Neratovice 7. 3. 2017 PaedDr. Květa Husová Speciálně pedagogické metody a zásady při práci se žákem s SVP v mateřských školách Neratovice 7. 3. 2017 PaedDr. Květa Husová

Obsah 1. Žák se SVP §16 odst.1 2. Školský zákon § 16 odst. 9 3. Organizace vzdělávání žáků s podpůrnými opatřeními v běžné škole 4. Speciálně pedagogická diagnostika 5. Intervence školy 6. Komunikace s rodinou 7. Mentální postižení 8. Autismus 9. ADHD 10. Vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných

Žák se SVP §16 odst. 1 školského zákona 1. SPU a SPUCH 2. Autismus a PAS 3. ADHD 4. Zrakové postižení 5. Sluchové postižení 6. LMP 7. Tělesné postižení 8. Vady řeči

Žák se SVP §16 odst. 1 školského zákona 10. Hluchoslepý žák 11. Žák z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami – chudoba, etnická příslušnost, postavení azylanta, cizinec 12. Žák nadaný a mimořádně nadaný

Školský zákon § 16 odst. 9 Pro žáky výše jmenované s potřebou podpůrných opatření lze zřizovat školy, třídy, oddělení a studijní skupiny Žáci s mentálním postižením se ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 nevzdělávají společně se žáky bez mentálního postižení Škola má informační povinnost vůči zákonným zástupcům – seznámení s organizací vzdělávání, strukturou vzdělávacích programů, možnostmi vzdělávání s podpůrnými opatřeními Platnost doporučení u LMP je 1 rok

Organizace vzdělávání žáků s podpůrnými opatřeními v běžné škole Podpůrná opatření jsou nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným složitým životním podmínkám dítěte, žáka, studenta. Ve třídě může být vzděláváno maximálně 5 žáků s PO, je nutné přihlédnout ke skladbě ostatních žáků ve třídě Nikdy nesmí žáci s PO překročit jednu třetinu žáků ve třídě Škola samostatně zřízená pro žáky s SVP podle § 16 – nejméně 10 žáků Třída – nejméně 6 a nejvíce 14 žáků, na doporučení školského poradenského zařízení lze zřídit třídu o 4 – 6 žácích s vysokou mírou podpory

Speciálně pedagogická diagnostika Žák je vyšetřen speciálním pedagogem v PPP nebo SPC 1. Motorika (hrubá, jemná, oční pohyby, motorika artikulačních orgánů, senzomotorika, grafomotorika, pohybová koordinace) 2. Percepce (vestibulární, taktilní, kinestetická, sluchová, zraková, rytmická) 3. rozumové schopnosti 4. lateralita 5. prostorová a časová orientace 6. sociální faktory (rodinné zázemí, školní prostředí, parta) 7. tělesné a psychické charakteristiky 8. chování 9. úroveň schopností a dovedností

Děti se speciálně vzdělávacími potřebami v MŠ 1. S nerovnoměrným psychomotorickým vývojem 2. Řečovými potížemi 3. Nepřiměřenými citovými reakcemi 4. Problémy v sociálních schopnostech 5. Snížená úroveň rozumových schopností 6.Hyperaktivní nebo hypoaktivní chování 7. Selháváním v běžné mateřské škole 8. Se zdravotním oslabením a jinými individuálními zvláštnostmi

Začlenění dětí, žáků a studentů se SVP 1. Komunikace se ŠPZ, plně využívat podporu ŠPZ 2. Důkladné seznámení a respektování doporučení 3. Respektování žáka jako individuality 3. Komunikace s rodinou, pochopení nastavení rodiny 4. Získání co nejvíce informací o daném postižení 5. Využívání možností pedagogické intervence 6. Využití předmětů speciálně pedagogické péče 7. Využití a zajištění všech doporučených podpůrných opatření

Komunikace s rodinou ,,Reakce rodičů na postižené dítě mají své typické projevy. Dobu, odkdy je dítě definitivně považováno za postižené, to znamená potvrzení odchylky stavu nějakou diagnózou, lze označit jako krizi rodičovské identity.“ ( Vágnerová 1999, str.78). 1. Fáze šoku a popření Šok je první reakcí na subjektivně nepřijatelnou, traumatizující skutečnost, že je dítě trvale postižené. Dochází k popření. Rodiče se musí vyrovnat se složitou situací, kterou vůbec neočekávali.

Komunikace se rodinou 2. Postupná akceptace reality, vyrovnání se s problémem Úroveň vyrovnání se s touto situací závisí na zralosti osobnosti rodičů, na jejich životních zkušenostech, na jejich citovém zázemí, na individuální frustrační toleranci a akutním psychickém a somatickém zdraví. ,,Objevují se obranné systémy – útok, únik do fantazie, do izolace apod..“ (Vágnerová 1999, str. 79). Jiným obranným mechanismem je přeložení afektu smutku navenek do útočných, agresivních projevů.

Komunikace s rodinou 3. Realistický postoj k dané situaci Rodiče akceptují dítě takové jaké je a jsou ochotni je rozvíjet v mezích možností. Takového postoje nejsou schopni všichni rodiče. Někdy může dojít k zafixování některé neadekvátní, malaadaptační varianty např. hyperprotektivní, nekritické, ochranitelské postoje. Mít rodiče jako partnery a odborníky na vlastní dítě. Vyvarovat se poučování rodičů.

Mentální retardace - projevy Percepce – smyslové poznání – proces utváření zkušeností je pomalý a probíhá a probíhá s určitými odchylkami. Může se projevovat nedostatečné prostorové, nedokonalé vnímání času, snížená citlivost hmatových vjemů, špatná pohybová koordinace. Myšlení - je zatíženo přílišnou konkrétností, nepřesností a chybami v analýze a syntéze. Chybí schopnost vyšší abstrakce. Myšlení je nedůsledné, pojmy se tvoří těžkopádně, úsudky jsou nepřesné. Paměť – vše nové si osvojují pomalu a po mnohačetném opakování, rychle zapomínají, vybavují si nepřesně, vědomosti neumějí často uplatnit v praxi.

Projevy mentálního postižení Pozornost – vykazuje nízký obsah sledovaného pole, nestálost a snadná unavitelnost. Vůle – specifickým rysem je porucha vůle, nerozhodnost, nedostatek vůle, snížení volních činností, neschopnost zahájit činnost Řeč – jedním z nejcharakterističtějších příznaků MR je narušení komunikačních schopností, narušený a opožděný vývoj řeči je ovlivněný stupněm MR. Emoce – nevyrovnanost, emoční labilita a agresivita, ovlivněny jsou city spjaty s poznávací činností člověka, jeho zvídavost a zájmy.

Role učitele Vzdělávání a výchova žáků s mentálním postižením je dlouhodobý proces, v němž má učitel klíčovou roli. Je vzorem pro své žáky a vstupuje s nimi do interakčních vazeb. Základním předpokladem úspěchu učitele je mít rád svoji práci a být patřičně naladěn na práci s mentálně postiženým dítětem, mít v sobě pedagogický optimismus, empatii, značnou dávku trpělivosti a nadhled. Ke každému dítěti s MR je potřeba přistupovat individuálně, respektovat jeho možnosti a pozitivně hodnotit každý jeho pokrok. Ve škole by mělo dítě získat zkušenosti a vzdělání, které mu umožní pracovat a samostatně žít a těšit se ze života.

Zásady při vzdělávání Formální a obsahová přiměřenost Přehlednost Srozumitelnost Názornost Opakování Konkretizace Posloupnost Pozitivní hodnocení a motivace

Porucha autistického spektra Jde o pervazivní (vším prostupující) vývojovou poruchu. PAS je vážné postižení, které se projevuje především v oblasti komunikace, sociálního chování a vnímání. Dítě vnímá, prožívá a chová se jinak. Autismus se začíná projevovat již v raném dětství a způsobuje samotnému člověku velký problém fungovat v běžné společnosti. Běžná společnost často nejenže nechápe, odsuzuje a kritizuje, ale také není připravena na zvláštní projevy chování.

Autismus je charakterizován triádou příznaků 1. Neschopnost vzájemné společenské interakce (porucha socializace) 2. Neschopnost komunikace (řeč) 3. Omezeně, stereotypně se opakující repertoár zájmů a aktivit (neschopnost představivosti). Znaky autistického chování 1. Vyhýbání se očnímu kontaktu 2. Chybějící gestikulace (mimika), maskový výraz obličeje 3. Nezvyklé reakce na dotyk 4. Neočekávané a nesrozumitelné akce a reakce (tlučení hlavou, píchání do očí)

Znaky autistického chování 5. Sebepoškozování 6. Problémy vyrovnat se ze změnami (nesnáší změny- úzkost, strach, agrese, skřeky, sebepoškozování, útěk). 7. Řeč málo používaná nebo žádná, skon k sebemluvě 8. Slovní opakování otázek a pojmů – echolálie 9. Mluví často bez vztahu k reálné skutečnosti 10. Vyjadřování potřeb taháním, přivedením k určitému předmětu 11. Čichání k osobám a předmětům, lízání předmětů a osob.

Další znaky autistického chování 12. Fascinace určitými optickými nebo akustickými podněty (lesk, zvonění, třpyt, pouštění vody, splachování) 13. Snaha o zachování ustáleného pořádku ve svém okolí – stejná pečující osoba, oblečení, jídlo 14. Pohybové stereotypy – houpání, kývání, tleskání, chůze po špičkách 15. Motorická hyperaktivita nebo naopak pasivita 16. Stereotypní stravování – preference např. stejného jogurtu 17. Nepřiměřená reakce na silné zvukové podněty

Péče o osoby s autismem U nás se ve školství využívá TEACCH program, začíná se využívat i ABA terapie TEACCH program je založen na individualizaci, strukturalizaci a vizualizaci. 1. Individualizace – zjistit úroveň schopností, zvolit vhodný způsob komunikace (fotografie, piktogramy, psaná forma ). Úprava prostředí – zvláštní prostor pro učení, jídlo, práci, hru. Využívat stejné označení doma i ve škole. Vytvořit IVP, řešit strategii změn v chování.

Péče o osoby s autismem 2. Strukturalizace – vytvoření režimu dne, časová osa a strukturalizace prostoru. Využití piktogramů pro každou činnost. Komunikační knihy. Komunikační tabulky. Využívání iPadů pro vytváření zážitkových deníků. 3. Vizualizace – využívání pracovních schémat do jednotlivých kroků – strukturované učení – krabičky, pracovní boxy, označení prostoru piktogramy pro jasnou orientaci.

Pedagogická podpora dítěte s PAS Najít účinný komunikační kanál – alternativní komunikace – piktogramy, BLISS, Makaton, Voks, fotografie, předměty Odborné vzdělání pedagogů Individuálně stupňovaná pomoc dítěti s PAS. Úzká spolupráce s rodinou, sjednocení přístupu k dítěti Spolupráce s poradenským zařízením Výchova a nácvik sociálních situací a sociálního začleňování. Zaměřit se na všechny nabídky podpory podle individuálních možností a potřeb dítěte.

Sociální čtení Sociální čtení je poznávání, interpretace a přiměřené reagování na zraková znamení a symboly, piktogramy, slova, skupiny slov, které se často objevují v okolním prostředí. Nejsou k tomu ale využívány čtecí technické dovednosti. Sociální čtení pomáhá vtáhnout osoby s PAS do aktivního života, stimuluje jejich potřeby a poskytuje určitou dávku odpovědnosti. Umožňuje jim v určitých situacích se chovat nezávisle. Umožňuje výuku orientovat na prostředí (v sebeobslužných činnostech, v obchodě, u lékaře). Sociální čtení je cíl a zároveň prostředek.

ADHD Známý dětský psycholog profesor Matějíček radí ,,zařídit věci tak, aby je dítě udělalo dobře a my je za to mohli pochválit. Tresty, výčitky a vynucené sliby zde nepomohou, protože náprava není věcí jeho dobré vůle“. Nenutit násilně ke klidu, dát prostor k pohybovému uvolnění. Klidové fáze a krátké přestávky, které si dítě zvolí, zlepšují jeho koncentraci. Pochválit i za snahu. Minimalizovat věci na lavici, nechat jen ty pomůcky s kterými se pracuje.

Nadaný a mimořádně nadaný žák Projevuje se v oblasti kognitivní, pohybové, manuální, umělecké a sociální U mimořádně nadaných vysoká tvořivost v celém okruhu činností. Dosahuje mimořádných výsledků Ředitel může pro jejich vzdělání vytvořit skupiny, možnost přeřazení do vyššího ročníku Doporučení školského poradenského střediska Možnost setkání se s odborníkem v příslušném oboru Možnost rozšířit obsah učiva

Přeji krásný zbytek dne a děkuji za pozornost.

Personální podpora žáků s přiznanými PO