ČSR v letech 1945-48 „Třetí republika“

Utváření třetí republiky Březen 1945 – „moskevské rozhovory“ (londýnský a komunistický odboj, Slovenská národní rada) Vznik Národní fronty – koalice vládních stran České – komunisté, národní socialisté, sociální demokraté, lidovci Slovenské – komunisté, demokraté Zákaz ostatních stran (agrární, HSL‘S…) Nový systém – „lidová“ demokracie Duben 1945 – Beneš jmenuje první vládu (komunisté mají 7 ministrů a 2 sympatizanty)

Utváření třetí republiky Edvard Beneš - prezident Zdeněk Fierlinger - premiér

Košický vládní program (5. 4. 1945)

Košický vládní program (5. 4. 1945) Orientace na SSSR Nová armáda po vzoru Rudé armády, uvědomělost vojáků Nový správný systém – národní výbory Rovnoprávnost Čechů a Slováků Potrestání Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů Vymýcení nacismu, zrušení německých škol, obnova vysokých škol, výuka ruštiny a SSSR „zlidovění kultury“

Květen 1945 – příjezd vlády a Beneše

Červen 1945 – Podkarpatská Rus Cílem Beneše obnova ČSR v předmnichovských hranicích Osvobození Rudou armádou a propaganda lákající Rusíny do SSSR Vláda – vyhovění SSSR Ztráta území s 600 tis. obyvateli – začleněno do ukrajinské části SSSR

„Benešovy dekrety“ Prozatímní Národní shromáždění se sešlo až 28. 10. 1945 – do té doby měl zákonodárnou moc prezident – místo zákonů vydává dekrety Vydávány již od roku 1940 v Londýně Po osvobození cca 100 dekretů Vytvářela je vláda, Beneš jen podepisoval Prozatímní Národní shromáždění všechny dekrety zpětně uznalo jako zákony Kontroverze – zejména retribuce a znárodnění

„Benešovy dekrety“ Dekret č. 5 Uvalení státní správy na majetek „státně nespolehlivých osob“ (Němci, Maďaři, členové protistátních organizací) Dekret č. 12 Konfiskace zemědělského majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů ve prospěch českých rolníků a bezzemků - pozemková reforma (příděly cca 13 ha) Neplatí pro německé a maďarské odbojáře

„Benešovy dekrety“ Dekret č. 16 (velký retribuční dekret) Retribuce = náprava, odčinění křivd Potrestání nacistických zločinců, zrádců a udavačů Vymezeny tresty za zločiny proti státu i zločiny proti osobám Tresty smrti – K. H. Frank, J. Tiso, V. Tuka ad. Soudily mimořádné lidové soudy podle stanného práva

„Benešovy dekrety“ Dekret č. 33 Němci a Maďaři zbaveni československého státního občanství (kromě těch, kteří se za okupace přihlásili jako Češi či Slováci) Dekret č. 100 = znárodňovací dekret Nebyl součástí Košického programu – prosadili komunisté a sociální demokraté Znárodnění bank, pojišťoven, dolů, elektráren, podniků nad 500 zaměstnanců, zbrojních a chemických závodů Náhrady nestihly být vyplaceny, po r. 1948 zastaveny

Odsun Němců z ČSR

Odsun Němců z ČSR Němečtí starousedlíci museli po válce odejít. Dodneška si myslím, že neprávem a zbytečně. Byl přece poražen režim, nebyl poražen německý lid a národ. Jenže to jsme nechtěli pochopit a vyhnali jsme Němce z Čech. Sami sebe jsme tím vyhnali z Evropy. Jako by se rozhodnutím několika prezidentů mohla zrušit tisíciletá tradice země, která byla vždycky dvojjazyčná. Místo, aby se ty jazyky domlouvaly, chtěly se vymycovat…. Každý z těch lidí, který odcházel pro obecnou vinu a obecný zločin války, odnášel si s sebou svůj individuální osud a příběh, které nemusely být nutně zatíženy ani vinou, ani zločinem.Ti lidé se ovšem už nikdy nevrátí, ale jejich příběhy tu zůstávají. úryvek z románu Alexandra Klimenta “Nuda v Čechách“

Odsun Němců z ČSR Příčiny a motivy odsunu? Vývoj plánu – od počátku odsun požadavkem domácího odboje – Beneš opatrný Zvrat – heydrichiáda Souhlas Stalina s odsunem všech Němců, zdráhavý částečný souhlas USA a Británie Výjimka – němečtí odbojáři – obtížné prokazování Podpora všech významných politiků Benešovy dekrety – o odsunu není zmínka

Květen 1945 – živelná msta Pomsta na udavačích, členech SS, gestapa Nerozlišováni vinní a nevinní Lynčování, samosoudy, násilnosti Kdo prováděl? – často lidé s pochybnou minulostí Časté sebevraždy Němců – motivy?

1. fáze – divoký odsun Kdy? – květen až srpen 1945 Kolik? – 660 tisíc Kam? – do sovětské okupační zóny Německa Kdo? – armáda, Rudá armáda, partyzáni, Revoluční gardy (dobrovolníci, cílem očistit území od nepřátel) Jak? – diskriminační opatření, sběrné a internační tábory, nucená práce, transporty

Diskriminační opatření Nesměli se spolčovat. Potravinové lístky dostávali jako Židé za války. Museli se policejně hlásit. Museli nosit viditelné označení - pásku s hákovým křížem nebo s černým písmenem N. Kromě povolených výjimek nesměli používat veřejné dopravní prostředky, navštěvovat veřejná prostranství, zařízení a sady. Nesměli opouštět bydliště za určitý vymezený okruh. Byli povinni dodržovat zákaz vycházení po 20. nebo 21. hodině. Někde nesměli chodit po chodníku. Někde museli zdravit připaženým postojem sovětské a československé důstojníky. Nakupovat v obchodech mohli jen 1 hodinu před zavírací dobou. Bez zvláštního povolení nesměli Němci vlastnit rádio, používat telefon nebo telegraf. Odevzdat museli veškeré automobily a dokonce i jízdní kola. Korespondence podléhala cenzuře. Byly zrušeny všechny vysoké, střední i základní školy, Němci byli vyloučeni z učebních oborů. Někde byly zakázány i německé bohoslužby. Byly zrušeny veškeré německé noviny a bylo zakázáno vydávání německých knih. Krátkou dobu se dokonce nesměla hrát „německá“ hudba (Beethoven, Mozart) Bylo zakázáno německy mluvit na veřejnosti. Antifašisté, kterým bylo vráceno Československé občanství, neměli volební právo.

Sběrné a internační tábory přísný režim izolace od vnějšího světa nucená práce šíření nemocí brutalita ze strany českých strážců denní dávka jídla – omezena jako u Židů za protektorátu vysoká úmrtnost

Masakr v Ústí nad Labem 31. července 1945 – v ústecké čtvrti Krásné Březno došlo k sérii výbuchů v muničním skladu. Zabito bylo 26 lidí - Čechů i Němců. Rychle se rozšířila zpráva o útoku Werwolfu. Srocující se lidé začali útočit na Němce. Nedělali rozdíl mezi nacisty a antifašisty. Nejhorší scény se odehrály na mostě E. Beneše. Umlácené oběti házeli z mostu. Vojáci a gardisté po nich ještě stříleli. Také ženu s kočárkem (zachráněni holandskými lodníky). Češi, většinou místní, kteří Němce chránili, se stali rovněž terčem útoků. Počet obětí je odhadován na 40 až 100 osob. Německé zdroje se zmiňují o 2 700 mrtvých. Kolem případu je mnoho nejasností. Mohlo jít o provokaci ministerstva vnitra.

2. fáze – organizovaný odsun Kdy? – po Postupimské konferenci (srpen 1945), během roku 1946 Kolik? – 2,25 milionu Kam? – nejvíce do americké zóny Německa Kdo? – dohled ministerstva vnitra a SNB Jak? – sběrná střediska (lepší podmínky, lékařská péče), pravidelné denní vlaky, s sebou zavazadlo o 50 kg (co si brali s sebou?)

2. fáze – organizovaný odsun

2. fáze – organizovaný odsun

Bilance odsunu Celkem cca 3 miliony Němců Oběti – značně rozporné údaje (podle Čechů 25 tisíc, podle Němců až 200-300 tisíc) Zůstalo 240 tis. Němců – smíšená manželství, potřební odborníci, prokázaní antifašisté (řada však dobrovolně odjela ve zvláštních vlacích, mohli si vzít svůj majetek) Většina politiků odsun schvalovala Pachatelé násilných excesů nebyli nikdy trestáni Zůstalo vysídlené pohraničí – brzy dosídleno Čechy z vnitrozemí, Slováky i slovenskými Romy

Hodnocení odsunu Spravedlivá odplata za nacistické zločiny ČSR se stala národním státem bez problémových menšin Němci volili SdP, zavinili Mnichov, přiklonili se k nacismu Nespravedlivý princip kolektivní viny Násilná forma odsunu v první fázi – brutalita 3 miliony lidí vyhnány z domova a zbaveny majetku Ukončení staletého soužití dvou národů Negativní dopad na ekonomiku a kulturu ČSR

Další poválečné problémy ČSR Potřeba osídlit pohraničí Řešení maďarské otázky (odsun? přesídlení?) Návraty Židů z konc. táborů, stěhování do Izraele Nadále přídělový systém – až do roku 1953 Hospodářská výroba – jen 50 % předválečného stavu, obtížná obnova Řešení – pomoc UNRRA (Organizace OSN pro poválečnou obnovu a rozvoj) Nutnost zvolit Národní shromáždění, které by vydalo ústavu a připravilo hospodářský plán – volby 1946

Volby v květnu 1946

Volby v květnu 1946

Volby v květnu 1946 První a poslední demokratické volby Účastnily se jen strany Národní fronty Nesouhlas – možnost vhodit bílý lístek (myšlenka komunistů – proč?) Výhody komunistů: Klíčové pozice ve vládě, odborech, armádě, SNB Nacionalismus, podpora odsunu Pozemková reforma, náhrada za agrární stranu Obliba SSSR a role Rudé armády, propaganda

Volební výsledky

Výsledky voleb Vítězství KSČ – celkově 38 % hlasů V Česku jen 40 % voličů; na Slovensku 62 % volilo Demokratickou stranu Vznik nové vlády v čele s K. Gottwaldem Příprava dvouletého plánu na hospodářskou obnovu státu a dosídlení pohraničí

Cesta k únoru 1948 Mezinárodní kontext – počátek studené války V letech 1946-48 se utváří východní blok „lidovědemokratických států“ vázaných na SSSR Jejich komunistické strany podřízeny Moskvě – cílem převést země pod sovětskou moc Počátky „železné opony“

1946 projev Churchilla ve Fultonu „...Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy… Komunistické strany, které BYLY v těchto zemích velice malé, získaly postavení a moc zdaleka přesahující počet jejich členů a ze všech sil se snaží prosadit totalitní vládu. Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie…“.

1947 Marshallův plán 1947 Trumanova doktrína – USA budou zadržovat pronikání komunismu do Evropy 1947 Marshallův plán – návaznost na UNRRA, plán ekonomické pomoci Evropě (dolary, suroviny, stroje, zboží) Přijetí – Británie, Francie, Itálie, SRN…

1947 Marshallův plán SSSR odmítl americkou pomoc / ČSR má zájem Čs. delegace v Moskvě – nátlak Stalina na odmítnutí (ztráta sovětského spojenectví), slib dodávek obilí J. Masaryk: „Do Moskvy jsem jel jako čs. ministr, vrátil jsem se jako Stalinův pacholek.“

Cesta komunistů k moci Spory ve vládě s demokratickými stranami Úsilí KSČ o revizi pozemkové reformy (vyvlastnění pozemků nad 50 ha) Milionářská dávka – zdanění majetku nad 1 milion Kčs („Ať platí bohatí.“) Propaganda, stávky, zmanipulované kampaně Využívání Sboru národní bezpečnosti (SNB) – vznik 1945, dvě složky – VB a StB 1947 odhalení údajného spiknutí slovenských demokratů (kontakty s bývalými l´uďáky) 1948 – ministr vnitra V. Nosek odvolal 8 nekomunistických velitelů SNB v Praze – podnět k vládní krizi v únoru 1948