Deset principů ekonomie TNH 1 (S-1) Pavel Seknička

Obsah Pojemy ekonomie a vzácnost První čtyři principy ekonomie: Jak se lidé rozhodují; řešení prvního setu příkladů Principy 5 až 7: Jak probíhají interakce mezi lidmi; řešení úkolu číslo 1 a 2 Principy 8 až 10 (makroekonomie): Jak funguje ekonomika jako celek; řešení úkolu číslo 3 Produktivita a ukazatele produktivity

Pojem ekonomie a vzácnosti Ekonomie je společenská věda, která zkoumá jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje. Vzácnost znamená, že společnost nemůže každému poskytnout vše, co by si přál. První set otázek, tj. diskuse a řešení otázek multiple choice (podle zadání).

Neviditelná ruka trhu (1) Jednou z doktrín, kterou zakladatel ekonomické vědy a hlavní představitel klasické politické ekonomie, Adam Smith zformuloval ve svém díle Bohatství národů z roku 1776, je neviditelná ruka trhu: Jednotlivec, který má na zřeteli pouze svůj vlastní prospěch je veden neviditelnou rukou k výsledku, který nebyl součástí jeho záměru.

Neviditelná ruka trhu (2) Doktrína „neviditelné ruky trhu“ je založena na myšlence, že firmy a domácnosti se na konkurenčních trzích chovají tak, jako by byly vedeny „neviditelnou rukou“, která je ve většině případů přivádí k maximalizaci blahobytu společnosti jako celku. Základem pro fungování ekonomiky je vlastní zájem a jeho sledování jednotlivci či podniky, u kterých je základním motivem zisk nebo jeho alternativa. Nečiní tak, aby obšťastnily společnost, ale ve snaze dosáhnout lepšího výkonu než konkurenti, s cílem realizovat vyšší zisk. A. Smith zdůrazňuje další doktríny důležité pro rozvoj ekonomiky a bohatství – „dělbu práce“ (specializaci) a „hospodářský liberalismus“.

Předpoklad ekonomické efektivity - vzácnost Předpokladem ekonomické efektivnosti je vzácnost, tj. zdroje společnosti jsou omezené. Především omezenost zdrojů vede k vzácnosti statků. Protiklad omezenosti zdrojů na straně jedné a neomezeností lidských potřeb na straně druhé je základem vzácnosti zdrojů. Ekonomická (alokační) efektivnost je poměr mezi výstupy a vstupy (náklady).

Jak se lidé rozhodují Lidé volí mezi alternativami (efektivnost: schopnost společnosti maximálně těžit ze svých vzácných zdrojů; rovnost: spravedlivé rozdělování ekonomické prosperity mezi členy společnosti); Cena věci se rovná tomu, čeho se vzdáte pro její získání (náklady příležitosti: čeho se vzdáte pro získání dané věci) Racionální lidé myslí v mezních veličinách (mezní změny: malé inkrementální přizpůsobování plánu činnosti); Lidé reagují na pobídky. Druhý set otázek: Úkol 1 a Úkol 2 (dle zadání). Další příklady na náklady příležitosti (opportunity cost).

Ekonomická efektivnost Ekonomická, resp. alokační efektivnost, je taková alokace omezených ekonomických zdrojů, při které jednotlivec nebo společnost jako celek získává maximální užitek. Efektivnost = výstupy (y)/vstupy (x) Rozdělení ekonomických zdrojů je efektivní nemůže-li jednotlivec nebo společnost zvýšit celkové uspokojení svých potřeb tím, že způsob, kterým těchto zdrojů (vstupů) využívá změní.

Jak probíhají interakce mezi lidmi 5. Obchodováním si mohou polepšit obě strany; 6. Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity (tržní ekonomika: ekonomika, která alokuje zdroje prostřednictvím decentralizovaného rozhodování mnoha firem a domácností díky jejím instrukcím na trzích zboží a služeb); 7. Vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhu (selhání trhu: situace, při níž je trh ponechaný sám sobě nedokáže alokovat zdroje efektivně; externalita: účinek jednání jedné osoby na blahobyt druhé nezúčastněné osoby).

Tržní ekonomika a státní zásahy Předpokladem ekonomické efektivnosti je prosazení (jedné z doktrín, s kterou přišel A. Smith ve svém díle Pojednání původu a podstatě bohatství národů, z roku 1776) „neviditelné ruky trhu“ v reálné, tj. smíšené ekonomice. V reálné (smíšené) ekonomice jsou realitou státní zásahy do ekonomiky, jejichž důvodem je to, že mohou v některých situacích zvýšit efektivitu či stabilitu tržní ekonomiky. Konkrétní podoby smíšené ekonomiky se mohou lišit a to právě rozsahem státních zásahů i jejich cíli a povahou. Zásahy jsou přímé a nepřímé. Měli bychom věnovat pozornost zásahům nepřímým, které umožňují prosazovat v ekonomice zároveň tržní principy, tj. trh – jako koordinační nástroj, konkurenci, vlastnictví, podnikavost a inovace.

Jak funguje ekonomika jako celek 8. Životní úroveň země závisí na její schopnosti vyrábět statky a služby (produktivita práce: množství statků a služeb vyrobených za hodinu pracovního času); 9. Tiskne-li vláda příliš mnoho peněz, ceny stoupají (inflace: růst celkové hladiny cen v ekonomice); 10. Společnost je vystavena krátkodobé volbě mezi inflací a nezaměstnaností (Phillipsova křivka: krátkodobá volba mezi inflací a nezaměstnaností). Třetí set otázek: Úkol č. 3 (dle zadání)

Produktivita práce Produktivitu práce ovlivňuje: Přírodní a klimatické podmínky; Technika a technologie; Kvalifikace pracovníků; Motivace a stimulace pracovníků; Organizace a řízení pracovníků (práce) atd. Cyklus zvyšování produktivity: měření – hodnocení – plánování – zlepšování

Poměrové ukazatele produktivity práce Poměrový ukazatel produktivity práce (obecně): P = Q/t (kde: P je produktivita práce; Q je objem produkce; t je spotřeba práce); Produktivita práce z přidané hodnoty = přidaná hodnota/průměrný počet zaměstnanců Produktivita práce z tržeb = tržby/průměrný počet zaměstnanců

Použitá literatura Mankiw, N. G.: Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing, 1999 Zadání na semináře v týdnech 2 a 3 Slajdy z první přednášky TNH 1 ze dne 20. 02. 2019 (doc. Dušek)