PhDr. Lenka Průšová VŠZSP Bratislava VOŠSP Praha Nástin typických psychologických a sociálních rizik v náhradním rodinném prostředí PhDr. Lenka Průšová VŠZSP Bratislava VOŠSP Praha

Výzkumný soubor Děti umístěné v DÚ Dobřichovice v létech 2000-2012 (osvojení, pěstounská péče, osobní poručnická péče) Rodiny, které tyto děti v minulosti přijaly do své péče (osvojitelé, pěstouni, poručníci, děti již v rodině integrované) Z celkového počtu 1639 dětí bylo umístěno v NRP ve sledovaném období 214 dětí (13%)

Techniky výzkumu Dotazník Studium listinných materiálů Rozhovory s rodinami a dětmi Validita byla zajišťována metodou triangulace Předmětem výzkumu jsou souvislosti mezi jednotlivými situacemi v rodině a jejich význam pro vývoj konkrétní náhradní rodinné péče.

Sociální klima, do kterého dítě v náhradní rodině vstupuje Partnerský vztah Příbuzní a přátelé rodiny Děti v rodině Interakce v rodině

Psychologické limity Schopnost náhradní rodiny vnímat dlouhodobost a náročnost výchovy přijatého dítěte („nikdo nám neřekl, že vychovat dítě je tak obtížné“) Mění se osvojitelské chování na pěstounské Rodiče se nechovali rodičovsky x cizí člověk se chová rodičovsky? Deprivace - dítě bez emocí využívá naučené algoritmy chování („když jsem se omluvil, tak co ještě chce?“)

Finančně dobře zajištěná rodina a dosažené vysoké vzdělání Náhradní rodič - jeho rezilience vůči neočekávaným reakcím přijatého dítěte Rozdílná saturace rodičovských či altruistických potřeb mezi partnery, případně krize ve vztahu Širší rodina nesouhlasí s přijetím dítěte nebo není o přijetí dítěte informována (nepřichází v úvahu hlídání, návštěvy pod dozorem atd.) Finančně dobře zajištěná rodina a dosažené vysoké vzdělání Důraz na maximálně možném vzdělání a rozvoji přijímaného dítěte

Profil dětí nepřijatých náhradní rodinou (osvojení) Nedokáže adekvátně reagovat na realitu (přání vydává za skutečnost) Při upozornění na nedostatky velmi tvrdě útočí a nerozlišuje sociální aspekty protistrany (věk, pohlaví..) Snaží se chovat účelově, ale nechápe význam řádu Neorientuje se v poskytované zpětné vazbě Obává se selhání – trpí úzkostí, strachem z nepoznaného Vnitřní napětí uvolňuje sexuální aktivitou, tabákem, THC, alkoholem atd. Ze sociálního hlediska je velmi významná fyzická podoba s rodinou, případně minimalizace etnické odlišnosti (sklon k nadváze, odlišné etnikum) Osvojené děti se velmi obtížně integrují ve vrstevnické skupině (častěji se vyskytuje šikana)

Profil dětí nepřijatých náhradní rodinou (pěstounská péče) Mají zkušenost s častějším střídáním prostředí (v průměru vystřídaly 3 prostředí) Jsou introvertnější, uzavřenější. Své odlišné názory neventilují (často mají vlastní vnitřní svět – píší o zlé a hodné postavě) Pokud jsou nucené k poslušnosti jsou agresivní Hůře předjímají důsledky svého chování Mají pozitivnější vztah k náhradní rodině i když jsou umístěné v ústavní péči Snaží se kontaktovat dospělé. V interakci s dospělými jsou snaživé Projevy citové deprivace jsou mylně označované za poruchy chování Výrazně se projevuje nižší rozumová kapacita, která při umisťování do rodiny není zřejmá (tzv. „opoždění“) V pěstounské péči se více vyskytují fyzické tresty a vysoká intenzita přípravy na vyučování

Společný problém Děti jsou ze světa totálně odlišného, který je osvojitelům i pěstounům absolutně cizí, neznámý a snaží se tomuto světu vyhnout. Parta nahradí dětem přijetí, které rodina nezvládá (toulky, útěky, krádeže).

Profil rodin, které nepřijaly dítě (osvojení) Priorita materiálního zajištění dětí v rodině, důraz na vzdělání a všestranný rozvoj (tlak na dítě v podobě výkonu ve škole nebo tlak v podobě toho, co nikdy nedosáhne) Problematický vztah k dítěti má především náhradní matka a tím startuje deprivační procesy Vlastní nebo již integrované děti v rodině jsou úspěšné, bez výchovných obtíží Problémy s výchovou vyplývají z temperamentu a etnické odlišnosti dítěte Rodina ze svých představ o dítěti postupně ubírá (rezignuje), dítě zaznamenává vítězství (potvrzuje si vlastní rezilienci) Obtíže v komunikaci rodiny s dítětem se vždy projeví v souvislosti s plněním PŠD Osvojitelé neřeší formu a způsob předání dítěte do ústavní péče

Profil rodin, které nepřijaly dítě (pěstounská péče) Pěstouni mají vyšší věk než osvojitelé. Vlastní děti jsou úspěšné v profesi i v životě Jsou finančně zabezpečení, ale závislí (živnostník, starobní důchodce…) Necítí se obohaceni soužitím s dětmi (vnímají jen vlastní vyčerpání z povinnosti pomáhat dítěti) Před přijetím dítěte byla v rodině diskutována „rasa, zdraví, věk, inteligence“ Tlak na úspěch „minimálně vyučení“ Okolí je k dětem v pěstounské péči tolerantnější, zejména učitelé a vychovatelé, ale i sousedé Pěstouni zdůrazňují svoji toleranci k prostředí a rodině dítěte takovou formou, kterou dítě čte jako odstup nebo opovržení Pěstouni hledají způsob, jak se zátěže v podobě nepřijatého dítěte zbavit (např. nařčením z pohlavního zneužití, umístěním do psychiatrické léčebny atd.) Problémem je genetická výbava dítěte a nedostatek informací o dítěti („lhaní úředníků“)

Společný problém Velká důvěra ve vliv výchovy na chování dítěte, bagatelizace vlivu genetického potenciálu (rozdílný přístup Matějček x Koukolík) Výchova neakceptuje individuální potřeby a limity dítěte technologická – technologie výkonu emocionální – nasytit a nechat žít Nepřijetí historie dítěte, vymezení se vůči jeho genetické, sociální a historické anamnéze

Náměty pro přípravy Témata, která žadatelé postrádají: Součástí přípravy by měla být i část týkající se zvládnutí vlastní bezdětnosti (tím by se snížil tlak na rychlost přijetí dítěte) a zároveň příprava na případné ukončení NRP Hyperaktivita, poruchy pozornosti Impulzivita Nižší schopnost poučit se ze zkušenosti Nižší rozumová kapacita Selhávání v zátěžových situacích Deprivace , specifika citového přijetí dítěte náhradní matkou

Odborná pomoc Dlouhodobá pomoc psychologa a speciálního pedagoga Pomoc pedagoga v MŠ a ZŠ - zvládání nástupu do kolektivního zařízení Dle potřeby odborná pomoc v partnerském životě

Děkuji za pozornost Lenka Průšová