Fórum pro kreativní Plzeň 2012 Kreativita a spolupráce jako klíčové faktory rozvoje vnitřních měst Ondřej Slach Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Kultura jako motor městského rozvoje Od 70. let 20 století lze pozorovat úpadek významu měst ve vyspělých ekonomikách Hlavní příčiny – deindustrializace - pokles významu průmyslu Suburbanizace – prostorové a funkční rozšiřování měst za své původní hranice Sice nástup služeb (tercializace) – od 80. let však přesun i služeb mimo města Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Celkově nový motor: Kulturní a kreativní odvětví ??? Kontext: Rostoucí konkurence na všech geografických úrovních a vysoká Význam: Kultura jako „slippery faktor“ – imobilní faktor „ukotvující“ mobilní produkční faktory (kapitál, lidé, informace) Role: Kultura jako faktor zlepšující image zlepšení externí image z pohledu investorů a turistů. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Role: Rostoucí význam kultury jako součásti „kvality místa“ („Quality of Place“) ve vztahu ke „kreativní třídě“ Čím vyšší je kvalita života (Quality of Life), respektive kvalita místa (Quality of Place), tím vyšší je pravděpodobnost, že v daném místě bude vysoká koncentrace podniků s vysokou přidanou hodnotou a vysoce kvalifikovanými pracovníky. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Aspekty kvality místa Florida (2002): what’s there – kombinace přírodních a kulturních atrakcí; who’s there – pestrá společenská struktura, možnost inspirativní interakce; what’s going on – pouliční život, atmosféra, urbanita, kavárny atd. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Kulturní a kreativní odvětví jako ekonomické motory Kontext: Rostoucí tlak na snižování nákladů u klasických produkčních odvětví, Zvyšující se symbolická a estetická hodnota produktů (Lash, Urry, 1994), respektive kulturalizace ekonomie. Role: Kulturní a kreativní odvětví mohou vytvářet nové ekonomické příležitosti, které jsou odolné (resilient) vůči tlakům na snižování nákladů způsobených globalizací (Wojan et al., 2007). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Kulturní produkty všeho druhu utvářejí a konstantně zvyšují své podíly na výstupech moderního kapitalismu a sektory vyrábějící tyto produkty reprezentují v současnosti nejdynamičtější sektory“ (Scott, 2000, str. 3). KKO: Aktivity, které mají původ v individuální kreativitě, schopnostech a talentu a mají potenciál pro tvorbu bohatství a tvorbu pracovních míst skrze generaci a využívaní intelektuálního vlastnictví. Tyto aktivity se odehrávají v následujících sektorech: reklama, architektura, umění, design, móda, film, tisk, software a další“ (DCMS, 1998, s. 10). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Přispívají celkově: K tvorbě nových pracovních míst (5,8 miliónu zaměstnanců – tj. 3,1 % všech zaměstnaných osob v EU25, 2004), kdy v roce 2010 vykázaly v Německu jako jediné růst počtu zaměstnanců (1,8 %), kdy např. zpr. průmysl zaznamenal pokles o 4,5 %. Mohou prostřednictvím tzv. „spill-across“ (Florida, Stolarick, 2006) přispět k vyšší inovativnosti lokální produkčních systémů a napomoci k jejich nezbytné diverzifikaci, která představuje významný předpoklad pro celkovou konkurenceschopnost regionů (Blažek, 1999). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Kontext: Suburbanizace a snižování atraktivity měst (hlavně vnitřních měst) a jednoznačná tendence kulturních a kreativních odvětví koncentrovat se do měst (do specifických čtvrtí) Význam: Kultura jako faktor regenerace měst Role: Nový motor regenerace měst Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Přístupy: Kulturou tažená regenerace Nástroje: vlajkové projekty infrastrukturní povahy (flagship projects) nebo rozsáhlé events, především pak EHMK (Richards & Wilson 2004, Paris & Baert , 2011). Přibližně od 90. let minulého století byl rozšířen koncept kulturní regenerace o: „kreativní města“ (Landry 2000), kulturní klastry či čtvrtě (Mommaas 2004) či tematicky orientované čtvrtě (Bell & Jayne 2004). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Možné pohledy na kulturu Od rozvoje velkých projektů směrem k podpoře na (jemnější) menší úrovni (large scale vs small scale development) Z hlediska podpory „od politiky zaměřené na organizování příležitostí k více slaďující politice, zaměřené také na vytvoření prostorů, čtvrtí a prostředí pro kulturní produkci a tvořivost (Mommass, 2004, str. 508). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Umělci a prostor Obecně lze vnímat umělce na straně jedné jako oběti kapitalistických tržních sil a současně také jako iniciátory (viníky) změn, jež mají negativní důsledky (např. sociální exkluze) při procesu regenerace (KNOX, 1987). V pozitivním smyslu, a to primárně ve vztahu k procesu gentrifikace, je vyzdvihována schopnost umělců přispět k celkové valorizaci prostoru (např. tím, že vytvářejí, vnímají a uchovávají hodnoty, které oceňují prostor) (LEY, 2003). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Umělci a prostor „urbánní pionýři“ (urban catalyst) – zhodnocení nemovitosti renovací bytových či nebytových jednotek ruku v ruce s celkovou kultivací prostoru (ZUKIN, 1982). Nicméně ve většině případů vytvářejí prostor pro vstup privátního kapitálu, který akceleruje celkový proces regenerace především prostřednictvím masovější realizace rezidenčních a komerčních projektů (především volnočasové a zábavní infrastruktury), tzn. primárně kulturní funkce jsou následně využívány (konzumovány) privátním kapitálem (Cammeron, Coaffe, 2005). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Umělci a prostor: příklad Stodolní ulice V prvních dekádách 20. Století jedno z center večerního života Ostravy Od II. světové války úpadek a na počátku 90. let byla tato lokalita výstižně nazývána ostravským „Bronxem“ (Kubíček 2000). Regeneraci Stodolní ulice po roce 1989 lze chronologicky rozdělit do tří etap: První etapu charakterizuje vznik klubu Černý Pavouk v roce 1994 a postupné oživení ulice díky alternativní kultuře ("doba pionýrů"), doprovázené vznikem dalších klubů. Druhá etapa je charakteristická extenzivní expanzí barů a vzniku tzv. Clublandu v oblasti Stodolní ulice (2000-2004). Třetí etapa trvá doposud a je pro ni typická stabilizace a masivní komercionalizace nabídky (fáze zralosti), doprovázená naprostou stagnací až totální absencí živé kultury v oblasti. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Umělci a prostor: příklad Hlavními nositeli regenerace prostoru Stodolní ulice – umělci, respektive hlavní představitelé undergroundové scény města Ostravy (generace Černého pavouka) Využití „opomenuté“ části vnitřního města - která v této etapě skýtala nejenom rozpadající se architektonicky zajímavé budovy s nízkými nájmy, ale také především prostor bez jakékoliv formální či neformální kontroly či přítomnosti jiných aktivit, který by vyvolávaly konflikty. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Umělci a prostor: příklad Svou roli sehrála také skutečnost, že v období „divoké porevoluční transformace“ (např. územní plán byl přijat až v roce 1994) prakticky neexistovala územní či funkční regulace prostoru a ve veřejném sektoru dominoval princip „laissez-faire“ s maximální důvěrou v trh. Současně naprostá pasivita veřejného sektoru vedla k transformaci prostoru na ryze „konzumní“ prostor !!! Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

Děkuji Vám za pozornost Ondřej Slach Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity ondrej.slach@osu.cz www.mestskymarketing.cz Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita