Zákon o sociálních službách Zkušenosti a výzvy do budoucna Václav Krása Seminář: Současnost a perspektiva sociální péče Litomyšl 20. září 2007

Příspěvek se zabývá ekonomikou služeb - rostoucí výdaje na výplatu příspěvku na péči  V současné době je nejvíc diskutovanými tématy v oblasti sociálních služeb - problémy poskytovatelů v ekonomické oblasti

Příspěvek na péči  Dle údajů MPSV ČR  Celkové měsíční výdaje na výplatu PnP vykazují stabilní objem v intervalu 1 až 1,1 mld. Kč, což v predikci celkového ročního čerpání znamená cca 12,5 mld. Kč.  Celkový počet uznaných nároků na dávku se pohybuje mezi 220 až 228 tisíci, ovšem dá se předpokládat další nárůst počtu oprávněných osob až do počtu 240 tisíc.

Příspěvek na péči  Největší počet dávek podle rozvrstvení do stupňů vykazuje I. stupeň, tj. cca dávek, což představuje 46,5 % z celkového počtu dávek. II. stupeň (36,5%), III. stupeň (16%), IV. stupeň (1%).  Největší objem výplaty dávek podle rozvrstvení do stupňů vykazuje II. stupeň, tj. cca 410 mil. Kč, což představuje 43% z celkového objemu čerpání. I. stupeň 220 mil.Kč (23%), III. stupeň 305 mil. Kč (32%), IV. stupeň 25 mil. Kč (2%).

Komentář k údajům MPSV ČR  Výdaje na výplatu Pnp jsou vyšší než bylo očekáváno  Očekávaný počet příjemců dávek také překročil očekávání  Nejvyšší počet příjemců I. stupně se dal očekávat, překvapuje mimořádně nízký počet příjemců IV. stupně

Výhrady k příspěvku na péči  Příliš vysoké čerpání prostředků na výplatu Pnp  Měkké podmínky na získání I. stupně závislosti a s tím spojené vysoké výdaje na výplatu Pnp  Riziko zneužití Pnp – rodinou, uživatelem  Nedostatečná výše Pnp především u III. a IV. stupně míry závislosti

Výhrady k příspěvku na péči  Výše nestačí na nákup služby  Nejasný účel příspěvku pro uživatele  Úbytek uživatelů ve službách  Nepřipravenost pro posuzování (kapacita, odbornost), absence metodiky – rozdílné posuzování

Komentář k výhradám k Pnp  Velké výdaje na Pnp - jsou logické, očekávatelné, původní odhad 9 mld. Kč nepočítal se zvýšeným zájmem vzhledem k finanční výši Pnp, vycházel především ze součtu zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o osobu blízkou - špatně nastavené finanční rozdíly mezi jednotlivými stupni Pnp

Komentář k výhradám k Pnp  Měkké podmínky na získání I. stupně závislosti a s tím spojené vysoké výdaje na výplatu Pnp - nesouhlasím s tvrzením o měkkých podmínkách – 12 úkonů je dost. Problém je ve výši příspěvku, který motivuje k získání „za každou cenu“. I údaje MPSV ukazují I. stupeň jako finanční problém. - řešení: snížení výše příspěvku je politický problém, vytvořit škálu podstupňů (dva až čtyři) a odstupňovat Pnp 500,- až 2000,- - na základě místníhosociálního šetření

Komentář k výhradám k Pnp  Riziko zneužití Pnp – rodinou, uživatelem - nejčastější argumentace proti pojetí Pnp, problém existuje, ale je přeceňován, vychází ze strachu poskytovatelů o klientelu - zákon záměrně kodifikoval hotovostní pojetí Pnp – preference rodinné a sousedské pomoci - pomoc je možné realizovat i v místech bez poskytovatele ss - řešení: kontrola, jasně určit způsob zajištění služby, výrazně diferencovat výši Pnp při zajištění služeb akreditovaným poskytovatelem či rodinou, sousedy

Komentář k výhradám k Pnp  Nedostatečná výše Pnp především u III. a IV. stupně míry závislosti - vážný problém, tito příjemci realizují převážně část či celý Pnp u akreditovaných poskytovatelů, jsou často v nevýhodné situaci při dojednávání smluv, rozsah nutných služeb neodpovídá výši Pnp část či celý Pnp u akreditovaných poskytovatelů, jsou často v nevýhodné situaci při dojednávání smluv, rozsah nutných služeb neodpovídá výši Pnp - řešení – přerozdělit ušetřené prostředky z restrukturalizace Pnp v I. stupni

Komentář k výhradám k Pnp  Výše nestačí na nákup služby - to je sice konstatování pravdivé vyplívající z neznalosti filozofie zákona - není reálné, aby Pnp pokryl plně náklady služby, poskytovatel má mít vícezdrojové financování. Obdobný systém je v zahraničí. Směrováním veřejných prostředků je možné regulovat síť, přesto posílit finanční participaci uživatele – především ve III. a IV. stupni Pnp

Komentář k výhradám k Pnp  Nejasný účel příspěvku pro uživatele - uživatelé (mimo institucionální služby) často uvádějí, že neví na co příspěvek využít – léky, pomůcky, platit příbuzným apod., uvádějí také služby, ale především senioři si nedovedou často představit konkrétní úkony - příští novela zákona – prováděcí vyhlášky by měly lépe popsat účel Pnp, sociální pracovníci by měli umět vysvětlit účel Pnp a samozřejmě je to také úlohou poraden

Komentář k výhradám k Pnp  Úbytek uživatelů ve službách - statisticky není prokázán, je to obava některých poskytovatelů, dojde nepochybně k pohybům klientů od různých poskytovatelům k jiným, je to věc žádoucí

Komentář k výhradám k Pnp  Nepřipravenost pro posuzování (kapacita, odbornost), absence metodiky – rozdílné posuzování - vážný problém systému, přiznání příspěvku trvá neúměrně dlouho, chybí posudkový lékaři, dochází k rozdílnému posuzování v jednotlivých pověřených obcích, není jednotná metodika, jednotný přístup, je obava z přiznání IV. stupně - řešení: vrátit celý systém posuzování a správy Pnp pod státní správu, systém posuzování musí být na celém území jednotný

Výhrady k dotacím poskytovatelům sociál. služeb  Největší výhrada poskytovatelů - poskytovatelé dostanou na provoz služeb méně finančních prostředků než v roce tvrzení není pravdivé - podle údajů MPSV ČR tvořily dotace v roce 2006 necelých 8 mld. Kč, v letošním roce tvoří dotace včetně odhadovaných příspěvků uživatelů služeb více než 11 mld. Kč - výši skutečných disponibilních prostředků může ovlivnit ještě přístup obcí

Výhrady k dotacím poskytovatelům sociál. služeb  Dotace poskytovatelům jsou - nevyvážené přidělování dotací různým typům služeb - střet zájmů na úrovni krajů - netransparentnost a absence jednotné metodiky - dotace nedává stabilitu službám

Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb  Nevyvážené přidělování dotací různým příjemcům a typům služeb - z údajů MPSV ČR jednoznačně vyplývá, že nejvíce prostředků obdržely poskytovatelé zřizované kraji, případně obcemi - dotace byly nejvíce směrovány do institucionálních celoročních pobytových zařízení, pokrývaly základní rozpor – klienty sou občané bez nároku na Pnp, či poskytovaný v I. či II. stupni. Ostatní druhy služby tuto výsadu nemají

Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb  Střet zájmů na úrovni krajů - jedna ze zásadních výhrad proti současnému způsobu dotačního řízení – kraje se podílejí na hodnocení projektů a sami jsou největší provozovatel sociálních služeb. Snaha krajů, aby plně rozhodovaly o dotacích by mohla způsobit různou úroveň soc. služeb. Tento problém dnes řeší v řadě okolních zemí

Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb  Netransparentnost a absence jednotné metodiky - dosud není Národní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, - v řadě krajů dosud nejsou krajské plány rozvoje sociálních služeb – posuzování žádostí je tudíž velmi nesystematické a netransparentní

Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb  Dotace nedává stabilitu službám - zcela zásadní problém - rozvoj sociálních služeb nelze očekávat bez jistoty poskytovatelů, že dostanou za svoje služby zaplaceno

Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb  Řešení: - financování sociálních služeb musí nastavit stejné podmínky pro všechny, musí dát jistotu poskytovatelům, že za poskytnutou službu dostanou zaplaceno. Část ceny uhradí uživatel, část přispěje zřizovatel či zadavatel. Další část – příspěvek na realizovanou službu z veřejných zdrojů na základě stanovené ceny. Nárokový příspěvek po splnění stanovených kriterií.

Závěrem  V oblasti Pnp lze přistoupit na parametrické změny příspěvku především v I. stupni.  Výše Pnp může být výrazně odlišná pokud jsou služby zajišťovány v rodině či agenturou  Často zmiňované vouchery by byly krokem zpět, lze je použít pouze v omezené míře.  Dotační řízení nelze v této podobě dále prodlužovat. Cestou je příspěvek na realizovanou službu.

Děkuji za pozornost!