tak jdeme ... aspoň kousek Hřensko a jeho okolí Co možná nevíte, že bylo obrovskou inspirací pro tvorbu světoznámého spisovatele pohádek Hanse Christiana Andersena, který několikrát toto místo navštívil. Byl celou oblastí natolik okouzlen , že musel svoji návštěvu  zopakovat. V oblasti Labských pískovců a Pravčické brány - největšího  skalního  mostu v Evropě, se také natáčel veleúspěšný americký velkofilm "Narnia, the Lion, the  Witch and the Wardrobe".  Při shlédnutí  filmu spatříte nebývalé krásy celé oblasti a Pravčické brány.  Hřensko je výchozím bodem k její návštěvě. Dalším zajímavým  místem, které nezapomeňte navštívit je projížďka na loďkách v soutěskách řeky Kamenice, která je doprovázena  působivým vyprávěním převozníka. Obě tyto atrakce spojuje celodenní naučná stezka, jež vede ze Hřenska na Pravčickou bránu, hlubokými lesy lemovanými skalami se dostanete na Mezní Louku, odkud sejdete k řece Kamenice, kde začínají projížďky  na loďkách soutěskami řeky Kamenice zpět do Hřenska tak jdeme ... aspoň kousek

Historie obce Hřensko Původně v 15. stol. tady stála jen krčma sloužící plavcům a vorařům. K roku 1475 se už vztahuje písemná zmínka k Hřensku jako místu v souvislosti s přepadením tří norimberských kupců. Místo bylo dobře známé – od východu sem k Labi vedla odbočka České cesty. Při ústí Kamenice bylo skladiště dříví, dřevaři a plavci si postavili chýše, v provozu byl i mlýn. Plavení dříví si vyžadovalo i budování nutného zázemí. V letech 1530 – 1550 se na území Hřenska začali usazovat noví osadníci. Po Labi už se neplavilo jen dříví – v hřenských skladištích bylo ukládáno obilí, sklo, ale také sůl dovážená do Čech.

Dobový snímek obce Hřensko – pohled do skalního údolí

Hřensko  Malá hraniční obec Hřensko při hranici s Německem tvoří vstupní bránu do Národního parku České Švýcarsko.  Již samotná příjezdová cesta z Děčína do Hřenska je úchvatná pro svoji nádhernou scenérii  obrovského kaňonu pískovcových skal a řekou Labe, která  Vás nerušeně povede dál. Okolní skály vystupují z kaňonu stovky metrů nad hladinu řeky a jako strážci střeží okolí. Svoji polohou na soutoku řek Labe a Kamenice, je Hřensko se svými 115 m.n.m. nejníže položeným místem v České republice. I přes velmi nízkou nadmořskou výšku vytváří okolní krajina pozoruhodný jev, díky němuž budete mít pocit jako by jste byli na horách.

Hřensko

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.

Grosser Winterberg - "Velký zimní kopec" je na německé straně . Z vrcholu kopce je nádherný výhled, při jasném počasí dohlédnete až k Drážďanům!

Na německé straně je údolí Großer Zschand, jedna z přírodovědecky nejcennějších roklí Saského Švýcarska

Podzim na Carolafelsen Carolafelsen je vyhlídková skála na německé straně asi 3 km severně od městečka Schmilka

Polenztal je také na německé straně - údolí s plochým dnem Polenztal je také na německé straně - údolí s plochým dnem. Jeho kaňon vytvořený říčkou Polenz je natolik charakteristický, že se údajně svého času dostal i do německých vlastivědných učebnic

Paprsek do ráje

Ranní mlhy ze Studence

Křídelní stěna jsou strmé skály (456m), lemující stezku od Pravčické brány k Mezní Louce

Václavská stěna Jehla Ostrov

Tichá neboli Edmundova soutěska

začátek Divoké soutěsky u Skalního hřibu

Hluboký skalnatý kaňon řeky Kamenice, navazující u Mezního můstku na Edmundovu soutěsku. Od Mezního můstku vede stezka k dolnímu přístavišti, další 450m dlouhý úsek přístupný jen na člunech.

Divoká soutěska – zúžený úsek na řece Kamenici

Pravčický důl Údolí začínající u ústí potoka (pramenícího mezi Pravčickou bránou a Křídelní stěnou) do Dlouhé Bělé a pokračující proti jeho toku vzhůru k státním hranicím.

skalní věž, vyhledávaná horolezci Velký Pravčický kužel skalní věž, vyhledávaná horolezci

Stříbrné stěny Strmé srázy pískovcového masívu (459 m) v Jetřichovických stěnách, při státní hranici, 2 km na sv. od Hřenska.

Růžovský vrch (Růžák) Mohutný čedičový kužel sopečného původu (619 m) 2 km na sz. od Srbské Kamenice, 8 km na jv. od Hřenska. Vrch asi míval kultovní význam, název snad odvozen od keltského označení "ros" - mohutný. Vlastní kužel zhruba od 350 m výše tvoří národní přírodní rezervaci označovanou jako Růžák.

Studenec z Růžáku

krásnou krajinou končí Procházka krásnou krajinou končí

hudba: Toulavej - Smolaři -Zlaté trampské časy foto: neznámý autor texty: http://www.hrensko.info/cz/historie/ http://jetrichovicko.euweb.cz/mistopis.htm http://www.mavlast.cz/top-vylety.pravcicka-brana-a-soutesky © 5. 6. 2009 JS www.jkk.estranky.cz