Dobrovolné nástroje environmentální politiky 19.11.2018, Brno Připravila: Bc. Ing. Dana Adamcová, Ph.D. Dobrovolné nástroje environmentální politiky Habilitační přednáška

Obsah Environmentální politika Etapy přístupu ke vznikajícímu znečištění Chování podniků k životnímu prostředí Dobrovolné nástroje environmentální politiky: LCA EMS/EMAS Environmentální značení Ekodesign Čistší produkce Rozvoj oboru/programu

ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Environmentální politika (EP) Se zabývá ochranou životního prostředí (ŽP) člověka, tj. prostředí, v němž lidé žijí a pracují. Úkol analyzovat působení vlivů lidské činnosti na ŽP odstranit, zamezit vlivy zhoršující ŽP a zdraví člověka. EP ochraňuje ŽP člověka před ním samotným!

Nástroje environmentální politiky = prostředky, jimiž se EP realizuje v praxi Definice: Prostředky (předpisy, normy, metody, postupy, smlouvy, apod.) jejichž úkolem je ovlivňovat chování a činnosti subjektů, tak aby byly co nejefektivněji dosaženo stanovených cílů. Jednoduché nástroje = příkazy Složitější nástroje = Čistší produkce, aj. „Nástrojový mix“ = Ekodesign (využívá metoda LCA) Nástrojem EP NENÍ: technické zařízení, instituce

Členění nástrojů EP: 1) Legislativní nástroje: jsou stanoveny příslušnými zákony. 2) Dobrovolné nástroje: subjekt používá na základě dobrovolného rozhodnutí a) Nástroje redukční: provádět akce – povedou ke snížení negativního dopadu na ŽP b) Nástroje informační: poskytovat informace o stavu ŽP a o jejich vlivech na ŽP c) Nástroje edukační: výchova a vzdělávání o problematice ŽP

ETAPY PŘÍSTUPU KE VZNIKAJÍCÍMU ZNEČIŠTĚNÍ ve 20. století

Etapy přístupu 70. léta - “Čištění” 50. – 60. léta - “Ředění” 80. léta - “Recyklace” 90. léta - “Prevence” ?

90. léta Prevence Jedná se o etapu metod preventivních a proaktivních. Nástroje EP Snaha o předcházení vzniku odpadů Co největší úspory surovin a energie Odpad vůbec „nevyrobit“!! Co podniky???

CHOVÁNÍ PODNIKŮ K OCHRANĚ ŽP

Přístupy chování podniků 1) Pasivní 2) Reaktivní 3) Proaktivní Pasivní chování (nejstarší způsob) Podnik vykonává uložené úkoly. Snaha dodržovat zákony a předpisy Předpoklad odpady jsou technologickou nezbytností

2) Reaktivní chování 2. pol. 20. století – reakce na rozvoj legislativy OŽP Podnik řeší ŽP, jen proto aby byl v souladu s legislativou. Nevyhledává cesty, jak zabránit negativnímu působení na ŽP. 3) Proaktivní chování Podnik snaží využívat nové techniky v oblasti OŽP. Vede k zavádění nástrojů EP – zabudování aspektů OŽP do stávajícího řídícího systému podniku (na všech jeho úrovních).

DOBROVOLNÉ NÁSTROJE EP

Dobrovolné nástroje EP Pro realizaci dobrovolných nástrojů EP existuje jednotný univerzálně použitelný či normalizovaný způsob jejich aplikace v praxi. Např. metody, postupy, značky, apod. Důvody použití v praxi: Snižování negativních dopadů na ŽP Zvýšení zisku či konkurenceschopnosti podniku Image podniku

LCA

LCA = Metoda posuzování životního cyklu LCA (Life Cycle Assessment) Informační nástroj ČSN ISO 14040-49 Určuje negativní vlivy výrobku (nebo služby) na ŽP Získané informace: - Ekodesign - podnikový marketing - při stanovování předpisů (státní správa) - Ekolabeling - vědecko - technický rozvoj

Definice LCA = Shromažďování a vyhodnocování vstupů, výstupů a možných dopadů výrobku během jeho celého životního cyklu na ŽP Vznik USA v 60-70. letech 20. století

Životní cyklus Produkt během své existence vstupuje do několika stádií různé interakce a dopady na ŽP Životní cyklus produktu má 4 fáze: 1) Získávání surovin 2) Výroba produktu 3) Využívání produktu spotřebitelem 4) Odstranění výrobku

Postup je rozdělen do 4 etap: 1 2 3 4 www.blonkconsultants.nl/ Realizace LCA Postup je rozdělen do 4 etap: 1) Stanovení cílů a vymezení rozsahu (hranice systému) 2) Provedení inventarizační analýzy 3) Stanovení celkového negativního dopadu na ŽP 4) Vyhodnocení návrhu na snížení negativního dopadu

EMS

EMS Zpřísňování environmentálních zákonů Konkurence Vzrůst zájmu o EP a UR Firma musí prokázat dobrý environmetální profil řízení dopadů svých činností, výrobků a služeb na ŽP. EMS

EMS = Systém environmentálního managementu Slouží ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů svých činností na ŽP. Zlepšování „environmentálního chování“ Nástroje EMS: ČSN EN ISO 14001:2015 a EMAS

Norma ISO 14001 Upravuje systém environmentálního řízení podniku(EMS). MOpN vydala v září 1996. Jedná se o systém řízení zaměřený na ochranu životního prostředí. Je aplikovatelná ve všech podnicích (univerzálnost) nezávisle na oboru činnosti a velikosti firmy. Je to dobrovolné.

EMAS = Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany ŽP Nařízení Rady (EHS) č. 1836/93 – Nařízení EMAS Systém uplatňovaný pouze v rámci EU Platnost od dubna 1995 Dobrovolná účast podniku z průmyslového sektoru Revize EMAS Nařízení č. 761/2001 – EMAS II: - zakomponování požadavků ISO 14001 - zavedení loga Nařízení č. 1221/2009 – EMAS III: uznání EMAS jako nejvyššího standardu pro zavádění EMS

ENVIRONMENTÁLNÍ ZNAČENÍ

Environmentální značení = Environmentální značky a environmentální prohlášení normalizované na mezinárodní úrovni řadou norem 14000 V ČR 3 typy environmentálního značení: Typ I. Ekolabeling Typ II. Vlastní environmentální tvrzení Typ III. Environmentální prohlášení

Ekolabeling – I typ Důležitý environmentální nástroj orientovaný na výrobek Cíl: Snižovat škodlivé působení výrobku na ŽP Definice: Certifikační systém řízení třetí nezávislou stranou, podle něhož se na časově omezenou dobu propůjčuje ochranná známka (ekoznačka) těm výrobkům, které jsou vůči ŽP prokazatelně šetrnější než k nim alternativní výrobky.

Založeno na předpokladu Termín Ekolabeling (ecolabelling) = „ekoetiketování“ Založeno na předpokladu Spotřebitelé chtějí být ohleduplní k ŽP. Upřednostní výrobky s nižším negativním dopadem na ŽP. Upřednostní výrobky označené ekoznačkou. Nejrozšířenější a nejpropracovanější environmentální značení

Historie Ekolabelingu První program vznikl v Německé spolkové republice v roce 1978 – ekoznačka „Modrý anděl“. Kanada – v roce 1988 – kanadský program ECP Severské státy – ekolabelingový program „Bílá labuť“ V současnosti ve všech evropských zemích

Ekolabeling v ČR MŽP – usnesení vlády č.159/1993 – Národní program environmentálního značení, označování výrobků ochrannou známkou „Ekologicky šetrný výrobek“. Ochranná známka: Pravidla používání ekoznačky Praxe

Vlastní environmentální tvrzení – typ II Prohlášení, značka nebo obrazec, který poukazuje na environmentální aspekt výrobku, součástky nebo obalu. Jedná se o environmentální tvrzení výrobců, dovozců, distributorů, maloobchodníků. Vydáno bez certifikace třetí nezávislou stranou Informační nástroj Cíl: - Upoutat pozornost veřejnosti a zákazníků - Zdůraznit kladné stránky působení produktu na ŽP

Příklady tvrzení: www.cenia.cz

Environmentální prohlášení – typ III Environmental Product Declaration (EPD) Soubor měřitelných informací o vlivu produktu (výrobku nebo služby) na ŽP v průběhu celého životního cyklu Např. spotřeba energií a vody, produkce odpadů, apod. Využívá metodu LCA Veřejně přístupný dokument a údaje v něm obsažené musí být ověřitelné. „Průkaz“ produktu o jeho vlivu na ŽP

EKODESIGN

Ekodesign = začlenění požadavků ochrany ŽP do vývoje a konstrukce výrobků Preventivní nástroj Univerzální nástroj pro navrhování a konstrukce jakéhokoliv výrobku Cíl: Je vytvoření kvalitního, z hlediska nákladů přijatelného výrobku s co nejnižším negativním dopadem na ŽP.

Historie Ekodesignu Rok 1992 Na veletrhu Hannoveru - kancelářská židle německé firmy Wilkhahn Ltd. Při výrobě snížen obsah škodlivých látek (např. lepidla byla nahrazena mechanickými spoji) Vybudován recyklační systém - recyklace 95% částí židle

10 pravidel Ekodesignu Neužívat toxické látky Nepoužívat mnoho druhů materiálů, vůbec směsné materiály Minimalizovat hmotnost produktu Používat co nejméně spojovacích součástí Předem podporovat opravitelnost a možnost zlepšování funkce (upgrade) Zajistit ochranu výrobku před vnějšími vlivy Zvyšovat životnost výrobku Zajistit snadnou demontáž a recyklaci Minimalizovat spotřebu energií a zdrojů při výrobě a dopravě Minimalizovat spotřebu energií a zdrojů ve fázi užívání produktu

Význam Ekodesignu Na šetrnost vůči ŽP je kladen stejný důraz jako na funkčnost, ekonomickou efektivnost, vzhled a konkurenceschopnost. Plánované opotřebení Ekodesign X www.living.cz

ČISTŠÍ PRODUKCE

Čistší produkce (ČP) Definována v květnu 1989 na zasedání UNEP . „Čistší produkce je stálá aplikace integrální preventivní strategie na procesy, výrobky a služby s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika jak vůči člověku, tak i vůči ŽP.“

Preventivní strategie - hierarchie nakládání s odpady. = Čistší produkce

www.cenia.cz, upraveno Adamcová, 2018 Výstupy Vstupy Stejná produkce

+ „Dvojí vítězství“ – ekonomické (náklady, výdaje) – ekologické (předcházení vzniku odpadů, nižší spotřeba surovin a energií nebo náhrada za alternativní varianty) +

Přístup Čistší produkce

Zavedení – fáze ČP Příprava projektu Předběžné hodnocení Plánování a organizace projektu Fáze analýzy Fáze návrhu variant Analýza proveditelnosti Fáze realizace Kontinuální proces

ROZVOJ OBORU/PROGRAMU Agroekologie

Věda a výzkum Získávání výzkumných projektů Mezioborová spolupráce „TIGA“ Spolupráce s výzkumnými institucemi v ČR i v zahraničí Smluvní výzkum spolupráce s ostatními organizacemi Publikace výsledků ve vědeckých časopisech (IF, Q1, Q2) Tvorba aplikačních výstupů (metodiky, UV, FV, patenty, mapy, aj.) Expertní poradenství Průběžná implementace zásadních výsledků do výuky Výchova následovníků!

Pedagogika Průběžná modernizace kvality a náplně předmětů zaměřených na agroekologii vyučovaných na MENDELU Důraz na praktickou výuku v „terénu“ (exkurze) Zkvalitnění laboratorních cvičení (vybavenost a modernizace) Účast externistů (včetně našich absolventů) ve výuce Podpora výuky v AJ (terminologie) Vedení kvalifikačních prací (BP,DP,DisP) provázanost s praxí Vzdělávání pedagogů (pedagogické minimum, výzkumná činnost) Výchova následovníků!

Propagace oboru SOČ (JCMM, vedení prací, komise) T- exkurze Noc vědců Návštěvy středních škol (SZŠ, gymnázia a další) Funkční, aktuální a zajímavé webové stránky (Facebook) Absolventi SOČ www.jcmm.cz T - exkurze Adamcová

DĚKUJI ZA POZORNOST