Informace o závazných částech „Národního plánu povodí Dunaje“– problematika DČOV v ÚPD Informace o závazných částech „Plánu pro zvládání povodňových rizik“ (mapy povodňových rizik a ohrožení) Brno, 13.06.2018 1

Plánování v oblasti vod Ust. § 23 vodního zákona Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy a) ochrany vod jako složky životního prostředí, b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a c) udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

Národní plány povodí (NPP) a Plány dílčích povodí (PDP) Ust. § 24 vodního zákona Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje. Národní plány povodí stanoví cíle: a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. NPP Dunaje byl schválený usnesením vlády České republiky ze dne 21. prosince 2015 č. 1083, závazná část vydána OOP MZE č. j. 154/2016-MZE-15120. 3 3

Závazná část Národního plánu povodí Dunaje – List MOV207501 - Správné postupy v oblasti ochrany vod jako složky životního prostředí Pokud je to technicky možné, preferovat centrální čištění odpadních vod na mechanicko-biologických čistírnách odpadních vod před čištěním odpadních vod v malých (domovních) čistírnách odpadních vod či v jiných, méně účinných zařízeních. Používání takových malých (domovních) ČOV je přípustné pouze pro samostatně stojící objekty příliš vzdálené od trasy kanalizace, nikoliv jako koncepční řešení k odkanalizování měst, obcí a jejich částí. Zvyšovat podíl obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu zakončenou funkční ČOV. V obcích, kde je vybudovaná splašková kanalizace, zásadně neumísťovat čištění odpadních vod z rozšiřující se zástavby prostřednictvím nových, malých, domovních čistíren odpadních vod, výjimky jsou ojediněle přípustné pro samostatně stojící objekty příliš vzdálené od trasy kanalizace.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ust. § 4 odst. 6 zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích): plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 183/2006 Sb.) a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti. § 4 odst. 6 zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

Plány pro zvládání povodňových rizik http://gis.kr-jihomoravsky.cz/ozp/ Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají samostatně pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky koordinovaně s příslušnými plány povodí. Jedná se tedy o mezinárodní oblast povodí Dunaje, Labe a Odry. Soustřeďují se zvláště na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systému včasného varování. Plány obsahují rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí při povodních. Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje byl schválený usnesením vlády České republiky ze dne 21. prosince 2015 č. 1082, jehož součástí jsou stanovené cíle (příloha č. 1) a souhrn opatření (příloha č. 2) pro zvládání povodňových rizik, které tvoří závaznou část (OOP MŽP č. j. 990992/ENV/15).

Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: závaznou část tohoto opatření tvoří např.: Cíl 1: Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • Zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku. • Postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů.

Cíl 2: Snížení míry povodňového nebezpečí. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • Postupné realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů. • Zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady). • Uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů. • Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou

Příkladné typy opatření v návaznosti na aspekty zvládání povodňových rizik: Zamezení vzniku Rizika - opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby. Odstranění nebo přemístění - opatření k odstranění zranitelných objektů a aktivit z ohrožených oblastí, nebo jejich přemístění do míst s nižší mírou povodňového ohrožení. Snížení rizik - opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj. Ostatní prevence - jiné opatření ke zvýšení prevence povodňového rizika (modelování a hodnocení povodňového rizika, hodnocení zranitelnosti v důsledku povodní, programy údržby a provozní řády atd.).

10 10

Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik by měly být využívány nejen při plánování vodohospodářských služeb a operativního zvládání povodňových situací, ale zejména v oblasti prevence. Je potřeba nejen postupně budovat opatření, které sníží riziko pro současné využívání, ale také do budoucna upravit využití území ohroženého povodňovým nebezpečím. Tuto úlohu má v současné struktuře veřejné správy plnit územní plánování. Proto se mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik musí stát důležitou a neopominutelnou součástí územně plánovacích podkladů, z nichž územní plánování vychází. 11 11

Úkoly z USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. července 2014 č Úkoly z USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. července 2014 č. 570 k závěrečné souhrnné zprávě Vyhodnocení povodně v červnu 2013 Mapy povodňového ohrožení a povodňových rizik, zpracované podle Směrnice 2007/60/ES využívat k postupnému snižování rozlohy území s nepřijatelným povodňovým rizikem v územním plánování a stavebním řízení. MMR (stavební úřady) Termín: průběžně Při povolování nové výstavby a rozšiřování rozsahu nepropustných ploch zabezpečit posouzení možného vlivu zvýšení a urychlení odtoku a vzniku povodní při extrémních srážkách (i nad rozsah dob opakování stanovených v ČSN 75 9010) a vybudovat příslušná kompenzační opatření. Navrhovanou povinnost zakotvitpřípadně do novely stavebního zákona.

Některá další omezení z hlediska vodního zákona Záplavová území a jejich aktivní zóna ust. § 66 a 67 vodního zákona. Ochranná pásma vodních zdrojů a vodních děl ust. § 30 a 58 vodního zákona. Chráněné oblasti akumulace vod ust. § 28 vodního zákona. Citlivé a zranitelné oblasti ust. § 32 a 33 vodního zákona. Lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV) atd. 13 13

Krajský úřad Jihomoravského kraje Děkuji za pozornost Ing. Michal Boušek Krajský úřad Jihomoravského kraje bousek.michal@kr-jihomoravsky.cz 14 14