Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ŽIVOT V ZIMNÍ PŘÍRODĚ

OBSAH PŘEZIMOVÁNÍ ROSTLIN PŘEZIMUJÍCÍ ŽIVOČICHOVÉ 1. STĚHOVÁNÍ ( sezónní migrace ) 2. ZIMNÍ SPÁNEK ( pasivní přezimování ) 3. AKTIVNÍ PŘEZIMOVÁNÍ JELEN LESNÍ MEDVĚD HNĚDÝ RORÝS OBECNÝ KŘEČEK POLNÍ OBOJŽIVELNÍCI V ZIMĚ RYBY V ZIMÉ A PLAZI V ZIMĚ POMÁHÁME ŽIVOČICHŮM

PŘEZIMOVÁNÍ ROSTLIN JEDNOLETÉ ROSTLINY – přečkají zimu v podobě semen, která jsou pod zemí - rostliny hynou DVOULETÉ ROSTLINY – první zimu přečkají v podobě hlíz, oddenků a cibulek v podzemí, nadzemní části hynou - druhou zimu přečkají jako jednoleté VYTRVALÉ ROSTLINY – byliny přezimují v podzemí v podobě hlíz, oddenků, a cibulek, nadzemní části hynou - dřeviny přezimují ve stavu strnulosti – živiny si uchovávají v kořenech, nadzemní části zůstávají - listnáčům opadávají listy - jehličnany neopadávají (výjimka – modřín opadavý)

PŘEZIMUJÍCÍ ŽIVOČICHOVÉ Pro přežirí živočichové využívají většinoou jeden ze tří způsobů: 1. STĚHOVÁNÍ ( sezónní migrace ) – především ptáci - tažní ptáci se stěhují do teplejších oblastí ( S Afriky nebo Středomoří ) - první odlétají hmyzožraví ptáci ( např. rorýs obecný , vlaštovka obecná …) - poslední odlétají zrnožraví ( hýl rudý, holub hřivnáč, hrdlička divoká …) - stěhují se také savci – např. kopytníci sestupují z vyšších poloh do nížin, kde není tolik sněhu a snadněji najdou potravu

2. ZIMNÍ SPÁNEK ( pasivní přezimování ) - teplota těla klesá do rozmezí 0,2 – 5 °C, klesá dechová frekvence a tep - živočichové, kteří spí tzv. pravým spánkem neopouštějí svá obydlí ( např. ježek, svišť, plch …) – v průběhu léta si vytvoří tukovou zásobu dosahující až čtvrtinu hmotnosti těla, ze které v průběhu zimy čerpají potřebné živiny - jiní živočichové – např. medvěd, jezevec … - upadají do tzv. zimního klidu - teplota těla klesá nepatrně a často se budí - na zimu si dělají důkladné zásoby, ze kterých čerpají

3. AKTIVNÍ PŘEZIMOVÁNÍ - zvířata zůstávají ve svých domovech a tráví zimu aktivně - aby přežili musí mít dostatek potravy, kterou celou zimu hledají - na zimu musí mít zvláštní srst nebo peří - lesníci v zimě zvěř přikrmují a upravují cesty ke krmelcům

JELEN LESNÍ - přes zimu aktivní - v zimě hustší, šedočernou srst - na zimu sestupuje z vyšších poloh do nížin - v zimě hodně přikrmován - v období nejsilnějších mrazů zvěř zalehne do houštiny, kde je chráněna před ostrým větrem a sněhem. Zde zůstává v klidu, snaží se tak zamezit ztrátám energie

MEDVĚD HNĚDÝ - upadá do tzv. zimního klidu, občas přerušovaného probuzením, při kterém vychází ven se napít a vyprázdnit - brloh je upravená jeskyně ve skále nebo zalehne pod vývratem nebo si vyhrabe pelech pod silným stromem, jehož větve sahají až na zem a nechá se zapadat sněhem - v lednu nebo v únoru medvědice v úkrytu porodí jedno nebo dvě mláďata - během jara a léta musí zesílit, aby mohla přežít další zimu - všežravec – živí se kořínky, plody, hmyzem, medem divokých včel, malými savci, ptačími mláďaty, mršinami, odpadky …

RORÝS OBECNÝ - tažný pták - zimuje v Africe - odlétá od druhé poloviny července a v srpnu, vrací se na přelomu dubna a května - vyvede u nás mladé a odlétá ( je zde nejkratší dobu ze všech tažných ptáků ) - hnízdí ve skalních štěrbinách, dutých stromech,… - většinu života tráví ve vzduchu, výjimkou je pouze období hnízdění - potravou je hmyz – loví v letu - aby ptáci přežili cestu na zimoviště, musí mít velkou tukovou zásobu a nepoškozené peří, proto po hnízdění přepeřují – na místě starých, poškozených letek jim vyrůstají letky nové, neporušené

Křeček polní - spí pravým zimním spánkem - pro tyto účely si vyhrabává nory v zemi asi 1-2 metry hluboko - systém křeččího obydlí je poměrně složitý,zahrnuje množství chodeb a komor - křečci si totiž neumí nastřádat dostatečné zásoby tuku,které by jim vydržely do jara, a tak si musí nashromáždit potravu ve svých podzemních spižírnách - během podzimu stihne tento hlodavec,,nakřečkovat"10-16 kg obilí,brambor a řepy - hlavní komoru si křeček jako jedinou vystýlá suchou trávou a v ní se pak ukládá k zimnímu spánku - občas se probudí,aby si ve svých spižírnách energii doplnil - úplně se probouzí v únoru, ale ve své noře setrvává až do jara a žije ze svých zásob.

HMYZ V ZIMĚ - mouchy, komáři, brouci a motýli přečkají zimu ve skulinách kůry stromů, ve štěrbinách skal, v dutinách v půdě, na půdě, ve sklepech domů … - dospělí jedinci mnoha druhů však na podzim uhynou a zimu přečkají jen jejich vajíčka, larvy nebo kukly

OBOJŽIVELNÍCI V ZIMĚ - v zimě nejsou aktivní a nepřijímají potravu - někteří přezimují zahrabáni v bahně na dně vody – např. skokan skřehotavý - někteří vyhledávají úkryty na souši – suchozemské typy – např. ropucha obecná

RYBY V ZIMÉ - tráví zimu v klidu ve větších hloubkách, kde voda nezamrzá - jejich příjem potravy je omezený PLAZI V ZIMĚ - přezimují v půdě pod kameny, v puklinách skal nebo pod pařezy - jsou ve stavu strnulosti – nepohybují se a nepřijímají potravu

POMÁHÁME ŽIVOČICHŮM - přes zimu pomáháme volně žijícím živočichům tak, že je přikrmujeme - ptákům dáváme semena, lůj, kosti, žaludy, rozinky … - lesním býložravcům plníme krmelce senem, sušenými žaludy, kaštany, šípky …

Téma: ŽIVOT V ZIMNÍ PŘÍRODĚ Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional Power Point internet, Přírodověda 4. roč.( nakl. Nová škola ) Autor: Mgr. Alena Šmolíková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)