Zdeněk Eisner Zdeněk Eisner 1.6.2011

Na začátku byl příběh… V rámci oslav stoletého výročí naší školy se k nám, studentům historického semináře, dostal příběh, který se týkal našeho dávného spolužáka a který nás okamžitě zaujal. Týkal se vynikajícího mělnického veslaře Zdeňka Eisnera a jeho rodiny. Protože se v rámci semináře zabýváme historií a regionem, rozhodli jsme se zjistit víc informací o Zdeňkovi a jeho rodině a o jeho osudech během války. Studovali jsme v okresním archivu, vyzpovídali sourozence Matějkovy, hledali informace ve veslařském klubu, kam Zdeněk chodil, a fotografovali místa s ním spjatá. Nakonec se nám podařilo vytvořit alespoň malou sondu do jeho života a jsme rádi, že jeho příběh můžeme zařadit po bok předcházejícího projektu Mělničtí zmizelí sousedé – Pocta dětským obětem holocaustu (2006). Jsme si plně vědomi slov Elieho Wiesela „Zapomenout znamená zabít všechny oběti podruhé,“ a proto chceme i touto formou vše, co se odehrálo v minulosti, připomínat. PhDr. Ilona Němcová, historický seminář 2009/10, 2010/11 1.6.2011

Příběh keře V létě roku 2010 se nám při realizaci stoletého výročí založení GJP Mělník čirou náhodou naskytla příležitost, jak se dozvědět něco více o historii Mělníka a osudech rodiny, která zde žila. Dcera paní Matějkové se zmínila o keři, který je spojen s osudy jednoho bývalého studenta naší školy. Část keře se nám podařilo získat a zasadit na školní zahradu. Poté jsme začali pátrat po onom studentovi. Jmenoval se Zdeněk Eisner a stal se obětí holocaustu. A jak souvisí jeho životní příběh s oním keřem? Před tím, než se Zdeňkova rodina musela vystěhovat z domu, odnesla paní Eisnerová, Zdeňkova matka, keř spolu s některými cennostmi na zahradu paní Matějkové. Nevěděla totiž, co s její rodinou bude dál. A také tušila, že až se jednou vrátí, bude jejich zahrada ve zbídačeném stavu, a chtěla, aby alespoň něco zůstalo hezké. Plánovala, že až se vrátí, keř i věci si vyzvednou a vezmou zpět domů. To se ale bohužel nestalo. Celá rodina musela nastoupit do transportu a na keř i Eisnerovy se postupem času téměř zapomnělo. 1.6.2011

Zákula japonská Na podzim roku 2010 byl keř zasazen na pozemku GJP. 1.6.2011

Rodina Eisnerových Zdeněk Eisner pocházel z židovské rodiny. Oba jeho rodiče, Oskar a Ida, byli praktikující židé. Měli čtyři děti – Martu, Zdeňka, Hanu a Jiřího. Bydleli v domě v Mělníku č.p. 211, v nynější Havlíčkově ulici. Oskar vlastnil olejárnu na Podolí. Ida se starala o domácnost. Rodina jezdila často navštěvovat Idino rodné Dolní Cetno, kde byla početná židovská komunita. Zdeňkova mladší sestra Hana pracovala jako švadlena v salonu. Nejmladší Jiří byl vynikajícím fotografem a studoval průmyslovou školu v Praze. Prvorozená dcera Marta jako jediná z rodiny přežila válku. Před válkou se vdala za nežidovského manžela Rosmanna. Díky vztahu s ním byla deportována později než zbytek rodiny. Byla umístěna do koncentračního tábora v Bystřici u Benešova, ostatní jeli do Terezína. 1.6.2011

Oskar Ida Jiří 1.6.2011

Nynější podoba domu rodiny Eisnerovy v Havlíčkově ulici. 1.6.2011

Život Zdeňka 1.6.2011 Zdeněk se narodil 8. 1. 1915. Studoval na mělnickém reálném gymnáziu, maturoval v roce 1933 u třídního profesora Jaromíra Formánka. Poté studoval chemicko-technologické inženýrství na ČVUT v Praze až do 17. listopadu 1939, než byly všechny vysoké školy uzavřeny. 1.6.2011

Mělnické reálné gymnázium (budova uprostřed) 1.6.2011

Zdeněk byl velice úspěšným veslařem, klub navštěvoval v letech 1930 – 1940, dokud nebyl z rasových důvodů vyloučen. Poté už nesměl závodit, ale přesto chodil podporovat své přátele alespoň ze břehu. Díky své malé postavě byl velmi dobrým kormidelníkem. Největšího úspěchu dosáhl na mistrovství Evropy v Bělehradě, kde se jeho loď umístila jako třetí. 1938 – Mistrovství ČSR v Třeboni 1.6.2011

Veslařský klub dříve a dnes 1.6.2011

Zdeněk Eisner a zbytek jeho rodiny odjeli do Terezína transportem Cl z Mladé Boleslavi. Na místo určení dorazili 13. ledna 1943. Z tohoto transportu čítajícím 550 osob nepřežilo 521 lidí. Eisnerovi pobyli v Terezíně pouhý týden. Vlak do Osvětimi, do něhož nastoupil Zdeněk s číslem Cq 627, byl vypraven 20. ledna 1943. Většina členů jeho rodiny odjela s ním, pouze maminka Ida byla transportována až 6. září téhož roku. Z Osvětimi se nikdo z nich už nevrátil. Sestra Marta díky sňatku s manželem nežidovského původu odjela pozdějším transportem a jako jediná z rodiny přežila. 1.6.2011

Studenti historického semináře 2010-2012 O nás Studenti historického semináře 2010-2012 1.6.2011

Co nám dal projekt „Zdeněk Eisner“? ,,Uvědomila jsem si, jak ta doba musela být hrozná. Zdeněk Eisner byl člověk jako každý z nás, chodil na naše gymnázium, měl své záliby a ambice do budoucna. Přesto musel zemřít…“ ,,Líbila se mi kolektivní práce, kterou jsme všichni vynaložili. Mám dobrý pocit z toho, že jsem sama něčím přispěla.“ ,,Bylo fajn se do něčeho zapojit a ne jenom poslouchat výklad učitele.“ ,,Díky projektu Eisner a židovské problematice jsme si uvědomili, že Židé jsou stejní lidé jako my a že neexistuje žádná nadřazená rasa. Měli bychom dodržovat lidská práva a neubližovat nikomu, kdo je jiného názoru, barvy pleti nebo náboženství. To, co se stalo v minulosti, bylo špatně a my si musíme uvědomit, že už se to nesmí nikdy opakovat.“ ,,Měla jsem možnost mluvit s pamětníkem. Důležitá pro mě byla zkušenost jednat s lidmi a zjišťovat skutečnosti.“ ,,Naučila jsem se hledat v archivu, to bylo velice zajímavé. Udivuje mne, kolik informací lze zjistit o člověku, který žil před tolika lety. To je úžasné.“ 1.6.2011

Na projektu pracovali pod vedením PhDr Na projektu pracovali pod vedením PhDr. Ilony Němcové studenti mělnického Gymnázia Jana Palacha. Pavel Průcha Michal Jenč Marie Pavlíková Viktor Král Martina Zárybnická Dominik Štrupl Dominik Šonský David Kratochvíl Jan Bašta Hana Kubovičová Lenka Nguyen Dieu Thuy František Pfann Kateřina Malinová Lucie Urbanová Martina Hatašová Pavel Chomutov Jana Procházková Vladislava Charvátová Martin Ludvík Olga Vildová Martin Hrubý Anežka Kučerová 1.6.2011

Zdroje a použitá literatura, fotografie Evidenční karty Židů – Mělník, Státní okresní archiv Mělník Renata Špačková, Prázdná místa. Mělník, 2000 Rozhovor se sourozenci Matějkovými Rozhovor s Františkem Černickým 90 let mělnických veslařů (1881 – 1971) Mělničtí veslaři jubilují (1881 – 1981). Jubilejní publikace ke 100. výročí vzniku mělnického veslování, red. Jar. Anděl Fotografie: Soukromý archiv rodiny Matějkovy Archiv GJP Soukromý archiv Martina Klihavce Dominik Štrupl, František Pfann, Lucie Urbanová, Martina Rolencová 1.6.2011