Janoštíková Tereza a Podlahová Šárka HISTORICKÉ TYPY STÁTŮ Janoštíková Tereza a Podlahová Šárka

PRVOBYTNĚ POSPOLNÁ SPOLEČNOST Prvotní stav lidské společnosti. Doba před vznikem soukromého vlastnictví. Tehdy ještě neexistovala rodina a třídní dělení společnosti.

OTROKÁŘSKÝ STÁT V otrokářské systému se využívá práce nesvobodných lidí (otroků), kteří jsou obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. Dělení společnosti: 1. Otrokář 2. Otrok 3. Svobodní občané V minulosti na většině území světa. Otroctví bylo ve starověku velmi rozšířené, zmiňováno bylo již v nejstarších literárních památkách jako je Chammurapiho zákoník.Starověký Řím byl na otrokářské systému existenčně závislí a velkou roli hrálo otrokářství při produkci americké bavlny v 19. století. V 2. polovině 10. století byla Praha jedním z velkých center obchodu s otroky, existují ovšem i doklady, že otroctví existovalo i v rámci Velkomoravské říše (nálezy okovů, arabské zprávy o trhu Moravanů). Dnes je prakticky ve všech zemí světa zakázané (Mezinárodní právo – Úmluva o otroctví (1926) a Úmluva o ochraně lidských práv a svobod (1950)).

FEUDÁLNÍ STÁT Celý středověk byl založen na takzvaném feudalismu neboli lenním systému. Základem bylo léno (latinsky feudum, různě velký územní celek) , které vlastník předal jiné osobě. 1. Panovník – král, kníže, vévoda, císař – patřila jim skoro všechny půda 2. Šlechta – a) vyšší šlechta – větší vliv na správu země – vlastnili rozsáhlé pozemky se sídelními hrady b) nižší šlechta – (vladykové, zemani) - vliv na správě země minimální 3. Poddaní – venkované – nemají vlastní půdu. Jsou povinni robotovat na panských pozemcích Musí odevzdávat desátky. Chudina Feudalismus přestavoval historický pokrok ve vývoji lidstva až do okamžiku,kdy začal překážet rozvoji průmyslu a obchodu. Pomalý, postupný rozvoj evropské společnosti ve 14. a 15. století je počátkem změn, začínajících vznikem kapitalistických ekonomických prvků. V 18. – 19. s rozmachem výroby a strojů zaniká feudalismu a nastupuje kapitalismus.

OBDOBÍ VÝVOJE FEUDALISMU 1) období raně feudálního státu 2) období feudální rozdrobenosti 3) období stavovské monarchie 4) období feudální absolutní monarchie. Proces formování feudálního státu a práva začal u Germánů v 5.-10. stol. Postupný rozklad rodové společnosti, prohlubování třídní diferenciace a vytváření feudálních vztahů. Období feudální rozdrobenosti trvalo zhruba od 11.-13. stol. Stát byl neustálý, nepevný svazek řady téměř samostatných oblastí, jejichž majitelé - feudálové byli spojeni s králem poměrem vazalské služby. Panovníkova moc byla slabá. Stavovská monarchie – státní moc rozdělena mezi panovníka a sněm, v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) šlechty, královských měst (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka. Absolutní monarchie -je státní zřízení, kde panovník (monarcha) disponuje nárokem na samostatnou státní moc. Šlechta ztrácí své postavení ve feudálním systému výměnou za privilegia ve státním a vojenském aparátu. Příklad: Král Slunce Ludvík XIV

KAPITALISTICKÝ STÁT Přichází s průmyslovou revolucí. Rozvíjí se stroje a továrny – Manufaktura = dělba práce, každý dělník dělá na výrobku pouze určitou část. Přestává být rozhodující vlastnictví pozemků. Základem společnosti se stala námezdní práce. Až doposud se nikdy člověk v tísni neocitl úplně bez prostředků (povinnost živit otroka měl otrokář, feudální vlastník mu ponechal malý kus pole). Kapitalismu vytvořil celosvětový trh a spolu s ním i celosvětové krize. Bohatství jedněch je udržováno chudobou druhých.

SOCIALISTICKÝ STÁT Sociální státy se začaly budovat ve velkém po celé Evropě na počátku 20. století. Největší rozmach zaznamenaly po druhé světové válce. Socialismus je ekonomický systém ve kterém výrobní prostředky jsou vlastněny a kontrolovány kolektivně. Hlavní zájmem socialismu je sociální rovnost a spravedlivé rozdělování bohatství. Sociální stát usiloval o ekonomické a sociální zabezpečení občanů, omezoval příjmové rozdíly. Využíval k tomu řadu programů např. Boj proti chudobě, Zajišťovaní vzdělanosti obyvatelstva, Zdravotní péči a ochrany životního prostředí. Za bod zvratu, kdy začal upadat se dá považovat polovina sedmdesátých let. Sociální pohodlí (plně hrazené zdravotnictví, vysoké sociální dávky…) vedlo ke snižování ekonomické výkonnosti země.

DEMOKRATICKÝ STÁT Vláda lidu a vláda pro lid. Všechna moc pochází z lidu a lid ji vykonává prostřednictvím svých volených zástupců. V demokratickém systému nesmí nikdo vnucovat svoji vůli, svoje názory, mohou být pouze nabízeny. Vládne ten, kdo získal většinu ve volbách, ale pouze pro časové období. Po uplynutí tohoto období zase občané rozhodují ve volbách.

TOTALITA Totalitarismus je politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života. Základními znaky totalitarismu jsou autokratická vláda a nekompromisní prosazování politické ideologie v oblasti veřejného i osobního života. Příklad: Stalinská socialistická republika nebo Hitlerovské Německo