SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ JS pro S2G a G1Z TERÉN 4 – Typy terénu

Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice pojmů (co je to terén a co terénní reliéf … ) Vznik terénního reliéfu Vyjádření terénního reliéfu v mapách Rozbor terénu Terénní tvary Typy terénu Tvorba výškopisu zásady, volba podrobných bodů, mapování a výškopisný náčrt Konstrukce vrstevnic

TYPY TERÉNU Terénní reliéf je definován jako soubor terénních tvarů. Terénní tvary se vyskytují v krajině v různém seskupení a tím vytváří charakteristický ráz krajiny. Z hlediska výškopisného mapování rozdělujeme terénní reliéf na dva základní typy a u těch rozlišujeme další podrobnosti: - terén pravidelný - jednoduchý - členitý - terén nepravidelný

Terén pravidelný jednoduchý dílčí plochy na sebe navazují plynule sklon hřbetní čáry vyvýšeniny je vždy mírnější než sklon úbočí průběh profilových čar je jednoduchý vrstevnice jsou vhloubené a vypuklé křivky spojené přímými úseky rozestupy vrstevnic jsou často stejné a pravidelně se zvětšují nebo zmenšují z geologického hlediska jde o starou krajinu, morfologie je klidná, podloží stejnorodé obvykle dlouhodobě zemědělsky obdělávaná půda

Terén pravidelný členitý pravidelnost spočívá ve shodných prvcích jako u pravidelného jednoduchého terénu výškové rozdíly větší výrazná síť hřbetnic a údolnic vysoký počet vhloubených a vypuklých tvarů na úbočích střídání svahových hřbetů s úžlabinami prudší údolnice vedlejších údolí se sbíhají do mírnější údolnice hl. údolí vrstevnice členité, ale mají jednoduchý průběh v naší krajině je tento typ převládající také stejnorodé podloží, výraznější erozní účinky stékající vody

Terén nepravidelný terénní tvary nemají pravidelný průběh ve směru vrstevnic a ve směru spádnic výškové mapování těžší a složitější (konstrukce vrstevnic taktéž) nestejnorodé podloží – stékající vody způsobuje rýhy, výmoly a střže – usazování odplavené horniny na úpatí terénní tvary nepravidelné sklon dílčích ploch se často mění tvar vrstevnic místy plynulý, místy neklidný až chaotický

Zvláštní typy nepravidelného terénu vyskytují se: MEANDROVÉ PÁSY MORÉNY NAVÁTÉ PÍSKY SESUVY PŮDY KAMENITÉ ÚTVARY

Meandrové pásy vznik vlivem boční eroze tekoucí vody meandry = zákruty dvojího typu: menadry volné – v náplavových rovinách středních a dolních toků řek řeka neustále přemisťuje svůj břeh. Břeh u proudnice se vymílá a na protějším břehu se materiál ukládá. Meandr se může při povodni i protrhnout a tok řeky se pak vyrovná (z meandru vznikne slepé rameno) meandry zakleslé – v místech hlubokých údolí v tvrdých horninách. Koryto řeky se nemůže přemístit bočně, proto se zařezává hlouběji

Morény moréna = kamenný val vzniklý ledovcovou činností sediment, který v moréně vzniká = til podle místa vzhledem k ledovci se dělí na: přední moréna – vzniká v předpolí ledovce, který před sebou tvoří horninotvorný materiál. Po odtání ledovce hráz (moréna) zůstane a prostor za morénou se zaplní vodou (Plešné jezero) boční moréna – vzniká na okrajích postupujícího ledovce. Často jsou situovány na svazích okolních horských masivů střední moréna – vzniká při spojení dvou ledovců z boční morény.

NAVÁTÉ PÍSKY Naváté písky jsou u nás rozšířeny zejména v Polabí, na jižní Moravě a v Třeboňské pánvi. Povrch přesypů bývá stabilizován borovými porosty, avšak jejich tvar bývá zachován a některé jsou význačnými chráněnými lokalitami (např. u Vlkova u Veselí nad Lužnicí)

NAVÁTÉ PÍSKY Písečné přesypy u Vlkova

SESUVY PŮDY Sesuvy narušují pravidelný i nepravidelný terén. Půda se sesouvá na svazích, kde se rychle zvětrávané horniny po každém dešti rozmáčí a kloužou po pevném a kluzkém (jílovitém) podloží. Znázorňují se obvykle pomocnými vrstevnicemi

SESUVY PŮDY Sesuv půdy na dálnici D8 u Litochovic Zdroj: Ústecký deník

KRASOVÉ JEVY Vznikají činností prosakující a stékající vody v oblastech krasových hornin. Krasové jevy jsou povrchové nebo podzemní. Mezi povrchové k. jevy patří škrapy, závrty, propasti a krasová údolí. Škrapy vznikají chemickým zvětráváním horniny, převážně vápence dolomitů. Jde o ostrohranné prohlubeniny nebo systém hřbítků či žlábků v podloží. Škrapy se rozlišují podle tvaru např. na žlábkové, korunkové a další. škrapy

KRASOVÉ JEVY Závrty jsou uzavřené prohlubně různých profilů se zaoblenými nebo ostrými hranami Krasová údolí (slepá, poloslepá, suchá, vývěrová) Vznik např. zřícením stropu jeskyně, kterou protéká řeka - vznikne propast (Macocha)

KAMENITÉ ÚTVARY Výskyt různých tvarů a velikostí Znázorňují se různě – nejčastěji mapovou značkou Výřez ze značkového klíče SM5 (1 : 5 000) Výběr ze značkového klíče Základní mapy 1 : 10 000

KAMENITÉ ÚTVARY

Zdroje informací a ilustrací [1] CÍSAŘ, Jan, František BOGUSZAK a Josef JANEČEK. Mapování. 3. nezměněné vydání. Praha: Kartografie, n. p., 1966. ISBN 53.594/64-II/3. [2] Základní mapa ČR 1 : 10 000 (WMTS) Geoportál ČÚZK Dostupné z: https://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ [3] Textové materiály k předmětu Mapování SPŠ STAVEBNÍ ČB