Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů Zákon o sociálním podniku Ing. Pavel Vinkler, Ph.D. ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Praha 6. 2. 2019

Plán legislativních prací na rok 2016 ukládal ministrovi pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s ministryní práce a sociálních věcí a ministrem průmyslu a obchodu předložit vládě k projednání návrh věcného záměru zákona o sociálním podnikání. Za gestora agendy sociálního podnikání bylo navrženo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je dle kompetenčního zákona odpovědné za sociální politiky, s čímž zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí souhlasili.

Věcný záměr zákona o sociálním podnikání Ustavena pracovní skupina se zastoupením ÚV ČR, MPSV, MPO, MMR, MF, MZE, Svazu měst a obcí, Úřadu práce ČR, Svazu českých a moravských výrobních družstev, zástupců sociálních podniků, Rady vlády pro NNO, Univerzity Karlovy, Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, a dalších dotčených subjektů. Jednání probíhala v období srpen 2014 až únor 2016. Reagoval na potřebu vytvoření jednotného právního prostředí pro sociální podnikání a na požadavek právní regulace sociálních podniků, který vychází nejen ze samotných, již existujících sociálních podniků, ale také ze strany finančních institucí a ústředních orgánů státní správy, které poskytují sociálním podnikům různé formy finanční podpory. Cílem bylo stanovit pravidla pro přiznání statusu sociálního podniku a výhod poskytovaných těmto podnikům.

Věcný záměr zákona o sociálním podnikání Návrh věcného záměru zákona o sociálním podnikání byl přijat dne 15. května 2017 usnesením vlády ČR č. 367 a v současné době je připravován samotný návrh paragrafového znění zákona o sociálním podniku.

Zákon o sociálním podniku - obecně Zákon o sociálním podniku nebude vytvářet novou právní formu. Cílem zákona o sociálním podniku je - vymezení znaků sociálního podnikání, definice sociálního podniku a integračního sociálního podniku, správní řízení o přiznání a odnětí statusu sociálního podniku, zveřejnění údajů o získání a odnětí statusu sociálního podniku, stanovení podmínek kontroly dodržování podmínek pro přiznání statutu sociálního podniku, vymezení gestora agendy a odpovědnosti za sociální podnikání a upravuje státní politiku rozvoje sociální ekonomiky. Ve vztahu k podnikatelským subjektům se očekávají pozitivní dopady.

Sociální podnikání Sociální podnikání je podnikatelská činnost směřující k naplnění veřejně prospěšného cíle, přičemž zisk je z více než 50 % využit pro další rozvoj sociálního podniku (na zaměstnance, investice) a/nebo za účelem naplnění veřejně prospěšného cíle. Sociální podnikání vzniká a rozvíjí se na konceptu trojího prospěchu: ekonomického sociálního a environmentálního přičemž všechny tři principy respektují místní potřeby.

Sociální podnik – fyzická nebo právnická osoba, která sociálně podniká v hlavní nebo vedlejší činnosti, je zapsána do registru sociálních podniků/veřejného rejstříku a splňuje tyto definiční znaky: reinvestuje 50 % zisku do svého rozvoje a/nebo jej využívá na „společensky prospěšnou činnost“, zejména v oblasti životního prostředí, kultury, vzdělávání, pomoci znevýhodněným osobám nebo na rozvoj místních společenství, alespoň 30 % jeho příjmů bude z vlastních tržeb činnosti prováděné zaměstnanci sociálního podniku, bude mít transparentní vlastnickou strukturu, bude zohledňovat environmentální aspekty výroby, bude intenzivněji komunikovat strategii firmy se svými zaměstnanci (musí zaměstnávat min. 1 pracovníka; pozn.: v MPŘ uplatníme připomínku k zaměstnání znevýhodněných osob). Získání statusu sociálního podniku a s ním spojených případných benefitů je založeno na dobrovolnosti podnikatelského subjektu. Zda tedy na něj bude navrhovaný zákon dopadat, bude záležet na rozhodnutí samotného podnikatelského subjektu.   Sociální podnik

Integrační sociální podnik Integrační sociální podnik splňuje znaky sociálního podniku a je povinen zaměstnávat znevýhodněné osoby. Podíl znevýhodněných osob musí dosahovat alespoň 30 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců integračního sociálního podniku a ISP jim bude poskytovat podporu v začleňování do společnosti.   Znevýhodněnými osobami jsou: fyzické osoby se zdravotním postižením, sociálně znevýhodněné fyzické osoby, které bude zákon definovat jako osoby věkově znevýhodněné, s nízkou či obtížně uplatnitelnou kvalifikací, pečující o závislé členy domácnosti, s trestní minulostí, v bytové či hmotné nouzi, jinak ohrožené diskriminací na trhu práce

O statusu sociálního podniku bude na návrh podnikající fyzické nebo právnické osoby rozhodovat MPSV. Přiznání statusu bude zapsáno do veřejného rejstříku – Registru sociálních podniků. Při rozhodování o přiznání a odnětí statusu sociálního podniku se bude postupovat ve správním řízení (s možností odvolání a přezkumu). Podpora pro sociální podniky bude poskytována zejména ve formě: dotací, služeb, záruk, zvýhodněných úvěrů, finančních příspěvků, vyhrazených veřejných zakázek pro subjekty zaměstnávající znevýhodněné osoby.   Rada pro rozvoj sociální ekonomiky - poradní orgán vlády, jejíž členové budou jmenováni z řad představitelů sociálních podniků, podpůrných a zastřešujících organizací, akademické sféry, státní správy a soukromého sektoru. V čele Rady bude ministryně/ministr práce a sociálních věcí. Strategie rozvoje sociálního podnikání v České republice - koordinátorem zpracování bude Ministerstvo práce a sociálních věcí, zástupci odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání budou členem dané pracovní skupiny.

Paragrafové znění zákona o sociálním podniku Pro tvorbu paragrafového znění zákona o sociálním podniku byla ustavena pracovní skupina se zastoupením ÚV ČR, MPSV, MPO, na jejíž jednání byly postupně k řešení jednotlivých otázek přizvávány další dotčené resorty. V prosinci 2018 byla členům pracovní skupiny pro přípravu paragrafového znění zákona o sociálním podniku zaslána k připomínkám další verze návrhu, důvodové zprávy a zpracované RIA. MPO k materiálu uplatnilo připomínky, které byly gestorem návrhu zapracovány. Dne 28. ledna 2019 bylo zahájeno meziresortní připomínkové řízení.

Výhody zákona o sociálním podniku (z pohledu MPO) Podpora podnikatelů, kteří v rámci svých podnikatelských aktivit dokáží zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané osoby či osoby znevýhodněné na trhu práce. Snížení administrativní zátěže, jak pro podnikatele, tak pro veřejnou správu. Zavedení jednotné definice sociálního podniku (v současné době je na definici domluveno pouze MPO a MPSV).

Děkujeme za pozornost.