Emil Hácha 2

Emil Hácha s Karlem Hermannem Frankem Heydrichova loutka… Reinhard Heydrich Hácha tehdy podruhé (poprvé to bylo po listopadových událostech r. 1939) vážně uvažoval o demisi nakonec se Heydrichovi podvolil, což ještě více zhoršovalo jeho už tak špatný zdravotní stav tehdy se pro něj stala nepostra-datelnou jeho dcera Milada, která plnila roli první dámy, věnovala se charitě, pomáhala pronásle-dovaným občanům a scházela se také se zástupci odboje (podle slov Karla Hermanna Franka ji před šibenicí zachránil jen fakt, že je dcerou prezidenta) Emil Hácha s Karlem Hermannem Frankem

v r. 1942 přišel atentát na Heydricha a následné brutální represe, které Němci v Protektorátu rozpoutali (např. vypálení obci Lidice a Ležáky) Hácha byl donucen vystoupit s projevem ostře kritizujícím aktivity Benešovy vlády, což mu v očích emigrantů zásadně uškodilo Hácha na Heydrichově pohřbu popravení lidičtí muži zpráva o likvidaci Lidic

Emil Hácha s kolaboranty Emanuelem Moravcem a Františkem Teunerem v té době již však plně přebral iniciativu jeden z nej-aktivnějších kolaborantů, ministr školství Emanuel Moravec, hlavní autor výše zmíněného projevu na konci roku 1942 došlo k definitivní roztržce mezi protektorátní a exilovou vládou, která reakci Prahy k atentátu tvrdě odsoudila (z bezpečí Londýna…) Emanuel Moravec Emil Hácha s kolaboranty Emanuelem Moravcem a Františkem Teunerem

nemocný stařec… Hácha od roku 1943 prakticky neopouštěl zámek v Lánech, kde také v září 1943 sepsal svou závěť, v níž si jako svého případného nástupce vybral předsedu protektorátní vlády Jaroslava Krejčího Karl Hermann Frank a Jaroslav Krejčí Emil Hácha v Lánech s Františkem Teunerem

Háchovo zdraví se neustále zhoršovalo – v důsledku zhoršující se arteriosklerózy přestal být pro nacisty a jejich přisluhovače zajímavý a už mnohem dříve ztratil i důvěru odboje (domácího i exilového) jeho zdravotní stav se natolik zhoršil, že kvůli častým leteckým poplachům v roce 1944 docházelo u něj při přesunech do krytu v důsledku snížené mozkové činnosti k samovolnému vylučování moči i stolice

korespondence Beneše s Háchou z r. 1941 symbol kolaborace… po válce se stal Hácha symbolem kolaborace, na čemž měl svůj podíl i Edvard Beneš, který ho však zpočátku podporoval korespondence Beneše s Háchou z r. 1941

Emil Hácha ve své pracovně Hácha se hodil jako obětní beránek, který měl zakrýt mnohonásobně větší kolaboraci a zbabělost jiných 13. května 1945 byl Hácha zatčen a převezen do vězeňské nemocnice vazební věznice na Pankráci Beneš rozhodl, že Hácha má být souzen – soud však dospěl k závěru, že od r. 1943 už Hácha vzhledem ke svému zdraví nebyl zodpovědný za své polit. projevy vazební věznice na Pankráci Emil Hácha ve své pracovně Edvard Beneš

na příkaz magistrátu byla umírajícímu Háchovi odepřena i dietní strava a jeho stav se stal kritickým nakonec zemřel v nemocnici 27. června 1945 v devět hodin večer a 30. června byl položen za účasti rodiny a policie do hrobu své manželky na Vinohradech

poválečný obraz… Háchovo hodnocení bylo dlouho zastřeno ideologickými výklady a zejména komunistický obraz Háchy kolaboranta se nejvíce vryl do paměti českého národa např. již v r. 1939 se ve Francii používalo rčení „jednat jako Hácha“ = bojácně ustupovat nacistickému nátlaku druhý pohled je na Háchu jako nemocemi sužovaného muže, který se snažil dělat to nejlepší, čeho byl schopen v rámci svého mandátu a možností „pravda“ bude někde uprostřed

Emil Hácha přijímá prezidentský úřad je nesporné, že „jednal tváří v tvář nacistickému režimu často naivně a snadno podléhal tlaku okolí“ (Jan Daniel) nebyl žádným zkušeným politikem a prezidentem se stal de facto z donucení v době, kdy neplatila žádná diplomatická a politická pravidla, ale právo silnějšího Reinhard Heydrich Emil Hácha přijímá prezidentský úřad

Emil Hácha s Heydrichem při prohlídce lazaretního vlaku „Vidím jen jedinou cestu ke světlejším zítřkům, a to je návrat k povinnostem, jak jsme je převzali k říši, návrat bezvýhradný, celonárodní, otevřený a jednoznačný.“ (Emil Hácha, červen 1942) z porovnání s jinými evropskými politiky, kteří se aktivně zpronevěřili svému národu a kolaborovali, však Hácha nevychází tak špatně nikdy nebyl přesvědčeným nacistou a přijetím funkce prezidenta se nesnažil rozšířit osobní moc, funkce pro něj byla spíše úkol pro loajálního státního úředníka úřad chápal jako dočasnou službu, jejímž smyslem bylo, aby český národ přežil tuto přechodnou dobu s co možná nejmenšími ztrátami jeho postoje se nelišily od většiny českého národa… Emil Hácha s Heydrichem při prohlídce lazaretního vlaku

není možné jej tak hodit do stejného pytle jako např není možné jej tak hodit do stejného pytle jako např. Vidkuna Quislinga v Norsku, Miklose Horthyho v Maďarsku, Josefa Tisa na Slovensku nebo již zmíněného Emanuela Moravce stejně tak ale není možné nezmínit, že Hácha hrál v důležitou roli v nacistické propagandě a sám de facto pomáhal nacistickou činnost legitimizovat Josef Tiso Vidkun Quisling Miklós Horthy Emanuel Moravec

Emil Hácha s Aloisem Eliášem zásadní je pochopit jeho vnitřní postoj – svou kritičnost vůči nacistům z pozice prezidenta prostě nechápal jako podporu násilného odboje, ale jako celoživotní „právník ji viděl spíše v odporu legálními prostředky a v působení uvnitř systému“ (Jan Daniel) – navíc Hácha vždy aktivně vystupoval proti českým fašistům jde tak o jednu nejrozporuplnějších postav českých dějin, jejíž význam bude vždy předmětem dohadů… Emil Hácha s Aloisem Eliášem Emil Hácha hajlující…

Doporučená literatura a použité zdroje ČERNÝ, V. 1939: Osudový březen. Tajemství české minulosti, č. 5, prosinec 2010, s. 38 – 42. DANIEL, J. Právník v době bezpráví. Tajemství české minulosti, duben 2013, s. 8 – 12. DANIEL, J. Byl Hácha kolaborant? Tajemství české minulosti, duben 2013, s. 13. KUCER, M. Hrdina nebo zrádce? JUDr. Emil Hácha. Fakta a svědectví, č. 3, 2009, s. 22 – 23. KUČEROVÁ, I. 2248 temných dní: Hitler si vydupal protektorát za 4 hodiny. History revue, č. 11, listopad 2013, s. 54 – 56. MACHÁLEK, V. U obětovaného prezidenta. Živá historie, květen 2013, s. 35 – 37. NEKOLA, M. Jak se volily hlavy státu. Tajemství české minulosti, březen 2013, s. 40 – 42. TOMÁŠEK, D. Deník druhé republiky. Živá historie, říjen 2013, s. 39 – 46. JUNEK, V. Emil Hácha. Muž, který obětoval vlastní čest. Praha: Petrklíč, 2013, 264 s. PASÁK, T. Emil Hácha (1938-1945). Praha: Rybka Publishers, 2007, 408 s. Všichni naši prezidenti. Reflex speciál, jaro 2008, 88 s. internet: Pražský hrad, Wikipedie, Česká televize, ÚSTR aj.