Mikroekonomie I Trh kapitálu Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Definice kapitálu a trhu kapitálu Hned na začátku ztotožníme kapitál a kapitálové statky. K tomu, aby bylo možno vyrábět kapitálové statky, je třeba, aby se uvolnila část činitelů z výroby spotřebních statků. Výroba kapitálových statků je spojena s omezováním přítomné spotřeby. Zapojování kapitálu do výroby má však za následek růst objemu výroby a tím větší spotřebu v následujících obdobích.

Definice kapitálu a trhu kapitálu Tato situace je označována jako nepřímé metody výroby používající kapitálové statky. Nepřímé metody výroby používající kapitálové statky Spotřeba (na obyvatele) země B země A t t + x čas (logický)

Definice kapitálu a trhu kapitálu Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou = pouze se opotřebovávají, takže se jejich hodnota nepřenáší do nových výrobků najednou, ale postupně formou odpisů, neboli amortizace. Kapitálové statky ztrácejí svou funkčnost na základě : Doby, po kterou jsou využívány Rozvoje vědy a techniky = vyšší produktivita nových kapitálových statků

Definice kapitálu a trhu kapitálu Nelze přesně zjistit, jaká část původní ceny kapitálového statku byla skutečně přenesena do vyrobeného produktu, proto se amortizace stanovuje na základě účetního předpisu. Odpisy představují významnou součást výrobních nákladů a významným způsobem ovlivňují velikost zisku. Odpisy představují významný zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků, které mají nahradit již opotřebené kapitálové statky.

Definice kapitálu a trhu kapitálu Tento zdroj prostředků nazýváme obnovovací (restituční) investice (IR). Jestli lze z částky, kterou jsme získali amortizací, koupit nový kapitálový statek s vyšší produktivitou, potom mohou být obnovovací investice současně i zdrojem rozšiřování výroby. Hlavní podmínkou rozšiřování výroby je zvětšování existující zásoby kapitálových statků, tzv. čistých (netto) investic (IN).

Definice kapitálu a trhu kapitálu Celkový vklad nových kapitálových statků do výroby, tzv. hrubé (brutto) investice (IB) se dělí na dvě složky: obnovovací a čisté investice. Kapitál je významným výrobním faktorem, ovlivňujícím růst celkové produktivity a společenského bohatství. Dále budeme vycházet z klasické teorie kapitálu, která využívá nabídku a poptávku jako hlavní nástroje. IB = IR + IN

Trh kapitálu (klasické pojetí) Pokud se firma rozhodne pořizovat nové kapitálové statky, musí mít k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. Ty může získat z : Vlastních zdrojů (amortizace, nerozdělené zisky) Cizích zdrojů (půjčky)

Trh kapitálu (klasické pojetí) Nabídka na trhu kapitálu – nabídku tvoří úspory ekonomických subjektů. Na trhu kapitálu dostávají úspory domácností (běžné i termínované vklady, pojistné, atd.) podobu kapitálu nabízeného podnikům. Poptávka po kapitálu – je dána potřebou financovat nákup investičních statků. Na trhu kapitálu se střetává nabídka úspor (domácnosti) s poptávkou po těchto úsporách (firmy). Cena, která se stanovuje na trhu kapitálu, je úroková míra (ir), která plní funkci tzv. vyčišťující ceny, tj. uvádí do souladu nabídku s poptávkou.

Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Úspory – představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu; byla přeměněna na nabídku úvěrových prostředků na trhu kapitálu. Předpokládáme, že domácnosti dávají přednost spotřebě a odmítají čekat = vlastnost „netrpělivost“ (impatience) resp. časová preference. Domácnosti jsou ochotny se vzdát přítomné spotřeby a vytvářet úspory jen za předpokladu, že jim to zajistí zvýšení jejich budoucí spotřeby.

Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Odměnou za čekání a vzdání se přítomné spotřeby je pro domácnosti vložená částka (S0), která se jim v budoucnosti vrátí zvýšená o určitý přírůstek. Tento přírůstek označujeme jako výnos z uspořené částky. Nejčastější podoba tohoto výnosu je úrok z vkladu, či obligace nebo dividendy z akcie, resp. kapitálového výnosu vyplývajícího z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou cenného papíru. Domácnosti však zpravidla nezajímá absolutní výše úroku z uspořené částky. Zajímá je tzv. úroková míra.

Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Úroková míra (ir) - je dána poměrem úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla 1 rok) k této uspořené částce. S1 je částka, kterou získáme za prodej úspor ve výši S0 na trhu kapitálu na dobu jednoho roku, neboli: ΔS = S1 – S0 je úrok neboli výnos ze zapůjčené částky. Obě položky jsou měřeny v peněžních jednotkách dané měny. Úroková míra se zpravidla vyjadřuje v procentech p. a. (za jeden rok). ir = ((S1 – S0)/ S1 ) · 100 ir = ( S / S1 ) · 100

Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Při dané úrokové míře se budoucí hodnota (S1) dnešní částky (S0) po uplynutí jednoho roku bude rovnat : Obecně je možné budoucí hodnotu dnešní částky po uplynutí n let (Sn) – za předpokladu, že se úroková míra nezmění – vyjádřit následovně : Kde (1 + ir)n je tzv. úročitel, který nám říká, kolikrát se zvýší počáteční vklad za n let při dané úrokové míře. FV – budoucí hodnota dnes zapůjčené částky S0 po uplynutí n let – za předpokladu, že se úroková míra nemění a že i úroky za jednotlivé roky budou vyplaceny v n-tém roce. S1 = ( 1 + ir ) · S0 FV = ( 1 + ir )n · S0

Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Současná hodnota (PV) částky Sn, kterou dostaneme po n letech (za výše uvedených předpokladů), se potom bude při konstantní úrokové míře rovnat : Kde 1/(1 + ir)n je tzv. odúročitel neboli diskont, který vyjadřuje, kolikrát nižší je současná hodnota částky Sn, kterou získáme na konci n-tého roku při konstantní úrokové míře ir PV = Sn / ( 1 + ir )n

Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Za předpokladu, že neexistuje riziko, rozhodují se domácnosti o úsporách při daných časových preferencích na základě úrokové míry. Z krátkodobého hlediska je velikost úspor daná. Z dlouhodobého hlediska vede růst úrokové míry k růstu úspor. To znamená, že úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry a jsou určeny na základě časové preference.

Graf – Nabídka na trhu kapitálu (krátkodobé hledisko) ir SSR K zásoba K

Graf – Nabídka na trhu kapitálu (dlouhodobé hledisko) ir SLR K1 K2 K3 K4 zásoba K

Poptávka na trhu kapitálu Poptávka po kapitálu - představuje poptávku firem po dočasně volných úvěrových prostředcích, které si firmy hodlají vypůjčit na investice do kapitálových statků. V podmínkách dokonalé konkurence je firma v rovnováze, pokud se MC na faktor rovnají MRP tohoto faktoru. Při rozhodování o investicích tedy firmy porovnávají MC na kapitál, které jsou v podmínkách dokonalé konkurence rovny úroku při dané tržní úrokové míře, s MRP kapitálu.

Poptávka na trhu kapitálu Míra výnosu z kapitálu je tedy v dokonale konkurenčních podmínkách bez rizika a nejistoty rovna tržní úrokové míře. Bude-li úrok, tedy náklad spojený s pořízením další dodatečné jednotky kapitálu nižší, než příjem z mezního produktu kapitálu, budou firmy nakupovat další jednotky kapitálu a rozšiřovat výrobu až do okamžiku, kdy se obě veličiny vyrovnají. Poptávka po kapitálu je tedy určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry (s růstem úrokové míry klesá poptávka po kapitálu a naopak).

Graf - Poptávka na trhu kapitálu Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu z mezního produktu kapitálu. ir D zásoba K

Rovnováha na trhu kapitálu Krátkodobé hledisko : Průsečík křivky poptávky po kapitálu a křivky nabídky po kapitálu (krátkodobé hledisko) představuje bod krátkodobé rovnováhy, ve kterém je při dané nabídce kapitálu a při dané funkci poptávky po kapitálu určena krátkodobá rovnovážná úroková míra irE(SR), která vyrovná nabídku s poptávkou a vytvoří krátkodobou rovnováhu na trhu kapitálu.

Určení rovnovážné úrokové míry (krátkodobé hledisko) ir SSR E irE(SR) D KE(SR) zásoba K

Rovnováha na trhu kapitálu Dlouhodobé hledisko: Z dlouhodobého hlediska se předpokládá, že se mohou domácnosti rozhodnout, že budou nabízet větší úspory, když úroková míra vzroste. Nabídka na trhu kapitálu je tedy rostoucí funkcí úrokové míry. Křivka nabídky po kapitálu (dlouhodobé hledisko) má kladnou směrnici, protože s růstem úrokové míry roste ochota domácností vytvářet úspory. Průsečík křivek D a dlouhodobé křivky SLR určuje výši dlouhodobé rovnovážné úrokové míry irE(LR) a rovnovážnou úroveň zásoby kapitálu KE(LR)

Určení rovnovážné úrokové míry (dlouhodobé hledisko) ir SLR E irE(LR) D KE(LR) zásoba K

Rovnováha na trhu kapitálu Rovnovážná úroková míra irE(LR) vyrovnává úspory a investice. Při dané technologii podněcuje takovou poptávku po kapitálu, která odpovídá zásobě kapitálu vytvořené v předcházejícím období z krátkodobého hlediska, resp. vyčerpá všechny úspory, ke kterým tato úroková míra podnítila domácnosti v dlouhém období. Přebytek úspor vede k poklesu úrokové míry, která má za následek pokles úspor a růst poptávky po kapitálu. Nedostatek úspor – opačný efekt

Rovnováha na trhu kapitálu Z toho vyplývá, že úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává nabídku a poptávku a její pohyby vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu. Úroková míra plní dvě významné funkce: Vede domácnosti k tomu, aby obětovaly současnou spotřebu a zvyšovaly zásobu kapitálu. Podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí.

Výnosy z kapitálu Při rozhodování o tom, zda vůbec investovat, či kam nejlépe investovat, firmy potřebují nějaké měřítko výnosu z kapitálu. Míra výnosu z kapitálu – udává čistý výnos v peněžních jednotkách za 1 rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu (v % za rok). Odhad potencionálních měr výnosu z investičního projektu = vypočítají se náklady spojené s nákupem kapitálových statků, pak firma odhadne roční čisté výnosy a vydělí je vypočtenými náklady. Ze všech uvažovaných investičních příležitostí volí potom tu, která je spojena s nejvyšší mírou výnosu z kapitálu.

Výnosy z kapitálu V hospodářství, kde neexistuje riziko ani monopoly (náš výchozí předpoklad) platí, že se míra výnosu z kapitálu rovná tržní úrokové míře. Výnosy z kapitálu mohou mít různé formy : Nájemné – firma vlastní kapitálové statky, které pronajímá Zisk – nejčastější forma výnosu z kapitálu Míra zisku vypočítaná jako poměr zisku k zásobě kapitálu může převyšovat (i v podmínkách rovnováhy) úrokovou míru z řady příčin. Příčiny: Existence monopolu Zavádění technických inovací Riziko

Výnosy z kapitálu Problematika výpočtu míry výnosu z kapitálu je komplikovaná, statky setrvávají ve výrobním procesu po delší časové období. Výnos ve stávajícím roce má pro firmu větší význam než výnosy očekávané v pozdějších letech. Proto je důležité zjistit, jaká je současná hodnota celého toku budoucích výnosů z daného kapitálového statku.

PV = ( N1 / (1 + ir )) + ( N2 / (1 + ir )2) + ... + ( Nn / (1 + ir )n) Výnosy z kapitálu PV = ( N1 / (1 + ir )) + ( N2 / (1 + ir )2) + ... + ( Nn / (1 + ir )n) PV = současná hodnota celého toku očekávaných budoucích výnosů Ni = čistý roční výnos z daného kapitálového statku v i-tém roce jeho životnosti, která je n let ir = roční úroková míra, o níž předpokládáme, že se nemění. Firma zvolí tu příležitost pro investování, která je spojena s nejvyšší současnou hodnotou očekávaného toku budoucích výnosů.

Trhy kapitálových statků Přeměna finančních prostředků v reálnou investici, neboli nákup nových kapitálových statků se děje na trzích kapitálových statků. Formování nabídky na těchto trzích je analogické trhům spotřebních statků. Poptávka však není určena na základě teorie mezního užitku, ale na základě principu míry výnosu z kapitálu. Maximální cena, kterou jsou poptávající firmy ochotny zaplatit za kapitálový statek, je dána na základě současné hodnoty očekávaného toku budoucích čistých výnosů z tohoto kapitálového statku.

Trhy kapitálových statků Za předpokladu, že se prosazuje zákon klesajících výnosů, platí, že s růstem množství kapitálových statků zapojených do výroby klesají výnosy z každé další dodatečné jednotky, a tedy i cena, kterou jsou poptávající firmy při dané úrokové míře a při daných cenách vyráběných produktů a služeb ochotny za tento kapitálový statek zaplatit. Rovnovážná cena je nastolena na základě vzájemného působení nabídky a poptávky analogicky jako na trzích spotřebních statků.