Význam SJM pro inkaso pohledávek JUDr. Zdeňka Prudilová Koníčková, advokátka a insolvenční správkyně

Společné jmění manželů § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (1) Společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka

Společné jmění manželů b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. (2) Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Které závazky jsou součásti SJM a které nikoliv? Viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4291/2010 Vznikl-li za trvání manželství dluh, z něhož byl zavázán jenom jeden z manželů, který např. uzavřel vlastním jménem smlouvu o půjčce, a bylo-li takto získaných peněz použito na koupi určité věci, tj. byla-li za ně získána určitá majetková hodnota, náleží i tato hodnota - za splnění ostatních podmínek uvedených v § 143 obč. zák. a bez ohledu na to, zda byla smlouva o půjčce platně uzavřena - do bezpodílového spoluvlastnictví. K závazku manžela, který takto opatřil peníze a je povinen je vrátit (ať již jako plnění ze smlouvy o půjčce či jako neoprávněný majetkový prospěch v případě, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena) a který je vynaložil ve skutečnosti na společný majetek ze svého, se přihlédne při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. Tentýž závěr je použitelný i na institut společného jmění manželů upravený v občanském zákoníku ve znění po novele provedené zákonem č. 91/1998 Sb. v těch případech, kdy jde o závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

Které závazky jsou součásti SJM a které nikoliv? 22 Cdo 153/2009, v němž bylo uvedeno, že Závazky převzaté jedním z manželů bez souhlasu druhého a přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrů manželů nejsou neplatné, ale netvoří součást společného jmění manželů a jsou výlučným závazkem manžela, který je převzal.

Inkaso pohledávek v SJM za manžely v oddlužení Postup stejný, jako při inkasu pohledávek mimo insolvenční řízení viz. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2009 sp. zn. 1 VSPH 660/2009, tedy: Závazek je součásti SJM je možné jej přihlásit do insolvenčního řízení probíhajícího na majetek každého z manželů

Inkaso pohledávek v SJM za jedním z manželů v oddlužení Opět viz. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 660/2009 Jestliže je závazek součástí SJM není rozhodné, který z manželů je v insolvenčním řízení. Pohledávku je třeba přihlásit vždy!

Oddlužení není pro podnikatele? Kdo je podnikatelem? Viz. § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku, podniká na základě živnostenského nebo jiného oprávnění a nebo provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do příslušné evidence. V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. KSOS 34 INS 625/2008, 29 NSČR 3/2009-A ze dne 21. 4. 2009 (R 79/2009) byl akceptován závěr, že „dlužníkem, který není podnikatelem", se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání.

Oddlužení není pro podnikatele? V R 79/2009 Nejvyšší soud na dané téma uzavřel, že insolvenční soud přihlédne vždy především k následujícím okolnostem: 1) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, 2) době ukončení dlužníkova podnikání, 3) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání, 4) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků, 5) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení

Dluhy z podnikání jako překážka schválení oddlužení? Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 39 INS 4221/2008, 29 NSČR 20/2009-B-32. Věřitelé s pohledávkou z podnikání se včas do ins. řízení nepřihlásili Všichni věřitelé budou uspokojení ve výši 100% Je možné, aby dlužník po schválení oddlužení začal podnikat?

Podání insolvenčního návrhu Účast na přezkumném jednání Jak a kdy využít věř. oprávnění v ins. řízení pro efektivní inkaso pohledávek? Zajištěný věřitel Podání insolvenčního návrhu Účast na přezkumném jednání Účast ve věřitelských orgánech Nezajištěný věřitel Přihláška pohledávky Hlasování o způsobu oddlužení