Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Pracovní poměr Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana Švejdová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp. cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Klíčová slova základní právní normy, základní právní pojmy, vznik, změny a zánik pracovního poměru, kolektivní smlouva

Pracovní právo Je jedním z právních odvětví naší právní soustavy. Upravuje vztahy týkající se práce, v nichž na jedné straně vystupuje zaměstnavatel a na druhé straně zaměstnanci. Základní právní normou je zákoník práce.

Základní právní normy Zákon č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006. Základní sazba minimální mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. s účinností od 1. ledna 2007 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Způsobilost být zaměstnavatelem Fyzické osoby Vzniká v plném rozsahu dosažením osmnácti let věku. Právnické osoby Vzniká dnem vzniku právnické osoby.

Zaměstnavatel Může být osoba fyzická i právnická řídí práci zajišťuje pracovní nástroje suroviny budovy odebírá výsledky práce má povinnost platit za práci nese hospodářské riziko celé pracovní činnosti.

ZPŮSOBILOST BÝT ZAMĚSTNANCEM Zaměstnanec Je pouze osoba fyzická. Ve výkonu práce je závislý na zaměstnavateli. ZPŮSOBILOST BÝT ZAMĚSTNANCEM dosažením 15 let věku výjimečně vzniká tato způsobilost ukončením povinné školní docházky, nejdříve však ve čtrnácti letech.

Práce konané mimo pracovní poměr: 2. Dohoda o pracovní činnosti Tři základní pracovněprávní vztahy 1. Pracovní poměr Práce konané mimo pracovní poměr: 2. Dohoda o pracovní činnosti 3. Dohoda o provedení práce

Tři základní pracovněprávní vztahy 1. Pracovní poměr je hlavní pracovní poměr, s týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. Dohoda o pracovní činnosti: na základě této dohody není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. 3. Dohoda o provedení práce: rozsah práce, na který se uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce.

Pracovní poměr – vznik 1. Jmenováním Mimořádný způsob vzniku pracovního poměru u vedoucích pracovníků (některých top manažerů). Jmenování může uskutečnit pouze statutární orgán, u zaměstnavatelů fyzických osob majitel podniku.

NÁLEŽITOSTI PRACOVNÍ SMLOUVY: Pracovní poměr – vznik 2. Uzavření pracovní smlouvy Pracovní smlouva je základní forma vzniku pracovního poměru. Smlouva vznikne dnem nástupu do práce, který je sjednán v pracovní smlouvě. NÁLEŽITOSTI PRACOVNÍ SMLOUVY: druh práce místo výkonu práce den nástupu práce

Další ujednání v pracovních smlouvách Zkušební doba Může být maximálně tři měsíce. Během ní je možno rozvázat pracovní poměr oznámením druhé straně, musí být sjednána písemně. Doba trvání pracovního poměru Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání.

Další ujednání v pracovních smlouvách Kratší pracovní doba Zaměstnanec a zaměstnavatel si ujednali kratší pracovní dobu, než jaká platí pro ostatní zaměstnance. Způsob odměňování Mzda nebo způsob odměňování se v pracovní smlouvě sjednává hlavně v podnikatelské sféře.

Změny pracovního poměru Převedení na jinou práci – jde o změnu druhu práce na základě dohody, z důvodů zákonem stanovených (např. zdravotní důvody). Přeložení pracovního místa – jde o změnu místa výkonu práce přeložení je možné pouze se souhlasem zaměstnance, na pracovní cestu vysílá zaměstnavatel na dobu nezbytné potřeby.

Zánik pracovního poměru: Dohoda dvoustranný právní akt. Může být uzavřena bez udání důvodu. Lze ji uzavřít ústně nebo písemně. Výpovědí (ze strany zaměstnance i zaměstnavatele). Jde o jednostranný právní akt. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby, která je stanovena zákonem.

Zánik pracovního poměru: Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů, které stanoví zákoník práce. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu.

Zánik pracovního poměru: Okamžitým zrušením pracovního poměru Pracovní poměr končí doručením oznámení o skončení pracovního poměru, pouze z důvodu uvedených v zákoníku práce, např. hrubé porušení pracovní kázně (krádež). Uplynutím doby Znamená, že pracovní poměr končí po uplynutí sjednané doby.

Zánik pracovního poměru: Smrtí zaměstnance Znamená automatický zánik pracovního poměru. Vyhoštěním nebo zákazem pobytu Týká se pouze cizinců. Je-li soudem vyhoštěn nebo soud vysloví zákaz pobytu, končí tímto rozhodnutím pracovní poměr.

Upravuje Kolektivní smlouva individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci; práva a povinnosti smluvních stran.

Kolektivní smlouva řeší 1) Vytvoření podnikových mzdových tarifů. 2) Vytvoření vlastních katalogů prací podle charakteristik tarifních stupňů. 3) Zvýšení kterýchkoliv zákonných příplatků. 4) Zavádění dalších zvýhodnění a příplatků a odměn.

Otázky a odpovědi 1. Charakterizujte pracovněprávní vztahy, uveďte hlavní rozdíly. 2. Vznik pracovního poměru a jeho základní náležitosti. 3. Uveďte další ujednání v pracovní smlouvě. 4. Jaké změny pracovního poměru mohou nastat a za jakých podmínek? 5. Jak zaniká pracovní poměr? 6. Co upravuje kolektivní smlouva?

ad 1. Pracovní poměr je hlavní pracovní poměr s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Dohoda o pracovní činnosti: není možné překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda o provedení práce: rozsah práce, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce.

ad 2. 1) Jmenováním Mimořádný způsob vzniku pracovního poměru u top manažerů. 2) Uzavření pracovní smlouvy Pracovní smlouva je základní forma vzniku pracovního poměru. Aby pracovní smlouva byla platná musí obsahovat: druh práce místo výkonu práce den nástupu práce

ad 3. Zkušební doba ‒ může být maximálně tři měsíce. Doba trvání pracovního poměru ‒ sjednává se na dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Kratší pracovní doba ‒ zaměstnanec a zaměstnavatel si ujednali kratší pracovní dobu, než jaká platí pro ostatní zaměstnance. Způsob odměňování ‒ mzda nebo způsob odměňování se v pracovní smlouvě sjednává hlavně v podnikatelské sféře.

ad 4. Převedením na jinou práci Na základě dohody. Z důvodů zákonem stanovených (např. zdravotní důvody). Přeložení pracovního místa Přeložení je možné pouze se souhlasem zaměstnance. Na pracovní cestu vysílá zaměstnavatel na dobu nezbytné potřeby.

ad 5. Dohoda ‒ dvoustranný právní akt, může být uzavřena bez udání důvodu. Výpověď ‒ ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. Jde o jednostranný právní akt. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby, která je stanovena zákonem. Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů, které stanoví zákoník práce.

ad 5. Uplynutím doby pracovní poměr končí po uplynutí sjednané doby. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu.

  ad 6. Kolektivní smlouva je vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a obsahuje práva a povinnosti smluvních stran. Kolektivní smlouvy řeší: 1) Mzdové tarify. 2) Vytváří vlastní katalog prací. 3) Zvyšuje zákonné příplatky. 4) Zavádění dalších zvýhodnění a příplatků a odměn a další.

Literatura SYNEK, Miroslav; KISLINGEROVÁ Eva a kol. Podniková ekonomika. Praha : C. H. BECK, 2010. ISBN 80-7400-336-3 NOVOTNÝ, Zdeněk. Základy podnikové ekonomiky. Břeclav : Moraviapress, 2009. Odborné časopisy ‒ měsíčníky: EKONOM

Literatura Internet: <http://cs.wikipedia.org/> <http://www.jakpodnikat.cz> <http://www.finance.cz/dane-mzda/informace/mzda/zarucena-mzda/> <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/>