Rizika veřejného dluhu Eva Zamrazilová Národní rozpočtová rada Praha, Ambis, 23.11. 2018

Veřejný dluh a jeho rizika 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Státní dluh (% HDP) 21,2 22,8 23,2 24,8 30,0 33,9 37,2 41,1 38,6 36,4 33,8 32,2 Veřejný dluh 27.9 27.7 27.5 28.3 33.6 37.4 39.8 44.5 44.9 42.2 39.9 36.8 34.6 Primární bilance -1.9 -1.1 0.4 -1.0 -4.2 -2.9 -1.4 -2.5 0.1 -0.8 0.5 1.6 2.3 Fiskální politika byla před krizí silně procyklická – procykličnost přetrvává V letech silného růstu vytvářeny masivní deficity V období 2009 – 2012 stouplo státní i veřejné zadlužení o 16 pb (ačkoli nebyly sanace finančního sektoru) Konsolidace veřejných financí byla velmi bolestivá a prodloužila pokrizové zotavování ekonomiky Malá otevřená ekonomika by v dobrých časech měla vytvářet rezervy Fiskální expanze není v současném stavu přehřáté ekonomiky vhodná

Aktuální situace a střednědobý výhled Hospodaření sektoru je v současnosti v bezpečné vzdálenosti od obou hranic daných zákonem (- 1 % HDP a 55 % HDP) Na dobrém výsledku má podstatný podíl hospodaření místních rozpočtů Podíl dluhu na HDP klesá díky hospodářskému růstu a nízkým úrokovým sazbám Nastavení fiskální politiky je však procyklické – fiskální politika neplní stabilizační funkci Zdroj: MF ČR a výpočty NRR

Rovnice dluhové dynamiky Střednědobá (3 letá) udržitelnost VF na základě rovnice dluhové dynamiky: = 𝑑 𝑡−1 1+𝑟 1+ 𝑔 𝑡 − 𝑃 𝑆 𝑡 𝐻𝐷𝑃 𝑡 , kde dt …..relativní zadlužení v poměru k HDP v roce t dt-1 …. relativní zadlužení v poměru k HDP v roce t-1 r …úroková míra placená z veřejného dluhu 1+𝑟 1+ 𝑔 𝑡 … faktor rizika tzv. dluhové pasti gt …tempo růstu nominálního HDP PSt…primární saldo veřejných financí – tedy očištěné o vliv dluhové služby (platby úroků) HDPt….hrubý domácí produkt v roce t

Dluhová dynamika Od roku 2014 je nabalovací efekt koeficientu „dluhové pasti“ („snow ball effect“) pozitivní díky nízkým úrokovým sazbám a růstu HDP Zkušenost z let 2009-2013 ale vliv tohoto faktoru stále připomíná

Rizikové scénáře veřejných financí Scénář „těžké zátěže“ - předpoklady pro 3 následující roky (aktuálně 2019-2021): stagnace nominálního HDP , v běžných cenách (2019 – 2021) stagnace příjmové strany veřejných financí výdaje dle konvergenčního programu MF (tzv. KOPR) Scénář „střední zátěže“ - předpoklady pro 3 následující roky (aktuálně 2019-2021): stagnace reálného HDP (2019 – 2021), 2 % inflace, tedy 2% růst nominálního HDP 2% růst příjmové strany veřejných financí Oba scénáře předpokládají reakci finančních trhů na zhoršení hospodářského vývoje Státní dluhopisy v roce 2019 zdraží na 4,5 % Státní dluhopisy v roce 2020 zdraží na 4 % Státní dluhopisy splatné v roce 2021 zdraží na 4 % Parametry budou měněny každý rok dle aktuálního vývoje na finančním trhu

Státní dluh – rizikové scénáře   2019 2020 2021 Stagnace nominálního HDP 2% růst nominálního HDP Primární saldo SR (mld. eur) -122 -180 -241 -97 -129 -164 Primární saldo (% HDP) -2,3 -3,4 -4,5 -1,6 -2 Implicitní úroková míra (%) 3,1 3,3 3,4 Státní dluh (% HDP) 34,8 39,3 45,2 33,6 36,4 39,8 Státní zadlužení s výchozí pozicí zadluženosti 31,5 % by během tří let opět výrazně vzrostlo Aktuální pozici veřejných financí vylepšují přebytky měst a obcí Města a obce by v recesi s vysokou pravděpodobností přestaly vytvářet přebytky jejich zadlužení by rovněž stoupalo z aktuální hodnoty 1,5 % HDP

Zpět k dluhové brzdě Střednědobá (3 letá) udržitelnost VF na základě rovnice dluhové dynamiky: = 𝑑 𝑡−1 1+𝑟 1+ 𝑔 𝑡 − 𝑃 𝑆 𝑡 𝐻𝐷𝑃 𝑡 , kde Na základě vztahů a scénářů lze určit maximální relativně přípustnou výši veřejného zadlužení, tak aby ve tříletém horizontu těžkého zátěžového scénáře nemusela být aktivována dluhová brzda (55 % HDP) Touto hranicí je v současné době hodnota 40 % veřejného dluhu v poměru k HDP Nejde o konstantu či fixní hodnotu – bude se průběžně měnit dle vývoje úrokových sazeb i podmínek na trhu státních dluhopisů výhledu veřejných financí v 3 letém horizontu

Veřejný dluh – struktura držby Změna struktury držby veřejného dluhu: ke konci roku 2017 45,4 % veřejného dluhu drží zahraniční subjekty (bezpečná hranice dle ČNB 35 %) Riziko přelivu externích problémů na domácí finanční systém - výprodej domácích dluhopisů zahraničními investory by vyvolal zvýšenou volatilitu cen Největší díl rizika držby domácího dluhu zahraničními investory koncentrována do 3 letého horizontu Průměrná doba splatnosti státních dluhopisů 5,1 roku – 2,5 roku pod průměrem EU Riziko možnosti potřeby refinancovat se za nevýhodných podmínek

Struktura držby veřejného dluhu domácími subjekty Pokles držby dluhu v domácích bankách ze 40 % (2014) na 27 % (2017) Přeprodej dluhu zahraničním subjektům – i přes nízké sazby měli zájem o české dluhopisy díky sázce na posílení koruny Jedno riziko nahrazeno druhým Pokles tzv. „svrchované koncentrace“ expozic v v domácím finančním sektoru z 15 % (2015) na 8 % (2017) – snížení provázanosti rizik vládního a finančního sektoru Zvýšení rizika přelévání externích problémů na domácí finanční systém Další důvod pro to dluh nenavyšovat…domácí finanční systém mělký, zahraničí jako držitel celkově rizikovější

Závěrem Zkušenost z minulosti: fiskální politika potřebuje prostor pro podporu ekonomiky v případě oslabení zahraniční poptávky Strukturální problémy veřejných financí přetrvávají Hlavní cíl NRR pro střednědobý horizont – působit na proticyklické nastavení fiskální politiky Hlavní cíl NRR pro dlouhodobý horizont – prevence aktivace fiskální brzdy Veřejná diskuse o krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých prioritách fiskální politiky

Děkuji za pozornost Eva.zamrazilova@unrr.cz @EZamrazilova