Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0479 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_TOMAS_VASATA_CLOVEK_A_SVET_HLAVNI_FILOZOFICKE_DISCIPLINY_02 Název školy Střední škola služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové Ročník 4. Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor Občanská nauka Tematický okruh Člověk a svět Téma Hlavní filozofické disciplíny Jméno autora Mgr. Tomáš Vašata Vytvořeno dne 3. 9. 2013 Metodický popis (anotace) Prezentace vytvořená v programu MS PowerPoint vyjmenovává a stručně charakterizuje základní filozofické disciplíny. Prezentaci lze rovněž uložit ve formátu PDF a poskytnout ji žákům k jejich mimoškolnímu vzdělávání.

2. hodina Hlavní filozofické disciplíny Plán hodiny: Úvodní část Opakování 1. hodiny Hlavní filozofické disciplíny Shrnutí, fixace poznatků

Hlavní filozofické disciplíny šíře otázek, kterými se filozofie zabývá je veliká  mnoho filozofických disciplín, neexistuje jedno shodné dělení teoretické filozofické disciplíny: zabývají se nejobecnějšími otázkami života, člověka, světa ontologie gnozeologie filozofická antropologie praktické filozofické disciplíny: zabývají se otázkami lidského umění žít etika estetika plnohodnotnou filozofickou disciplínou jsou i dějiny filozofie zachycující vývoj lidského myšlení

Ontologie z řeckého „on“ = vše, co jest hlavním tématem je problematika bytí bytí = jsoucno = označení pro všechno, co existuje, co nás obklopuje a je součástí našeho světa (věci, myšlenky, představy) tyto věci lze kategorizovat dle mnoha hledisek, jedno mají společné, že jsou  JSOUCNO Jak a proč věci jsou? Kde je pravá skutečnost? řešení těchto ontologický otázek je velmi důležité pro každého člověka (např. otázka smrti a odpověď na ni či otázka chování se k Zemi) = mají pro praktický život každého z nás význam, ačkoliv si to člověk ani neuvědomuje existuje řada způsobů řešení ontologických otázek, dle toho vznikly termíny jako monismus, dualismus, pluralismus, materialismus, idealismus

Gnozeologie z řeckého „gnósis“ = poznání zabývá se zkoumáním lidského poznání – snaží se určit, za jakých podmínek je poznání možné, do jaké míry jsou věci poznatelné, jaký je vztah poznání ke skutečnosti lidské poznání se opírá o smyslové vnímání a zkušenost a snaží se dané jevy vysvětlit, poznat, odpovědět na otázku Proč? dle toho, jaké existují názory na poznání, rozlišujeme řadu gnozeologických postojů: realismus – věci jsou takové, jak je vnímáme skepticismus – zaměřeno na neustálé prověřování informací empirismus – poznání vycházející ze zkušenosti senzualismus – poznání pouze na základě smyslů racionalismus – zásady poznávacího procesu jsou našemu rozumu vrozené při poznávání vždy rozlišujeme objekt (co je poznáváno) a subjekt (kdo poznává) poznání

významným pojmem gnozeologie je pravda (Aristoteles - shoda naší představy s realitou, dle jiné definice je pravdivé to, co je logicky bezrozporné) zpočátku byla součástí gnozeologie i logika – nauka o správném usuzování, dnes je již samostatnou vědou

Filozofická antropologie zabývá se člověkem jako celkem, jeho základními charakteristikami a postavením člověka ve společnosti řeší jak člověk přemýšlí, jaké má místo v celku světa, jakou roli hraje v jeho životě to, že ví o své existenci otázky se týkají hlavně smyslu života, štěstí, lásky, smrti

Etika nauka o lidském chování z hlediska dobra a zla, o mravnosti Estetika nauka o kráse, o lidské tvořivosti z hlediska krásy

Zdroje Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis, 1. vydání (aktualizované), 2008, ISBN 80-86285-68-5 Maturitní otázky – Občanský a společenskovědní základ, Fragment, 1. vydání, 2008, ISBN 978-80-253-0600-0 Občanská nauka pro střední odborné školy, SPN, Praha 2003, ISBN 80-7235-233-4 Základy filosofie, etiky pro střední školy, Fortuna 1995, ISBN 80-7168-221-7 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Děkuji za pozornost a přeji hezký den 