Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Typologie spojů ze dřeva Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_15 Název DUMu: Svlaky Pro obor vzdělávání: 82-51-L/02 Předmět: Konstrukce Ročník: UZD-2 Autor: Bc. Václav Pihera Datum: 5.11.2012

Svlaky

Svlaky (zařazení) Jedná se o korpusový spoj středový. Je to spoj lepený. Dělení: jednostranný oboustranný Využívá se: v nábytkářství k stabilizaci desek

Svlaky (charakteristika) Tato řemeslná spojení jsou obzvláště stabilní. Spojení na svlak zabezpečuje volně lepené masivní dřevěné plochy proti deformaci a umožňuje jim současně pracování bez praskání a tvorby trhlin. Nacházíme je výhradně u konstrukce z masivního dřeva. Mohou být vyrobeny ručně, nebo strojně horní svislou frézkou.

Svlaky (charakteristika) Svlaky příčné - hloubka svlakové drážky by neměla činit více než 1/3 tloušťky, aby plocha desky zachovávala dostačující pevnost. Svlakové pero i svlaková drážka jsou směrem dopředu lehce konické (klínovité), o 2 mm na 500 mm délky. Tím mohou být jednotlivé dílce navzájem zaklínovány, což usnadňuje spojení.

Svlaky (charakteristika) Díky svírání svlakového pera vznikají ve dřevě na boční stěně drážky střihové síly. Je proto zapotřebí, aby svlaky byly odsazené minimálně 50 mm od čelního konce, tím se zabrání odštípnutí okraje desky. Svlaky mohou být prováděny jako jednostranné, nebo oboustranné.

Svlaky (charakteristika) Oboustranné svlaky vykazují vyšší pevnost. Vzhledem k tomu, že se u polic a boků spojuje dřevo se stejným průběhem vláken, může být svlak slepen po celé jeho délce. Svlakové pero do 2/3 délky se snadno zasune a v poslední třetině se spojení dotáhne.

Svlaky (charakteristika) Svlakové lišty - borcení samostatné plochy z masivního dřeva zabraňujeme pomocí svlakovych lišt nebo okrajnic. Musejí umožňovat souběžné pracování povrchu dřeva v čelním směru sesychání bez vzniku trhlin. Probíhají vždy napříč k podélnému dřevu masivní dřevěné plochy. Kvůli bobtnání a sesychání v ploše musí na konci svlakové drážky zůstat vůle.

Svlaky (charakteristika) Pokud se různé směry ve dřevě setkávají, smí být svlakové lišty lepeny přibližně jen do 1/3, aby zbytek mohl pracovat bez zábrany. Rozeznáváme stojaté (vertikální) a ležaté (hortzontální) svlakové lišty.

Svlaky (charakteristika) Stojatá (vertikální) svlaková lišta je úzká a vysoká. Používáme ji u stolů, pracovních desek, kde se většinou vyskytuje zatížení kolmo k ploše. Nejlépe odolává deformační síle masivního dřeva a drží plochu v jedné rovině.

Svlaky (charakteristika) Ležatá (horizontální) svlaková lišta je široká a nízká. Používáme je většinou pro stojaté plochy (dveře), kde hlavní zatížení působí v rovině desky. U dveří bývají často panty do svlaků osazeny. Kvůli jejich šířce se musí dávat pozor zejména na přímé letokruhy, jinak se při sesychání uvolňují od sebe a bortí se.

Svlaky (charakteristika)

Svlaky (charakteristika) Svlak je spojení, které se výjimečně používá u spojů tvaru „T“ z masivního dřeva. Spojení je tvořeno svlakovou drážkou, která je vždy vyříznuta nebo vyfrézována do průběžných dílců, a svlakem, který je umístěn na čelních koncích natupo osazených dílců. Tím nedochází k oslabení dřeva. Drážka nesmí být hlubší než 1/3 tloušťky dílce.

Svlaky (charakteristika) Svlak má sklon od 70° do 75°. Větších sklonů se musíme vyvarovat, protože by se mohlo dřevo na svlaku odštípnout. Svlak i svlaková drážka jsou směrem dopředu mírně klínovité (asi 1 až 2 mm), tím mohou být dílce navzájem zaklínovány.

Svlaky (charakteristika)

Svlaky (charakteristika)

Svlaky (charakteristika)

Svlaky (charakteristika)

Svlaky (charakteristika)

Svlaky (charakteristika) Svlaky jako stabilizátory se musí rozměrově přizpůsobit tloušťce desky, aby byla stabilita dostatečně zajištěna. Jsou osazeny na zadní nebo spodní neviditelné ploše do hloubky 1/3 tloušťky desky. Úhel svlaku nesmí být menší než 70°. Aby nedocházelo k usmyknutí masivního dřeva na desce, musí být svlak umístěn alespoň 50 mm od čelního konce.

Svlaky (charakteristika) Svlak i svlaková drážka jsou v délce klínovité, aby mohl být svlak ve svlakové drážce pevně doražen. Plocha desky musí mít možnost na svlaku pracovat. Z tohoto důvodu nesmí být spoj lepen v celé délce.

Svlaky (charakteristika)

Svlaky (ruční výroba) Vydrážkované svlakové péro: Svlakovník (hoblík) seřídíme na třetinu tloušťky masivní desky, aby se vnější svlak vydrážkoval rovnoběžně a vnitřní svlak zúžíme (asi 2 mm na 500 mm délky). Narýsování svlakové drážky: Minimálně 50 mm od přední hrany ponecháme vůli.

Svlaky (ruční výroba) Vnější a vnitřní hrana svlakové lišty bývá narýsovaná rovnoběžně s hranou čelního dřeva. Pomocí rovné lišty jsou označené body propojeny. Hloubku drážky narýsujeme na hranu desky.

Svlaky (ruční výroba) Nařezání svlakové drážky: Řežeme ji podle vodící lišty pomocí pily svlakovky. Vyčištění svlakové drážky: Dlátem nahrubo vydlabeme. Dno drážky vyčistíme načisto hoblíkem kocourem. Mezi svlakovou drážkou a svlakovým pérem musí zůstat vůle.

Svlaky (ruční výroba) Slícování a slepení: Spoj by měl přiléhat těsně až v poslední třetině, lepidlo se rozetře na jednu třetinu délky svlaku. Při strojní výrobě horní svislou frézkou bývá většinou nejdříve svlaková drážka vyfrézovaná a potom se vsadí svlaková lišta.

Svlaky (ruční výroba)

Zdroj materiálů: NUTSCH, Wolfgang. Konstrukce v interiéru. Praha: Grada, 2006, ISBN 80-247-1276-8. NUTSCH, Wolfgang. Konstrukce Nábytku. Praha: Grada, 2003, ISBN 80-247-0220-7. JOSTEN, Elmar; REICHE, Thomas; WITTCHEN, Bernd. Truhlářské konstrukce. Grada: Praha, 2011, ISBN 978-80-247-2960-2. NUTSCH, Wolfgang a kol. Příručka pro truhláře. Praha: EUROPA-SOBOTÁLES, 2006, ISBN 80-86706-14-1. KANICKÁ, Ludvika; HOLOUŠ, Zdeněk. Nábytek. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3746-1. KOUŘIL, Jan; BUBEN, František. Truhlářství. Praha: Grada, 2003, ISBN 80-247-9056-4. SLAVICKÝ, Richard. Odborné kreslení. Praha: Informatorium, 2001, ISBN 80-86073-81-5.

Zdroj materiálů: HOLOUŠ, Zdeněk; MÁCHOVÁ, Eliška; KOTÁSKOVÁ, Pavla. Odborné kreslení. Praha: Informatorium, 2008, ISBN 978-80-7333-069-9. NUTSCH, Wolfgang a kol. Odborné kreslení. Praha: EUROPA-SOBOTÁLES, 2007, ISBN 978-80-86706-20-7. WÖHRLIN, Traugott. Nábytkové slohy. Praha: Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2034-0.