP  na ruské poměry rekordně nízká inflace – 6,1%  trh táhne obnovená zahraniční poptávka (surovinové artikly ruského exportu) a i obnovená poptávka na vnitřním trhu (investice a realizace odložené poptávky)  program modernizace  jednoznačným úkolem je podpora a přilákání zahraničních investic  pro další rozvoj nutná diverzifikace a restrukturalizace ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti produkce  Výzvou pro Rusko bude po ukončení ratifikačních procedur v létě tohoto roku vstup do WTO.

WTO a celní unie  Potenciál  Možnosti  Rizika

Vývoj zahraničního obchodu za rok 2011 – krátké shrnutí  naše bilance je vzhledem k výrazné převaze palivo- energetických surovin ve struktuře českého dovozu dlouhodobě pasivní  výsledky zahraničního obchodu za rok 2011 jsou rekordní (údaje v Kč)  vývoz 92,6 mld. Kč, narůst oproti roku 2010 o 37,5%  dovoz 142,7 mld. Kč, nárůst oproti roku 2010 o 9,7%  obrat 235,3 mld. Kč, nárůst oproti roku 2010 o 19,2%  Podíl RF v celkovém zahraničně obchodním obratu v roce 2011 činil 4,2 % ( v roce 2010 – 4%), z toho v českém vývozu 3,2% (v roce 2010 – 2,7%), v dovozu 5,4% (v roce 2010 – 5,3%).  Hlavním pozitivem je zvýšení podílu exportu do RF v celkovém vývozu ČR o 0,5%

Bilaterální vztahy v ekonomické oblasti  současný stav dvoustranných vztahů lze charakterizovat jako období příležitosti k vytvoření nového partnerství založeném na vzájemném respektu a transparentnosti  vrcholem současné etapy česko-ruské relace byla státní návštěva prezidenta D. Medvěděva v ČR spojená s reprezentativní výstavou Muzea Kremlu na Pražském Hradě na začátku prosince loňského roku.  Význam RF pro ČR v ekonomické oblasti  strategický dodavatel surovin – energetická bezpečnost  objektivně i do budoucna zřejmě deficitní bilance vzájemného zahraničního obchodu  potenciálně rostoucí a osvojitelný trh  tradiční odbytiště českých výrobků  jedna z priorit státní proexportní politiky  bilaterální partnerství pro modernizaci – příležitost pro české firmy, prioritnímu budou  dodávky moderních technologických celků  dodávky výrobků a technologií s vysokou přidanou hodnotou Významnou příležitostí je i práce v regionech

Nové možnosti pro český vývoz nebo jinou ekonomickou spolupráci Interní faktory (hodnoceno z pohledu ČR jako vývozce) Silné stránky  zájem na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a tomu odpovídající tvorba, využívání a zdokonalování souboru finančních a nefinančních nástrojů na podporu vývozu;  výhodná výchozí pozice opírající se o dlouholetou tradici vývozu, znalost ruského trhu (včetně schopnosti komunikace v ruském jazyce) a znalost potřeb ruských partnerů;  dobré renomé ČR v očích ruské veřejnosti a dobrá reputace českého zboží z tradičních odvětví mezi ruskými spotřebiteli;  v relativním pojetí moderní a efektivní průmyslová výroba, schopná technologicky reagovat na požadavky ruského trhu;  existence nabídky výrobků s optimálním poměrem ceny ke kvalitě;  schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické kooperace a zakládání společných podniků;  schopnost předávat a využívat zkušenosti z restrukturalizace českého průmyslu a zkušenosti ze získávání zahraničních investorů;  dobrá pozice ve vybraných regionech Ruska (kromě regionů Centrálního a Severozápadního federálního okruhu zejména Sverdlovská, Uljanovská a Čeljabinská oblast, Republika Tatarstán a Baškortostán a další).

Nové možnosti pro český vývoz nebo jinou ekonomickou spolupráci interní faktory (hodnoceno z pohledu ČR jako vývozce) Slabé stránky  nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků;  nedostatečné povědomí o možnostech a realitách ruského trhu (důraz na potřebu zkvalitnění a rozšíření spektra poskytovaných informačních služeb);  přetrvávající předsudky při zpracovávání trhu, v některých případech spojené s dřívějšími negativními zkušenostmi;  nižší inovační úroveň v některých oborech související s absencí aplikovaného výzkumu a vývoje;  stále ještě nedostatečná spolupráce při seskupování firem pro účely pronikání na vzdálenější teritoria RF;  rezervy ve využití potenciálu upevňování vztahů v politické oblasti;  nevyvážený obraz Ruska v médiích.

Externí faktory (z pohledu ruského trhu): Příležitosti  dynamický růst ekonomiky a zlepšený stav veřejných financí po roce 2000 (s výjimkou krizového roku 2009);  podpora procesu strukturálních reforem a nejvyššími místy;  postupné otevírání trhu;  modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě průmyslových odvětví (energetika, těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, těžké strojírenství, chemický průmysl, zemědělství a výroba potravin);  postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury;  nenasycenost trhu (zejména v některých vzdálenějších regionech) a s tím související významný podíl importovaného zboží;  růst reálných příjmů obyvatelstva a tomu odpovídající zvyšování výdajů na spotřebu – vznik nové spotřebitelské poptávky po dováženém zboží;  zlepšená platební a investiční schopnost ruských partnerů.

Externí faktory (z pohledu ruského trhu) Rizika  kolísání dynamiky růstu ekonomiky v důsledku doznívající globální ekonomické krize;  vysoká míra zasahování státu do ekonomiky, četné administrativní překážky v podnikání a zahraničně obchodních operacích, včetně veterinárních a fytosanitárních omezení;  monopolní struktury a vysoká koncentrace trhu v řadě sektorů ekonomiky;  strukturální nerovnováhy plynoucí z nedostatečné diverzifikace ekonomiky, silné závislosti na surovinách a poddimenzované dopravní, telekomunikační, distribuční, logistické a energetické infrastruktury;  rizika neočekávaných prostojů a nemožnosti včas plnit požadavky partnera vzhledem k obrovským vzdálenostem v rámci teritoria RF a zastaralé a nepružné infrastruktuře;  zvýšené riziko technogenních katastrof zejména kvůli všeobecnému podceňování bezpečnostních pravidel;  zdlouhavé, ne vždy dostatečně transparentní, zato poměrně finančně nákladné procedury v obchodě;  nedodržování principu národního zacházení v některých sektorech služeb (dvojí ceny energie, dvojí ceny v železniční dopravě apod.);  regionální odlišnosti v legislativě, nedostatečné exekutivní mechanismy a s tím související problémy s vymahatelností práva;

Proč do regionů?  Autonomie v rozhodování  Vlastní rozpočet a jeho priority  Vyšší míra uplatnění pro malý a střední business  Jednodušší přístup k mocenským strukturám  Některé psychologicko-politické aspekty

Obchodní specifika v regionech  Menší zkušenosti se zahraničním obchodem  Regionální ochranářská „opatření“  Menší objem nákupu  Celní problematika  Logistika (vzdálenost = vysoké náklady)  Dodací podmínky  Zájem o zavedené zboží, značku, reference  Výstavy  Výroba/kooperace  Financování  Centra rozhodování

Perspektivy a nové možnosti výchozí podmínky  nabízet zboží a služby, které mají komparativní výhodu - nejsou na místním trhu dostupné nebo vůbec k dispozici, mají nějaké specifické vlastnosti, případně na jsou ně něj vhodné reference  být schopen (samozřejmě dle možností) akceptovat výrobní kooperace,  umět nabídnout zajímavé financování,  umět si poradit s kurzovými riziky (nabídnout partnerům rozumná řešení),

Perspektivní odvětví  Kovoobráběcí stroje a zařízení  Stroje a zařízení pro metalurgický průmysl  Energetika  Vodohospodářství a čištění odpadních vod  Potravinářství a zemědělství  Dřevoobráběcí stroje

Specifika ruského trhu  Administrativní bariéry  Složitá vymahatelnost práva  Provázání mezi businessem a mocí na všech úrovních  Výrazný rozpor mezi zákonnou regulací a aplikací legislativy a norem v praxi X  Nelegální praktiky z podnikání začínají ustupovat

Některé postřehy a doporučení  složitost a problémy s celním řízením (nejlépe se jako český subjekt vyhnout),  otázka stanovení cen a dalších poněkud méně logických požadavků místní celnice,  otázka výstav, zejména při ukázkách vlastních exponátů (režim dočasného dovozu je zde velmi složitý),  otázka kurzových rozdílů a kontraktační měny,  otázky technické certifikace,  rozličný přístup ke spolupráci se zahraničím, pozitivní přístup ze strany vedení regionů, lhostejný až negativní ze strany federálních orgánů delegovaných na úrovni regiónů,  specifický přístup u mnoha výkonných orgánů státní moci k zahraničnímu subjektům např. daňové úřady, migrační policie, dopravní policie apod. (často přecházející do „a priory“ negativních postojů)

Některé poznámky ke kontraktu  Subjekty  Definice zboží  Dodací podmínky (ne DDP)  Měna kontraktu  Platební podmínky  Rozhodčí doložka

Cesta k úspěchu  nebát se vycestovat i do regionu  akceptovat některá každodenní specifika (cestování, ubytování, směna valut, kreditní karty)  znalost ruštiny  využít informační servis poskytovaný CzechTrade, MPO, MZV, komorou SNS  pochopit některé zvláštnosti v komunikaci (osobní kontakt, telefony, faxy, y, časová pásma)  nedělat nic „vlastníma rukama“ – zejména zpočátku  trpělivost – rychlé úspěchy nejsou v RF pravidlem Co je nejdůležitější – najít dobrého partnera na ruské straně

Nezapomeňte!  Ruský trh na nás nečeká, ale je na něm pro nás místo  Trh je rostoucí, ale nikoliv prázdný a už vůbec ne nenáročný  Rusové jsou výborní vyjednavači  Rusko je velké a logistické problémy také  V Rusku se mluví rusky!  „Nejen se připravit, ale být stále připraven!“

Informační zdroje (inet)  MZV ZÚ Moskva  MPO ČR a  Czech Trade  ČCentra (STI, poptávky, aktuality, nabídky- poptávky…)  SPaD ČR  ústřední orgány RF  ekonomická politika a programy RF  ruské regiony  investiční klima v RF  celní normy RF  daně a registrace společnosti v RF  akreditace zastoupení v RF  hospodářská a průmyslová komora RF  veletrhy v RF

EÚ ZÚ ČR v RF - kontakty  Velvyslanectví ČR v RF, ekonomický úsek vedoucí, Jan Krs  tel.:  fax: 

Děkuji za pozornost Praha,