Plazma ve strojírenství
Plazma tvoří až 99 % pozorované hmoty vesmíru Plazma ve formě blesku, polární záře, uvnitř zářivek a tzv. neonů, plazma tvoří také hvězdy, mlhoviny
Blesk
Polární záře
Plazma 4. skupenství hmoty vysoce ionizovaný plyn vysoká teplota - 10 000°C elektrická vodivost
Plazmové plyny Plazmové plyny Ar Ar + He Ar + H2 Fokusační a ochranné plyny Ar + N2
Plazmové plyny Přivádí se do elektrického oblouku Dochází k ionizaci a disociaci jednoatomový argon Dvouatomový vodík, dusík, kyslík a vzduch
Fokusační plyny zaostřují paprsek plazmatu po jeho výstupu z trysky hořáku argon, dusík nebo směs argonu a vodíku, popř. argonu a dusíku
Asistentní plyny obklopují paprsek plazmatu a pracovní místo na obrobku a chrání je před účinkem atmosféry argon a dusík
Plazmový hořák
Svařované materiály Všechny druhy ocelí Cu Al Ti Mo Ni
Způsoby svařování Plazma Plazma + MIG Mikroplazmové svařování S pomocnou elektrodou, malý elektrický proud S pomocnou elektrodou, velký elektrický proud Bez pomocné elektrody Mikroplazmové svařování Malý elektrický proud Použití na tenké folie od 0,01 mm
Schéma svařování plazmou
Systém plazma + MIG S pomocnou elektrodou, malý elektrický proud
Systém plazma + MIG S pomocnou elektrodou, velký el. proud
Systém plazma + MIG S pomocnou elektrodou, velký el. proud Vlivem velkého proudu a šikmé W elektrody se vychýlí konec drátu a začne rotovat kolem osy hořáku. Oblouk zasáhne větší plochu a sníží se výrazně hloubka svaru
Plazmové navařování
Svařování plazmou stabilní svařovací proces hořák s intenzivně chlazenou hubicí Ve srovnání s laserovým paprskem má plazmový oblouk nižší koncentraci energie nesrovnatelně vyšší energetickou účinnost nižší celkové provozní náklady podobá metodě TIG (WIG)
Schéma svařování plazmou
Schéma stroje pro svařování plazmatem 1 – kontrolní a řídicí systém 2 – stabilizační plyn 3 – zdroj pracovního elektrického oblouku 4 – anody 5 – místo svaru 6 – regulátor tlaku 7 – zásobník plynu, 8 – systém ovládání pohybů mechanických částí stroje, 9 – podávání svařovacího drátu 10 – katoda 11 – zdroj pomocného elektrického oblouku
Řežeme plazmatem
Obrábění plazmatem ohřev nebo tavení materiálu za extrémně vysokých teplot nad 1 000 °C Oblouk hoří mezi netavící se katodou vyrobenou z wolframu a anodou, kterou tvoří obráběný materiál nebo těleso hořáku
Řezání oceli plazmou
Plazmové hořáky
Hořák s plynovou stabilizací transferovým obloukem 1 – těleso hořáku 2 – katoda 3 – přívod plynu (argon) 4 – chlazení hořáku 5 – paprsek plazmatu 6 – obrobek
Hořák s plynovou stabilizací s netransferovým obloukem 1 – těleso hořáku 2 – katoda 3 – přívod plynu (argon) 4 – chlazení hořáku 5 – paprsek plazmatu 6 – obrobek
Plazmový hořák s vodní stabilizací 1 – těleso hořáku 2 – katoda 3 – přívod plynu (argon) 4 – chlazení hořáku 5 – paprsek plazmatu 6 – obrobek 7 - přívod vody
Zařízení pro obrábění materiálů plazmatem
Zařízení pro obrábění materiálů plazmatem plazmový hořák zdroj elektrického proudu; řídicí jednotka manipulační zařízení, tj. souřadnicový pracovní stůl, manipulátor nebo robot
Řezání plazmatem
Výrobky řezané plazmatem
Výhody řezání plazmatem: použití více hořáků Řezání oceli do 30 mm 10x rychlejší než u řezání plamenem Automatizace Řezání pod vodou malé tepelné ovlivnění nehlučné
Nevýhody řezání plazmatem: suché řezání : t max = do 160 mm (180 mm) řezání pod vodou: t max = do 120 mm širší řezná spára oproti řezání laserem
Klíčová dírka
Klíčová dírka Otvor, kde oblouk přechází přes materiál, se nazývá „klíčová dírka“ Vzniká vyšší koncentrací energie = tepla Při posuvu hořáku dochází vlivem povrchového napětí k opětnému spojení svarového kovu za klíčovou dírkou “klíčová dírka” podporuje hluboké pronikání oblouku a umožňuje dosažení vyšší rychlosti svařování, a tím se snižuje deformace svaru
Schéma řezání plazmou
Řezání plazmou
Obrábění s předehřevem plazmou
Soustružení
Frézování
Hoblování
Nanášení povlaků plazmatem nanášení železných i neželezných kovů slitiny kovů, karbidy, wolfram, molybden, tantal, chrom, nikl keramické materiály, sklo a plasty Spojení adhezí nebo difuzí Povlaky proti otěru, korozi, tepelným rázům, elektricky nevodivé, vysokým teplotám a chemickým látkám
Plazmový nástřik
Princip povlakování Nanášený materiál se do plazmového hořáku přivádí ve formě prášku, drátu nebo tyčinky. Zde se taví a plamenem hořáku je vrhán na povrch součásti rychlostí 180 až 200 m.s-1 povrch součásti je nutno očistit, odmastit
Výhody povlakování plazmatem: Vysoká tvrdost povlaku Automatizace vysoká kvalita a homogenita povlaku bez poréznosti nebo vměstků tloušťka povlaku je v rozmezí 2 až 5 mm
Schéma plazmové pistole
Schéma plazmové pistole
Schéma zařízení pro plazmatický nástřik
Schéma plazmového nástřiku
Značení plazmatem
Plazmová nitridace elektrický proud je veden plynem stěna pece - anoda, součást – katoda dochází k výboji modro-fialové barvy, který pokryje povrch nitridované součásti plazmový plyn působí na povrch nitridované součásti
Nitridované součásti