Zabezpečování metrologického pořádku v organizacích Pro uchování měřidel ve způsobilém stavu musí být v organizaci vytvořen tzv. konfirmační systém, který zahrnuje směrnice a postupy pro: kalibraci pracovních měřidel ověřování stanovených měřidel plombování navazování měřidel opravy měřidel označování měřidel apod.

Konfirmační systém je zdokumentován v Metrologickém řádu. Návod na vytvoření metrologického konfirmačního systému uvádí norma ČSN EN ISO 10012 Systémy managementu měření – Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení.

Metrologický řád (Řád podnikové metrologie) určuje základní zásady metrologického pořádku – vše, co v organizaci souvisí se zajišťováním jednotnosti a správnosti měřidel, zajištěním správného používání měřidel včetně metod měření a vyhodnocování naměřených údajů. závazný pro všechny pracovníky organizace

Hlavní činnosti nutné pro zabezpečení metrologického pořádku: systematická a dokladová evidence měřidel a měřicích zařízení včetně záznamů o jejich kalibraci a lhůtách jejich platnosti pravidelné revidování stávajícího metrologického vybavení a jeho aktualizace dokumentace měřicích a kalibračních činností – návody a odkazy na normy stanovení odpovědnosti za dodržování metrologického pořádku

plánování v oblasti metrologie, které stanovuje koncepci zajištění měřicí techniky zajištění návaznosti měřidel (musí být kalibrovány etalonem navázaným na národní etalon) vedení protokolů o kalibraci měřidel označování ověřených měřidel zajišťování správnosti metrologické dokumentace – výkresy, popisy, návody hodnocení způsobilosti měřidel

manipulace a skladování – způsob uložení měřidel, jejich údržba, transport apod. stanovení podmínek okolního prostředí – pro každé měřidlo musí být určeny faktory prostředí a jejich vliv na přesnost výsledku určování nejistot systematické vzdělávání pracovníků, kteří provádějí měření, rozpis jejich školení, předepsaných zkoušek apod.

Metrologický řád obsahuje: informativní část – seznam obecně platných metrologických předpisů a norem organizační část – organizační struktura podnikové metrologie, práva a povinnosti útvarů a zaměstnanců, organizační vztahy mezi útvary z hlediska podnikové metrologie technickou část (nejdůležitější) – jednotlivé metrologické činnosti, kategorizace měřidel

závěrečnou část – ustanovení o případných sankcích, datum schválení, nabytí účinnost apod. přílohy – seznam pracovních měřidel stanovených i nestanovených, etalonů, doby platnosti jejich ověření resp. kalibrace, vzory tiskopisů používaných v podnikové metrologii, seznam schémat návaznosti měřidel a kalibračních postupů používaných v organizaci, pracovní pokyny a instrukce, např. kalibrační a kontrolní postupy, laboratorní řád atd.

Úloha metrologa v organizaci aktualizace metrologického řádu definice schémat návaznosti styk se státní etalonáží Další pravomoci a povinnosti metrologa: odpovědnost za provádění všech opatření k zajišťování povinností vyplývajících z českých metrologických předpisů řízení a odpovědnost za jednotné řízení a dozor nad metrologickým pořádkem

účast při metrologických kontrolách (auditů) prováděných v organizaci zpracování návrhu plánu ověření stanovených měřidel a kalibrace etalonů připomínkování navrhovaných technických a organizačních předpisů z hlediska metrologie zajištění evidence a uchovávání etalonů a evidence stanovených měřidel zajištění systému evidence pracovních měřidel poskytování odborné a metodické pomoci všem pracovištím používající měřidla

Metrologie v systému řízení kvality (jakosti) Koncepce managementu kvality: koncepce odvětvových standardů – historicky nejstarší koncepce ISO – poprvé se objevila v r. 1987, normy mají univerzální charakter koncepce TQM (Total Quality Management) – nejnáročnější, modely excelence organizací

Koncepce managementu kvality podle ISO ČSN EN ISO 9000 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník, ČNI 2006. ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu kvality – Požadavky, ÚNMZ 2016. ČSN EN ISO 9004 Řízení udržitelného úspěchu organizace – Přístup managementu kvality, ÚNMZ 2010. ČSN EN ISO 19 011 Směrnice pro auditování systémů managementu, ÚNMZ 2012.

Normy shrnují osvědčené zkušenosti z oblasti péče o kvalitu s cílem vytvořit jednotné zásady pro řízení a zabezpečování kvality v organizacích a ve smluvních vztazích dodavatel – odběratel. Obecný charakter těchto norem vyplývá ze skutečnosti, že musí vyhovovat pro nejrůznější druhy organizací. Norma 9000 vymezuje pojmy, 9001 definuje minimální požadavky pro certifikaci systému managementu kvality třetí stranou, 9004 poskytuje návod, jak by měl být systém managementu kvality vybudován.

Přínosy systému managementu kvality: zvýšení konkurenceschopnosti, důvěryhodnosti a spolehlivosti ve vztahu firma – zákazník a ve vztahu k třetím zainteresovaným stranám řízení firmy ke kvalitě se stává know-how firmy orientace na dlouhodobé zisky a jejich maximalizaci, s ohledem na ekologii a bezpečnost procesů a především kvalitní produkci rozšíření možností v exportní oblasti a v oblasti veřejných zakázek.

Principy managementu kvality podle ISO řady 9000 Zaměření na zákazníka Vedení Zapojení zaměstnanců Systémový přístup k managementu Neustálé zlepšování Rozhodování zakládající se na faktech Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy Procesní přístup

V normách je kladen důraz na neustálé zlepšování V normách je kladen důraz na neustálé zlepšování. Základem tohoto je cyklus PDCA. P – plan – plánuj D – do – dělej C – check – kontroluj A – act – zaveď

Struktura normy ISO 9001 Předmět normy Normativní odkazy Termíny a definice Systém managementu kvality: požadavky na dokumentaci, příručka kvality, řízení dokumentů Odpovědnost vedení organizace: angažovanost managementu, politika kvality, odpovědnost, pravomoc a komunikace

Management zdrojů: lidské zdroje (odborná způsobilost, výcvik), infrastruktura, pracovní prostředí Realizace výrobku: komunikace se zákazníkem, návrh a vývoj výrobku, nakupování (od dodavatelů – požadavek na striktní pravidla na výběr a hodnocení dodavatelů, týká se i metrologických služeb), výroba a poskytování služeb Měření (spokojenosti zákazníka), analýza a zlepšování

Zavádění systému managementu kvality (QMS) Úvodní přezkoumání stavu QMS Tvorba dokumentace QMS Implementace požadavků QMS Provedení interních auditů kvality QMS Realizace nápravných a preventivních opatření v závislosti na výsledcích interních auditů QMS Provedení kontrolních auditů (kontrola realizace nápravných a preventivních opatření) Konečná kontrola projektu QMS a příprava na certifikační audit

Auditování v systémech managementu kvality interní – závěry auditu využívá výhradně sama auditovaná organizace externí – závěry využívají i jiné organizace Každý audit má 3 účastníky: klienta (při interním auditu je to vrcholové vedené), auditora a prověřovaného.

Základní kroky auditu podle ČSN EN ISO 19 011: zahájení auditu přezkoumání dokumentů příprava auditování na místě auditorské činnosti na místě vypracování a distribuce zprávy z auditu dokončení auditu