Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Martina Slánská Kalhousová Název materiálu: VY_32_INOVACE_6_CLOVEK_ A_ SVET_09 Předsokratovské období antické filosofie Téma sady: Člověk a svět Obor, ročník: Obchodní akademie, 4. ročník Datum vytvoření: červenec 2013 Anotace: Antická filosofie, Miléstská škola, Pythagorejci, Herkleitos z Efesu, Eleaté, Mladší fyzikové - Atomisté Metodický obsah: Výklad nového učiva, interaktivní opakování

Stojí na počátku evropské vzdělanosti Antická filosofie Klade si otázky a ptá se na význam obecných pojmů Zkoumá vše kolem sebe a zejména člověka Stojí na počátku evropské vzdělanosti Vyvinula se z řecké mytologie v 6. stol. př. K Rozvíjela se až do počátku 6. stol. po K Rozlišujeme 3 období: Předsokratovské (od konce 7. stol. do poloviny 5. stol.) Klasické (od poloviny 5. stol. do konce 4. stol. př. K) Helénisticko-římské (od konce 4. stol. př. K do začátku 6. stol.)

Předsokratovské období antické filosofie Nejsou moc dochované prameny – jen zlomky Hlavní zájem je o přírodu Řeší se otázka, jaké pralátky tvořili svět Tuto pralátku - arché považovali za obdařenou životem, za živou hmotu Filosofové tohoto období jsou často nazýváni přírodními filosofy

Anaximandros (asi 610 - po 546 př. K) Milétská škola Nejjižnější osada Milétos v Malé Asii Thales (asi 624 – asi 548 př. K) je označován za prvního filosofa matematik, obchodník, astronom pralátka – voda (mnohotvarost, nutnost pro život) Anaximandros (asi 610 - po 546 př. K) žák Thaleta označil za základ všeho „nerozlišitelno“, „beztvaro“ tzv. apeiron, z něhož teprve časem vzniknou věci (získají tvar) a do něho se zase vracejí

Pythagoras (asi 575 př. K - po 530 př. K) Pythagorejci Pythagoras (asi 575 př. K - po 530 př. K) matematik, geometr (součet úhlů v trojúhelníků = 180°, Pythagorova věta…) on a jeho žáci za hlavní princip označili mez, která je charakteristická číslem čísla = střed filosofie, jako první použil apeiron je pro ně zlo – něco, co se nedá vymezit

Herakleitos (asi 540 – asi 480 př. K) Herakleitos z Efesu Herakleitos (asi 540 – asi 480 př. K) pojem LOGOS (co je všem společné a co vše řídí, co nám přináší porozumění) „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky“ – panta rhei – vše se mění a vše plyne (kromě loga) pralátka oheň – říká, že zde je věčný oheň a z něj vše postává zákon Jednota protikladů - boj protikladů, vše, co se ve světě děje, děje se díky boji protikladů – chvíli vládne noc, chvíli den, chlad – teplo, hlad – nasycení. Kdyby nebyl boj protikladů nastane smrt.

Eleaté Parmenides (540- 470 př.K) smyslové poznání klame, jen rozumem můžeme dosáhnout pravého poznání jsoucno je nedělitelné, trvalé, věčné a neměnné neexistuje žádná změna a popírá pohyb (x Herakleitos) Zénon z Eleje (490- 430 př.K) žák Parmenida Snaží se obhájit jeho učení a využívá tzv. negativní dialektiku = bavení o problému v dialogu, přijetí tvrzení oponenta a pak jeho vyvrácení pomocí tzv. aporií Snaží se dokázat, že není pohyb (Letící šíp, Achilles a želva), že smysly klamou (Hromada zrní)

Mladší fyzikové – Atomisté Demokritos (460-370 př.K) matematik, fyzik, psycholog, anatom, zeměpisec, astronom udělal geniální kompromis mezi Eleaty a Herakleitem Existuje nespočet nedělitelných nepatrných jsoucen (věčné a neměnné = Eleatské jsoucno), jejichž slučováním a rozlučováním vznikají a zanikají věci tohoto světa (Herakleitos) atomos = nedělitelný – myslí si, že atom nelze dělit atomy se liší svou velikostí a váhou, ale my je nevnímáme věci z atomů však již vnímáme (rozum. x smysl. vnímání) duši pojímal materialisticky (konec života = konec duše)

Přiřaďte k výroku jeho autora Anaximandros, Herakleitos z Efesu, Pythagoras, Thales z Miletu „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.”  arché: „není to ani voda, ani žádný z tzv. živlů, nýbrž jakási jiná neomezená přirozenost,…” „Voda, z níž vše pochází, a voda, v niž se vše přeměňuje.” „Nejmoudřejší je číslo.” Herakleitos z Efesu Anaximandros Thales z Milétu Pythagoras

Zdroje a autorská práva BLECHA, Ivan. Filosofická čítanka. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. 551 s. ISBN 80-7182-112-8. DUDÁK, Vladislav. a kol. Občanská nauka pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, 326 s. ISBN 80-7235-233-4. STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Vyd 8., V KNA 2. Překlad Miroslav Petříček, Petr Rezek, Karel Šprunk. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007, 653 s. Studium (Karmelitánské nakladatelství), sv. 2. ISBN 978-807-1952-060. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. Všechny neocitované kliparty a další grafické objekty jsou součástí prostředků výukového sw Smart Notebook a MS Office.