Travnatá krajina s roztroušenými stromy a ke ř i. Typické je st ř ídání teplejších a chladn ě jších období (také rozdíly v teplot ě mezi dnem a nocí). Bývají zde nerovnom ě rné srá ž ky – st ř ídají se období sucha s obdobím deš ťů.

Akácie rostou v tropech a subtropech tém ěř celého sv ě ta. Vyskytuje se asi 1200 druh ů akácií. Nejvíce druh ů roste v Austrálii. N ě které druhy jsou p ě stovány jako okrasné d ř eviny a lze se s nimi setkat nap ř. ve St ř edomo ř í.

P ů vodní v Austrálii, kde tvo ř í a ž 95% les ů. Dnes um ě le vysazen v tropech a subtropech mnoha míst sv ě ta. Stálezelený strom, mladé rostliny mají ovální listy, starší podlouhlé listy . N ě které stromy mohou dosahovat výšky a ž 90 m a ř adí se tak k nejvyšším strom ů m na Zemi.

Baobaby se vyskytují na Madagaskaru, v Africe a v severozápadní Austrálii. Pro v ě tšinu baobab ů jsou charakteristické lahvicovit ě ztlustlé kmeny.

Vysoké kupy z hlíny, které vévodí krajin ě. Jsou to obydlí drobných tvore č k ů, jejich ž spole č enství má velice p ř ísnou organizaci, podobnou systému v úlech č i mraveništích. Najdeme je v savanách a stepích trop ů a subtrop ů po celém sv ě t ě.

až 11 cm

1.Kde nejčastěji žije chameleon? 2.Jak je k tomu přizpůsobený? 3.Čím je chameleon pověstný? 4.Čím se chameleon živí? 5.Jak svou potravu chytá?

K výjime č ným schopnostem chameleona pat ř í schopnost pohybovat ka ž dým okem nezávisle na sob ě a obrazy se neslu č ují dohromady v jeden, ale mozek je vyhodnocuje ka ž dý zvláš ť. Navíc oko a ví č ko jsou srostlé a to spolu se silnými o č ními svaly zp ů sobuje výjime č nou pohyblivost oka. Ocas je chápavý a p ř i šplhání slou ž í jako pátá kon č etina. Kdy ž je ocas utrhnut nebo useknut, není schopen regenerace. V klidu nebo ve spánku je spirálovit ě sto č ený. Zásadní fámou týkající se chameleon ů je, ž e doká ž í m ě nit barvu podle prost ř edí. To není pravda, svou barvu m ě ní podle nálady. Samotná zm ě na barvy netrvá dlouho, sta č í na to 3 sekundy.

Jazyk chameleona je také zajímavý. V klidu je dutý, v okam ž iku, kdy spat ř í ko ř ist, se naplní tekutinou. Jazyk chameleon vyst ř eluje na ko ř ist. Na svém konci je rozší ř ený a lepkavý, to pomáhá p ř i uchopení ko ř isti. Jazyk č asto p ř esahuje délku celého t ě la chameleona, n ě kdy je dokonce dvakrát delší ne ž jeho t ě lo. Kon č etiny jsou uzp ů sobeny ž ivotu na v ě tvích a ke ř ích - mají prsty srostlé v jakési klešti č ky.

Pštrosi jsou nejv ě tšími ž ijícími ptáky sv ě ta a jsou chováni po celém sv ě t ě. Typický je jejich dlouhý krk a nohy schopné dosáhnout p ř i b ě hu rychlosti a ž 70 km/h. Pštrosi obvykle vá ž í mezi 90 a 130 kg, i kdy ž byli zaznamenáni i samci o váze a ž 155 kg.

Pštrosí vejce je nejv ě tší z vajec všech ž ijících pták ů, i kdy ž vzhledem k velikosti pštrosa je naopak jedním z nejmenších. Má hmotnost gram ů (m ůž e tedy vá ž it a ž jako 30 slepi č ích vajec), obvyklé rozm ě ry 16 × 13 cm.

Supi jsou mrcho ž raví ptáci, kte ř í doká ž ou sníst i zbytky zví ř at pro ostatní nestravitelné. N ě kdy se ž erou tolik potravy, ž e nedoká ž ou vzlétnout. Hlavu a krk mají holé nebo porostlé speciálním jemným bílým pe ř ím. Vyskytují se v ji ž ní Evrop ě, v Asii a v Africe. V Americe je nahrazují kondo ř i.

Savany a stepi ekosystémy s převládajícími travinami, s obdobími sucha a deště - savany (teplejší) a stepi PLAZI chameleon (ještěři) – na stromech; schopen barvoměny; loví hmyz (dlouhý lepkavý jazyk); každé oko může koukat jinam PTÁCI pštros (běžci) – v Africe; největší žijící pták; nelétá (zakrnělá křídla); silné nohy  rychlý běh; pohlavní dvojtvárnost sup (dravci) – v Africe a j. Evropě; mrchožrout; holý krk

Je ž ury jsou tém ěř p ů l metru velké, mají zavalité t ě lo s nápadným a ž 8 cm dlouhým č enichem. T ě lo je ž ury je s výjimkou spodní strany, obli č ejové č ásti a kon č etin pokryto a ž 5 cm dlouhými ostny, mezi nimi ž jsou normální chlupy. Kon č etiny je ž ury jsou p ř izp ů sobeny rychlému hrabání, jsou krátké a mají silné drápy. Jazyk m ůž e je ž ura vysunout ven z ústního otvoru a ž na délku 18 cm. Pomocí jazyku tak je ž ura chytá mravence a termity, kte ř í se na n ě j lepí. V divo č in ě se je ž ura australská do ž ívá v ě ku a ž 45 let.

B ř ezost trvá 2 a ž 3 týdny, b ě hem této doby samice vyhrabává noru pro mlád ě, která je asi 1 metr dlouhá, s rozší ř eným hnízdním prostorem, který samice vyplní trávou a listím. Následn ě samice vlo ž í jedno hladké ko ž naté vejce o pr ů m ě ru 15 mm p ř ímo do malého vaku na svém b ř iše. Deset dní po snesení se uvnit ř vaku mlád ě vylíhne. K prora ž ení sko ř ápky mu slou ž í vaje č ný zub, který mizí brzy po vylíhnutí. Díky mlé č nému zoubku doká ž e sát mate ř ské mléko. Po vypadnutí t ě chto zoubk ů u ž je ž u ř e ž ádné zuby nenarostou. Mlá ď ata jsou dlouhá kolem 1,5 cm. Mladé je ž ury bývají nakonec ve v ě ku dvou a ž t ř í m ě síc ů vypuzeni z vaku, vzhledem k r ů stu jejich ostn ů.

qiSoEE&feature=related

Závěr: 1)Jaké přírodní podmínky jsou typické pro savany a stepi? Které rostlinné společenstvo zde převládá? 2)Kteří plazi jsou běžní v savanách a stepích? Co o nich víš? 3)Kteří ptáci jsou běžní v savanách a stepích? Popiš je.