NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha-východ AUTOR: Ing. Ivana Fiedlerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_3. 2. 2. 3. F 09 TEMA: Chemie 8 - Vzduch ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2976

Vzduch Anotace: Tento DUM je určen pro žáky 8. ročníku ZŠ. Cílem je rozšířit si poznatky o složení vzduchu, významu jednotlivých složek vzduchu a jeho průmyslovém využití, zabývat se problematikou ochrany ovzduší.

je směs látek, které vytvářejí plynný obal Země - atmosféru Vzduch je směs látek, které vytvářejí plynný obal Země - atmosféru  

Vzduch Je látka, bez které se denně neobejdeme a je základní podmínkou života. Člověk vydrží asi 30 dnů bez jídla, asi 3 dny bez tekutin a pouhých 5 minut nedýchat. Složky vzduchu byly postupně objevovány a pojmenovány od poloviny 18. století: dusík, kyslík, oxid uhličitý, vodní pára, vzácné plyny apod.

Složení vzduchu 78% dusíku, 21%kyslíku, 1% jiných látek jako např. oxidu uhličitého, vodní páry, vzácných plynů, mikroorganismy, ozon, částečky prachu apod.

Využití: destilací zkapalněného vzduchu se získává kyslík, dusík popř Využití: destilací zkapalněného vzduchu se získává kyslík, dusík popř. vzácné plyny Kyslík dýchací přístroje (lékařství, hasiči, horolezci, potápěči,..), při sváření a řezání kovů ve směsi s dalšími plyny, v raketové technice tlakové lahve jsou označeny modrým pruhem (hoří modrým plamenem) Dusík ochranná atmosféra (nepodporuje hoření) např. při přelévání některých hořlavin chladivo (vysoké zmrazení) k výrobě dalších látek (např. čpavku) tlakové lahve mají zelený pruh Vzácné plyny atmosféra pro osvětlovací tělesa (např. neon - barevné neonové trubice v reklamě)

Výroba kapalného vzduchu Vzduch je jednou z nejvýznamnějších surovin. Zkapalněný vzduch se získává několikanásobným rozepnutím stlačovaného plynu a následným ochlazením, až dojde ke zkapalnění. Dusík destiluje při teplotě -196° C, kyslík při -183° C a argon při -186° C.

Vzduch a hoření Hoření je zdrojem tepla a světla a nezbytnou podmínkou k přípravě jiných látek. Oheň je řízené hoření v omezeném prostoru. Nekontrolované hoření se nazývá požárem.

Hašení požáru je založeno na: ochlazení hořící látky zamezení přístupu vzduchu K hašení se využívá u malých požárů např. deka (zamezení přístupu vzduchu), hasicí přístroje, voda, písek a další materiály.

Látky můžeme rozdělit na: hořlavé nehořlavé papír, dřevo, nafta, hořčík – látky se mohou lišit teplotou vzplanutí např. hořčík nezapálíme zápalkou sklo, kámen, azbest, …

Zamoření ovzduší největší znečišťovatelé jsou tepelné elektrárny (v současné době musí mít odsiřovací zařízení), spalování pevných paliv zejména v domácnostech (spalování látek, které mají jedovaté zplodiny - např. plasty, syntetické materiály apod., výfukové plyny automobilů)

Znečištění vzduchu Za běžných podmínek se stoupající nadmořskou výškou, klesá tlak i teplota vzduchu. V případě bezvětří a jasných nocí může dojít k situaci, kdy se spodní vrstva ochlazuje například od sněhu. V těchto případech může teplota vzduchu směrem vzhůru stoupat a vzniká teplotní inverze. V místech velkého znečištění vzniká smog (z anglického smoke-kouř a fog-mlha). Smogem označujeme směs mlhy, kouřových zplodin a prachu.

Teplotní inverze. Ta brání promíchávání vzduchu a zplodiny z komínů, znečištění z výfukových plynů apod. zůstávají při zemi. Průvodním znakem tohoto počasí bývají často i mlhy. Tento stav počasí je označován jako „špatné rozptylové podmínky“. Často bývá doprovázen doporučení o nevycházení ven osobám s dýchacími problémy a malým dětem a nevětrání. Dochází i k omezení například dopravy ve městech apod.

Zajímavosti: Atmosféra Plícemi člověka projde za den 12 kg vzduchu. Z něho se uplatní asi 0,7 kg kyslíku k uvolňování energie potřebné pro další život. Atmosféra Není jen zemská. Umělá a. – vytváří se v uzavřených prostorách – v kosmických lodích, v ponorkách, kde je třeba neustále upravovat složení vzduchu, které se mění při dýchání Ochranná a. – vytváří se při výrobě, skladování a přepravě reaktivních látek – hořlavin – tvoří ji kromě dusíku i argon Upravená a. – prodlužuje trvanlivost skladované zeleniny a ovoce. V obalech se záměrně zmenšuje množství kyslíku a zvětšuje množství oxidu uhličitého.  

Zdroje a citace BENEŠ,CSC., Prof. RNDr. Pavel, PhDr. Václav PUMPR,CSC. a Doc. RNDr. Jiří BANÝR, CSC. Základy praktické chemie: pro 8. ročník základní školy. 2. aktualizované vydání. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 2006. ISBN 80-7168-879-7. Office.com: Obrazky [online]. 2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/images/