Termika VY_32_INOVACE_05-55 Ročník: VIII. r. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Termika Téma: Jak zvířata hospodaří s teplem Jméno autora: Jaroslava Vondráčková Vytvořeno dne: 12.7.2011  Metodický popis, (anotace): Materiál využívá vědomosti z přírodopisu a pomáhá k propojení s fyzikou.  VY_32_INOVACE_05-55

Jak zvířata hospodaří s teplem Ve všech živých tělech neustále probíhá mnoho složitých chemických reakcí. Tyto reakce potřebují určitou teplotu – ani moc vysokou, ani moc nízkou. Studenokrevní živočichové jsou závislí na okolní teplotě, protože si nevyrábějí vlastní teplo. Většina z nich využívá hlavně sluneční záření. Plazi nebo hadi nemají žádnou srst ani peří, protože tato izolace by jim bránila, aby své tělo na slunci ohřáli. Pro živočicha, který si sám nevyrábí teplo, je výhodnější mít velké tělo, protože to dokáže udržet teplotu bez velkého kolísání. Mnohatunový kolos, například brontosaurus, za dvanáct hodin skoro vůbec nevychladl, a proto se mohl pohybovat i v noci. Jen mláďata dinosaurů, která byla mnohem menší, přes noc vychladla a ztuhla.

Teplokrevní živočichové První savci nebyli závislí na denním teple, protože byli teplokrevní. Mohli lovit i v noci a jejich kořistí byla právě ztuhlá dinosauří mláďata. Protože savci začínali jako noční zvířata, má většina jejich druhů dodnes poměrně špatný zrak – horší než ptáci. Protože vyrábějí teplo, spotřebují savci a ptáci přibližně desetkrát více energie než studenokrevný živočich o stejné hmotnosti. Musí tedy neustále shánět potravu. Aby svou energii zbytečně neztráceli, izolují tepelně svá těla. Obalí se vrstvou vzduchu, který je uzavřen v peří nebo srsti, aby nemohl okolo těla proudit a teplo odnášet. Peří je daleko lepší izolant než srst savců. A jak se brání člověk výkyvům okolní teploty?

Teplokrevní - slon Svojí velkou plochou uši pomáhají slonovi k regulaci tělesné teploty.

Teplokrevní - ptáci Tepelná izolace – peří. Je-li velká zima, ptáci se načepýří.

Teplokrevní - husy Husy a kachny mají víc sádla než slepice. Čím je to pro ně výhodné? Proč si v chladnějším období „probírají“ zobákem peříčka?

Studenokrevní - had Znáš pranostiku: „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři?“ O čem vypovídá?

Studenokrevní - ještěrka Proč říkáme, že se ještěrka na podzim ukládá k zimnímu spánku?

Dinosauři – studenokrevní nebo teplokrevní? Proč je pro živočicha, který si sám teplo nevyrábí, výhodnější mít velké tělo?

Studenokrevní - ryby Proč vydrží dlouho bez potravy a k dýchání jim stačí kyslík rozpuštěný ve vodě, kde je ho daleko méně než ve vzduchu?

Studenokrevní - včela Umí si trochu tepla vyrobit. Víš jak? Létající hmyz kmitá křídly a část pohybové energie se změní na tepelnou energii jejich těl.

Teplokrevní - kočka Co vyjadřuje postoj této kočičky?

Otázky Lidské tělo se brání nejen proti chladu, ale také proti přehřátí. Jak? Proč palčáky chrání před mrazem lépe než prstové rukavice? Proč lidem ve velkých mrazech nejdřív omrznou uši, nos nebo končetiny? Proč se lidé a zvířata v chladu „stočí do klubíčka“? Proč psi za horka vyplazují jazyk? Polární lišky mají menší ušní boltce než jiné druhy lišek. Čím je to pro ně výhodné?

Použitá literatura Použité obrázky: www.office.microsoft.com [online]. c2011 [cit. 2011-07-12]. MACHÁČEK, Martin. Fyzika 8 pro základní školy a víceletá gymnázia. Dotisk 2. vydání. Praha: Prometheus, 2001. ISBN 80-7196-220-1