Centra kolegiální podpory Mgr. Jiřina Bednářová metodik projektu

Těžištěm projektu je vytvoření sítě Center kolegiální podpory a vzájemného učení v tématech: Čtenářská pregramotnost; Matematická pregramotnost; Polytechnické vzdělávání v MŠ Individualizace vzdělávání v MŠ

Posílení kompetencí a sdílení profesních zkušeností učitelů mezi sebou v oblastech: Čtenářské pregramotnosti diagnostiky stimulace Matematické pregramotnosti Polytechnická výchova

Témata vzájemného učení v CKP: Individualizace vzdělávání v MŠ Čtenářská pregramotnost Matematická pregramotnost Polytechnické vzdělávání

Individualizace Definice z pedagogického slovníku: Individualizace je způsob diferenciace výuky, při níž se zachovávají heterogenní třídy dětí jako základní sociální jednotka a provádí se diferenciace vnitřní, obsahová i metodická, respektující individuální zvláštnosti dětí (Průcha, Walterová, Mareš 1995). Jedná se tedy o takový způsob výuky, při němž podporujeme společné vzdělávání dětí s rozdílnou úrovní schopností, zařazujeme přiměřené činnost vzhledem k věku a možnostem dítěte. Tyto rozdíly mezi dětmi respektujeme a reagujeme na ně při plánování, realizaci a hodnocení výchovně vzdělávací práce. Individualizace bývá mylně zaměňována s individuální výukou – tedy výukou, která se odehrává mezi učitelem a jedním žákem.

Pojem „vývojově vhodné (přiměřené) činnosti“ přitom chápeme ve dvou úrovních: činnosti přiměřené s ohledem k věku dítěte (věková přiměřenost; fyzický věk)  činnosti přiměřené s ohledem k osobním dispozicím a možnostem dítěte (individuální přiměřenost; mentální věk – může se lišit v jednotlivých schopnostech).

JEDINEČNOST KAŽDÉHO DÍTĚTE JE URČENA věkem pohlavím potřebami temperamentem schopnostmi (schopnostmi učit se) typem učení zájmy rodinným prostředím očekáváními rodiny i širší společnost dalšími charakteristikami, jež vytvářejí individuální profil každého člověka (kultura, náboženství…)

Stanovení výchozího bodu podpory Volba přiměřených podnětů Chceme-li se podílet na uspokojování potřeb dítěte a aktivně zasahovat do jeho rozvoje, je nezbytné se v těchto potřebách a možnostech nejprve orientovat. Poznání dítěte Stanovení výchozího bodu podpory Volba přiměřených podnětů Všeobecná doporučení a zvyklostně nabízené činnosti (zejména u dětí, u nichž se některá z oblastí rozvíjí pozvolněji), se ukazují jako neúčinná, mnohdy i poškozující.

tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav Sledované oblasti tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) a motorických funkcí motoriky, grafomotoriky zrakového vnímání a paměti sluchového vnímání a paměti vnímání prostoru vnímání času základních matematických představ řeči (myšlení) úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky) úroveň zralosti osobnosti (emocionálně-sociální) Dále je zapotřebí sledovat rozvoj sebeobsluhy (samostatnosti) a úroveň hry.

Vztah témat CKP a Diagnostiky dítěte předškolního věku (Klokanova kufru) Tabulka č. 3