SAVCI OBRATLOVCI
SAVCI Savci jsou třída obratlovců, která v současné době osidluje téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat, tedy kojení. Dále mají kromě řádů kytovci, luskouni a sirény srst (ale i u nich je alespoň u mláďat) a jsou teplokrevní. Savci jsou vývojově nejpokročilejší živočišnou skupinou s nejdokonalejší vyšší nervovou soustavou. Na světě existuje kolem 5500 druhů savců.
ZNAKY SAVCŮ mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů, které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech krevní oběh je zcela uzavřený a dokonale čtyřdílné srdce mají ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět) savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení …) z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky; v dolní čelisti mají jedinou kost
STAVBA TĚLA SAVCŮ Tělo je členěno na: Hlavu, trup, přední a zadní končetiny a ocas Odlišnou stavbu mají tyto řády savců: LETOUNI (létací blána mezi prsty předních končetin)- netopýr… KYTOVCI, PLOUTVONOŽCI (zakrnělé končetiny, částečně přeměněné v ploutve)- velryba…, mrož…
TŘÍDĚNÍ SAVCŮ 1. podtřída: VEJCORODÍ 2. podtřída: ŽIVORODÍ Nadřád: Vačnatci Nadřád: Placentálové
VEJCORODÍ SAVCI Jediný žijící řád jsou ptakořitní, ostatní 3 řády jsou již vymřelé. Plazí znaky samice snáší vejce. kloaka. úzká lopatka je stejná jako lopatka plazí. volná krční žebra. jedová ostruha na patě zadních nohou. Ptačí znaky funkční pouze levý vaječník. Savčí znaky mléčné žlázy. Mláďata tak slízávají mléko z matčiny srsti, protože matkám chybí mléčné bradavky. chlupy, i když na rozdíl od živorodých savců jim chybí např. specializované hmatové chlupy. spodní čelist vejcorodých se, stejně jako u všech ostatních savců, skládá z jediné kosti. sluchový orgán vejcorodých i ostatních savců obsahuje tři speciální kůstky, kladívko, kovadlinku a třmínek. teplokrevnost, kdy tělesná teplota kolísá v rozmezí 22 – 37 °C a tím pádem je nižší než u ostatních savců (průměrně kolem 31 °C). Mají bránici a úplně rozdělené srdce.
VEJCORODÍ: ŘÁD PTAKOŘITNÍ PTAKOPYSK PODIVNÝ Je malý savec endemický pro východní část Austrálie, jeden z pěti žijících ptakořitných. Tělo a široký plochý ocas ptakopyska je pokryt hnědou kožešinou. Nohy má opatřeny plovací blánou a jeho velký „gumový“ čenich připomíná spíše než savce kachnu. Hmotnost se pohybuje mezi 1-2kg. Tělo je dlouhé 30 až 40 centimetrů, ocas asi 10 cm. Samci jsou přibližně o třetinu větší než samičky. Samci ptakopyska mají jedovaté ostruhy na zadních nohách - až 1,5 cm. Ostruhy používají v územních bitvách a bojích proti svým sokům. Jed není pro člověka smrtelný, ale způsobuje nesnesitelnou bolest a otoky, které můžou vytrvat i po několik měsíců. Jed může být smrtící pro psy a menší domácí zvířata. Ptakopysk je noční a obojživelný živočich. Je výtečný plavec a většinu času tráví ve vodě. Je masožravec. Krmí se převážně červy, larvami hmyzu a sladkovodními raky, které vydoluje z říčního dna zobákem, nebo je chytne při plavání. Jeho zobák je velmi citlivý. Díky němu může lovit potravu, aniž by používal zrak.
VEJCORODÍ: ŘÁD PTAKOŘITNÍ JEŽURA AUSTRALSKÁ Ježura australská je pokryta kožešinou, na hřbetě tmavohnědou a na břiše světlehnědou, a ostny. Ježury jsou dlouhé 40 – 45 cm, jejich čenich má délku 75 mm, mají zavalité tělo a váží zhruba 2 – 5 kg. Tělo ježury je s výjimkou spodní strany, obličejové části a končetin pokryto až 50 mm dlouhými krémovými ostny, což jsou vlastně přeměněné chlupy . Ježuří samci mají na zadní noze dutý osten, který však postrádá jed. Na ježuře může cizopasit největší druh blechy na světě, která je asi 4 mm velká. Končetiny ježury jsou přizpůsobeny rychlému hrabání, jsou krátké a mají silné drápy. Podobně jako ptakopysk i ježura má nízkou tělesnou teplotu – mezi 30 – 32 °C, ale na rozdíl od ptakopyska, který neupadá do letargie nebo hibernace, může u ježury tělesná teplota klesnout až na 5 °C. Kvůli nízké tělesné teplotě se ježura za horka nebo v zimě pohybuje pomalu. Jako všichni ptakořitní má jediný tělní vývod pro exkrementy, moč a vajíčka, který se nazývá kloaka.
POUŽITÉ ZDROJE Ideje.cz › vědecko-populární internetový časopis: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Nejzvláštnější zvířata a tvorové světa:. Dostupné z WWW: <http://www.ideje.cz/uploads/image/data/180.jpg>. Světové krásy a zajimavosti kolem nás: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Domestikovaní savci | Světové krásy a zajimavosti kolem nás:. Dostupné z WWW: <http://nd01.jxs.cz/857/637/a64c7045ff_3465161_o2.jpg>. PRAGUE CITY LINE - Poznej Prahu sám: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. V Palladiu jsou miminka do dlaně | Prague City Line:. Dostupné z WWW: <http://www.praguecityline.cz/wp-content/uploads/2010/03/Miminko111.jpg>. Oregon Local News, Breaking News, Sports & Weather - OregonLive.com: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Central Point bat tests positive for rabies | OregonLive.com:. Dostupné z WWW: <http://blog.oregonlive.com/environment_impact/2009/07/brown_bat.JPG>. My 2world: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Velryby | My 2world:. Dostupné z WWW: <http://nd04.jxs.cz/292/830/59047dcd6f_75754182_o2.jpg>. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. BioLib - Odobenus rosmarus divergens (mrož lední pacifický) - Obrázek:. Dostupné z WWW: <http://www.biolib.cz/IMG/GAL/20783.jpg>. Ptakopysk « Rubrika | Smiley-central: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Ptakopysk PICTURES love | Smiley-central:. Dostupné z WWW: <http://nd01.jxs.cz/062/526/c9ca4b5671_42424475_o2.jpg>. EZOO: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. EZOO - Klokan rudý:. Dostupné z WWW: <http://www.ezoo.cz/files/zvire/13.jpg>. Blog o morčátech: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Plemena morčat:. Dostupné z WWW: <http://www.pise.cz/blog/img/morcatajsounej/96945.jpg>. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. BioLib - Ornithorhynchus anatinus (ptakopysk) - Obrázek:. Dostupné z WWW: <http://www.biolib.cz/IMG/GAL/39610.jpg>. Zvířátka: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Zvířátka - Australská zvířata - Ježura australská:. Dostupné z WWW: <http://www.zviraatka.estranky.cz/img/picture/118/jezura.jpg>. Blog plný zvířat: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Ptakopysk-Výstřední vejcorodí | Blog plný zvířat:. Dostupné z WWW: <http://nd04.jxs.cz/400/505/8fea03f6cc_68467265_o2.jpg>. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. BioLib - Ornithorhynchus anatinus (ptakopysk) - Obrázek:. Dostupné z WWW: <http://www.biolib.cz/IMG/GAL/39611.jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Ptakopysk - Wikipedie:. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Platypus_Distribution.png/225px-Platypus_Distribution.png>. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. BioLib - Tachyglossus aculeatus (ježura australská) - Obrázek:. Dostupné z WWW: <http://www.biolib.cz/IMG/GAL/40389.jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Ježura australská - Wikipedie:. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Echidna_ST_03.jpg/275px-Echidna_ST_03.jpg>. Pinka lesná: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Ježura austrálska | Pinka lesná:. Dostupné z WWW: <http://nd01.jxs.cz/731/413/d8139a8aa7_26405622_o2.jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Ježura australská - Wikipedie:. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tachyglossus_aculeatus_distribution.png>. Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: <http://www.wikipedia.cz JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8. Olomouc : Prodos, 1999. 128 s