ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_VI_3_07: Prezentace-válka stoletá Šablona číslo: VI Sada číslo: 3 Pořadové číslo DUM: 07 Autor: Mgr. Radmila Smolíková

Anotace: seznámení s problematikou boje Anglie a Francie o nadvládu na evropském kontinentu v období středověku Očekávaný výstup: žáci se seznámí s mocenskými ambicemi středověkých mocností, pochopí utrpení, které války přinášely a přinášejí lidem napříč dějinami Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 12– 13let Klíčová slova: Anglie, Francie, Jana z Arku, válka, mor, Pomůcky a materiál: interaktivní tabule, sešit, psací potřeby Potřebný čas pro výuku DUM: 35 – 40 minut Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Učitel žákům prezentuje látku na interaktivní tabuli a žáci potom ústně rekapitulují získané vědomosti. V následující besedě shrnou nesmyslnost válek a utrpení, které války přinášejí obyčejným lidem. Žáci si učiní krátký zápis do sešitu.

zdroje Mandelová, H., Kunstová, E., Pařízková, I. Dějiny středověku a počátků novověku. 2. vydání. Liberec: Dialog, 2010.

Stoletá válka

Významná místa dějin Anglie a Francie ve 14.- 15. století Angličtí králové ovládali již ve 12. století kromě území na Britských ostrovech i rozsáhlá panství na západu a jihu Francie. Ovládnout celou Anglii se pokusil ve 14. století anglický král Eduard III. (byl vnukem francouzského krále Filipa IV.) Angličtí králové nepřestávali vznášet nároky na francouzská území a rozpoutali válku, která se pro svou délku nazývá stoletá (1334 – 1453).

Anglie a Francie ve 13. – 15. století r. 1200 – Jindřich II. Plantagenet r. 1215 – Velká listina svobod (slabost vlády Jana Bezzemka, územní ztráty) r. 1265 – počátek parlamentu r. 1302 – nové nároky na francouzské území r. 1348 – „černá smrt“ r. 1400 – nové snahy porazit Francii, posílení země r. 1453 – konec války stoleté (porážka) r. 1485 – Jindřich Tudor (konec vlády dynastie Plantagenetů) Francie r. 1221 – Ludvík IX. Svatý r. 1285 – Filip IV. Sličný (Francie nejmocnějším státem Evropy) r. 1348 – „černá smrt“ r. 1400 – Jan II. Dobrý r. 1453 – konec války stoleté (vítězství) r. 1461 – Ludvík XI., rozvoj výroby a obchodu

Čím strádalo obyvatelstvo v době stoleté války Anglie zákony omezující pohyb honičky za uprchlými nevolníky, vysoké tresty velká míra povinností snaha šlechty znovu zavést robotu místo peněžních dávek daně pro panovníka neúrody, nedostatek potravin loupení vojáků „černá smrt“ Francie pokuty za podporu anglického vojska plenění anglickými vojsky plenění francouzskými vojsky dávky šlechtě (koně, zbroj, …..) příkaz stavět hradby kolem Paříže daně pro panovníka neúrody, nedostatek potravin loupení vojáků „černá smrt“

„černá smrt“ „Černá smrt“ se říkalo nejobávanější a nejzhoubnější nemoci středověku – moru. Po několikasetleté přestávce se v Evropě ve 14.století objevil hlízový mor – nejprve v jihoevropských přístavech (Krym, Cařihrad), později v Janově. Odtud se šířil jako epidemie do celé Evropy. Nemocní trpěli vysokými horečkami a velkými bolestmi. Umírali do 4 dnů. Odhaduje se, že v Evropě poklesl počet obyvatel asi o 1/3. Někde vymřely celé vesnice. Důvodem rychlého šíření morové epidemie byla velmi nízká hygiena ve středověku – žádné kanalizace, splašky přímo na ulici, přemnožení hlodavců (právě zablešení hlodavci mor přenášejí). Protože lidé neznali příčiny nemoci a neuměli ji léčit, považovali ji za trest boží. Jako poděkování za konec epidemie lidé stavěli „morové sloupy“.

Jana z Arku (6. ledna 1412 – 30. května 1431) Známá také jako Johanka z Arku nebo Panna orleánská. Mladičká selská dívka z Francie se stala jednou z nejslavnějších postav evropských dějin. Cítila se povolána osvobodit Francii od anglické nadvlády. Přiměla jednoho z velitelů posádek, aby jí vydal oblečení, zbroj a koně a vydala se za následníkem francouzského trůnu Karlem VII. Bojovala v čele francouzského vojska, osvobodila Angličany obležené město Orleans. Roku 1430 byla v boji Angličany zajata, souzena jako čarodějnice a později upálena. Francouzi se o její záchranu nepokusili.

Bitva u Kresčaku Roku 1346 proběhla první velká bitva stoleté války – bitva u Kresčaku. Bitvy u Kresčaku se na francouzské straně zúčastnili i dva čeští králové – Jan Lucemburský a budoucí král Karel IV. Král Jan, rytíř, bojovník a diplomat, byl v té době již úplně slepý a život pro něj ztratil cenu. Nechal proto svého koně upoutat mezi koně svých dvou rytířů, kteří ho zavedli do nejprudší bitevní vřavy. Jeho smrt bývá proto považována za jakousi nepřímou, ba přímo vznešenou formu sebevraždy. Jeho poslední slova však zřejmě nezněla „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Jan se nikdy nenaučil pořádně česky. Svého následníka Karla nechal násilím odvézt z boje, když zjistil, že bitva je prohraná, neboť si nepřál, aby zahynuli oba čeští králové.

A výsledek války? Vítězem války stoleté se stala Francie. Válka přispěla ke sjednocení Francie a jejímu následnému rozvoji. V oslabené Anglii vedla porážka k vnitřním bojům – soupeřily mezi sebou rody Lancasterů a Yorků. V této „válce růží“ zahynula většina představitelů těchto rodů, a k vládě se dostala dynastie Tudorovců. Válka přinesla mnohaleté strádání obyvatelům Anglie i Francie. Na následnou morovou epidemii zemřelo v Evropě několik milionů obyvatel.