Franz Kafka
Název školy: Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola, s.r.o. Adresa: Mírová 218/6 Dubí III - Pozorka Název projektu KLÍČE K POZNÁVÁNÍ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0928 Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název a číslo materiálu: VY_12_INOVACE_ČJL_4.A_1-10 TÉMA SADY: SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA V UMĚLECKÉ LITERATUŘE Název: Franz Kafka - Proměna Vytvořeno: 15.2. 2013 Autor: Mgr. Martina Šafránková Vyučovací předmět: Literární seminář Ročník: IV. Výsledky vzdělávání dle RVP: Rozumí obsahu textu i jeho částí; pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek. Typ interakce: Kombinovaná Druh výukového zdroje: Prezentace Klíčová slova: Franz Kafka, Proměna, německy píšící pražští spisovatelé, Max Brod, Řehoř Samsa, absurdita, Anotace: Prezentace podává základní životopisná data o Franzi Kafkovi a jeho díle. Součástí prezentace je i ukázka s úkolem na zamyšlení.
Franz Kafka (1883 – 1924) pražský, německy píšící spisovatel židovského původu, jeden z literárně nejoceňovanějších spisovatelů 20. st. narodil se na Starém Městě v Praze vychováván třemi sestrami (všechny skončily v koncentračním táboře) nevycházel dobře se svým otcem (odraz v jeho životě i díle)
http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AKafka.jpg
Život studoval na gymnáziu, později práva, navštěvoval přednášky germanistiky a dějin umění; stal se doktorem práv; zde se seznámil s Maxem Brodem přátelství trvalo až do Kafkovy smrti, Brod měl splnit Kafkovo poslední přání a spálit veškerou lit. tvorbu, místo toho celé dílo vydal v l. 1907-1922 koncipient v Dělnické úrazové pojišťovně , později tajemník
Kafkova smrt v roce 1917 začal trpět TBC, léčí se v sanatoriích a v Siřemi u sestry Otly 1924 na TBC zemřel
Kafka a ženy Kafkův poměr k ženám byl velice komplikovaný sex považoval za cosi nečistého („trestem za lásku“) v jeho dílech je sexuální vztah často spojován s nízkostí, vinou či špínou Vztah k ženám zachycen v soukromé korespondenci Osudové ženy: úřednice Felice Bauerovou – 2x zasnouben (1914 a 1917), ale vztah definitivně skončil v roce 1917, Julie Wohryzková - zasnoubil se s ní, Milena Jesenská – 1. překlady Kafkova díla do češtiny, Dora Diamantová, původem Polka, se kterou prožil ještě osm měsíců v Berlíně a v rakouských sanatoriích.
Dílo: PROCES (Der Prozeß) – román o 10 kapitolách. Hl. hrdinou Josef K. Je obviněn ze zločinu, je vyšetřován. Nejdříve se snaží zjistit obvinění. Je nevinný. Postupem času pociťuje vinu. Nakonec odveden a popraven. Nedozvíme se, čím se vlastně provinil. Er-forma. Vše jakoby líčeno z pohledu K. Využívá nevlastní přímé řeči.
Dílo: Zámek (Das Schloß) - román NEZVĚSTNÝ (český film AMERIKA) – románový fragment Povídky – nejznámější: Proměna V kárném táboře Ortel
PROMĚNA Řehoř (v originále Gregor) Samsa se promění v noci v brouka. Absurdní situace, která je vnímána jako běžná. Velmi detailní popis. Řehoř se neděsí toho, co se z něj stalo, ale toho, že přijde pozdě do nenáviděné práce. Nakonec se mění vztah rodiny k Řehořovi. Nejdříve šok, pak deprese. Narůstá nenávist, brutalita. Nakonec jsou rádi, když Řehoř umírá. Trest za Řehořovu zmechanizovanost života. Řehoř ztratil lidský přístup k životu.
Ukázka: Když časně ráno přišla posluhovačka - samou vervou a spěchem, přestože ji už často prosili, aby to nedělala, tolik bouchala dveřmi, že jak přišla, nedalo se už v celém bytě klidně spát -, neshledala při své obvyklé krátké návštěvě na Řehořovi nic zvláštního. Myslela, že leží naschvál tak nehnutě a hraje si na uraženého; vždycky si myslela, že je schopen všelijakých nápadů. Protože držela náhodou v ruce dlouhý smeták, chtěla jím Řehoře ode dveří polechtat.: Když to bylo bez výsledku, rozzlobila se a trochu do Řehoře: šťouchla, a teprve když ho bez veškerého odporu odsunula; z místa, zpozorněla. Když pak brzy poznala, jak se věci mají, vyvalila oči, zahvízdla, dlouho však nemeškala, nýbrž prudce otevřela dveře do ložnice a hlasitě zavolala do tmy: „Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!“ Úkol: Zamyslete se nad poslední větou! Jak vnímá okolí Řehoře? Čím je jiný? Existují dnes ve společnosti také „Samsové“?
Hlavní motivy v dílech: absurdita všeho odporuje logice běžného života. Absurdní situace vnímány jako reálné. Detailnost. Motiv odcizování člověka. Boj člověka je marný. Pesimismus. Existencialismus. Kafka pokládá celou řadu otázek, neposkytuje žádné odpovědi.
Zdroje: KAFKA. Povídky I.. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1999, ISBN 8086911071.