Zemětřesení kpt. Ing. Milan Říha, DiS.

Zemětřesení Vznik zemětřesení V zemské kůře a podložním plášti je stálé napětí. Pokud se napětí uvolňuje pomalu, postupně, nehrozí žádná katastrofa. Když se však uvolní rychle, může nastat zemětřesení tím, že se elasticky rozechvěje celé okolí postiženého místa. Otřesy se přenášejí horninami na všechny strany, a tak vzniká zemětřesné vlnění.

Zemětřesení Hypocentrum a epicentrum zemětřesení Zemětřesení je možno charakterizovat jako náhlé uvolnění mechanické energie v zemském nitru. Tento proces se začíná rozvíjet v bodě, který se nazývá hypocentrum (ohnisko zemětřesení). Jedná se o místo pod zemským povrchem. Svislý průmět hypocentra na zemský povrch se nazývá epicentrum. Ohnisko či ohnisková oblast je teritorium, kde v průběhu zemětřesení dochází k nevratným deformacím. Zemětřesení vyvolává řadu sekundárních jevů, jejichž účinky jsou často závažnější než škody způsobené samotným zemětřesením. Dochází k porušení vodovodního a plynového potrubí vznikají požáry, výbuchy...

Zemětřesení Druhy zemětřesení řítivá – vznikají zřícení stropů podzemních dutin v krasových nebo důlních oblastech, 3 % všech zemětřesení; vulkanická – spojená se sopečnou činností při náhlém protržení části zemské kůry (v důsledku obrovských přesunů magmatu těsně před erupcí a při erupci sopky), 8 % všech zemětřesení; tektonická – vznikají náhlým uvolněním nahromaděné energie při pohybu a tření litosférických desek – 90 % všech zemětřesení; zemětřesení spojená s lidskou činností – nejznámějším příkladem jsou ničivé otřesy půdy v čínské provincii Si-čchuan z roku 2008, k nárůstu napětí na místním tektonickém zlomu přispěla stavba přehrady C´-pching-pchu, zemětřesení u australského Newcastlu v roce 1989 notně napomohla těžba uhlí.

Zemětřesení Zemětřesné vlnění P – podélné vlnění vlny kmitají ve směru šíření a můžeme si je představit jako postupné zhušťování a zřeďování hmoty. S – sekundární vlnění při tomto vlnění kmitají vlny kolmo ke směru šíření. Podélné vlnění se šíří rychleji než příčné. V těžších horninách se šíří podélné vlny rychlostí až 7 km.s-1 v křehkých se šíří pomaleji. Příčné vlny jsou pomalejší a šíří se přibližně poloviční rychlostí. Vlny S jsou mnohem nebezpečnější než vlny P, protože zatřesou povrchem různými směry, což je velmi ničivé. http://www.vizualne.cz/webova-infografika/zemetreseni-a-jeho-vznik

Zemětřesení

Zemětřesení Příčiny smrti lidí při zemětřesení: nejvíce lidí zahyne v důsledku sesuvů; laviny kamení a bahna, uvolněné při otřesech, zasypaly statisíce obětí; druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou vlny tsunami; na třetím místě jsou oběti zřícení domů, stěn a padajících předmětů; podle některých statistik může tato kategorie postoupit dokonce na druhé místo, pokud mezi oběti zahrneme i těžce zraněné, kteří zemřeli později; na čtvrtém místě jsou oběti sekundárních následků zemětřesení (požáry, výbuchy plynu, dodatečně zřícené budovy, epidemie a hladomory). seismograf

Zemětřesení Určování velikosti zemětřesení Vzhledem k potřebě jednoduše a objektivně určovat velikost zemětřesení bylo nutno stanovit určitou veličinu, která by se dala snadno vypočítat a srovnávat. Tuto veličinu zavedl Japonec Wadati v roce 1931 a upřesnil kalifornský seizmolog Richter v roce 1935. Jedná se o tzv. magnitudo – velikost (označení M). Podle definice je M logaritmus největšího rozkmitu seizmické vlny (v tisícinách mm), zachycené standardním seizmografem ve vzdálenosti 100 km od epicentra.

Zemětřesení Rozdělení zemětřesení podle hloubky ohniska Zemětřesení je možno podle hloubky rozdělit na mělká, střední a hlubinná. Zatím nejsou přesně stanoveny hranice mezi jednotlivými druhy. Rozhraní mezi mělkými a středními se udává do rozmezí 50 až 70 km, mezi středními a hlubinnými do rozmezí 240 – 300 km. Mělká zemětřesení přitom mají nejvyšší počet obětí. Před některými zemětřeseními uniká z mořského dna v blízkosti pobřeží plyn, který usmrcuje mořské živočichy.

Zemětřesení Zemětřesení a Česká republika Území ČR patří k seizmicky klidným regionům, i když se nám v minulosti zemětřesení úplně nevyhýbala. Geologicky je možno uvést jako možné zdroje zemětřesení ovlivňující ČR Český masiv a Karpatskou soustavu. Český masiv je klidnější, Karpatská soustava patří k alpské zóně, kde ještě doznívá horotvorná činnost. V Českém masivu se vyskytují menší zemětřesení podél zlomů omezujících naše severní a západní pohraniční hory (epicentra bývají často za hranicemi naší republiky). Podkrušnohorský zlom je zdrojem menších zemětřesení mezi Aší a Kraslicemi.

KONEC