1. ročník oboru Mechanik opravář motorových vozidel Název SŠ: SOU Uherský Brod Autoři: Ing. Radim Bublík Název prezentace: (DUMu) Rozšířený mód Tematická oblast: Operační systémy Ročník: 1. ročník oboru Mechanik opravář motorových vozidel Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0369 Datum vzniku: 10. 3. 2013 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.
ANOTACE Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Operační systémy je poskytnout žákům potřebné informace o logické struktuře a fundamentálních principech fungování moderních operačních systémů, s nimiž (nebo jejich obdobami) se budou velmi pravděpodobně setkávat po celý svůj život. Jednotlivé DUMy (prezentace a pracovní listy) v této sadě pokrývají vybrané tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Informační a komunikační technologie na naší SŠ. Tato prezentace je konkrétně zaměřena na tematický celek Struktura konkrétních OS.
OS MS-DOS + Windows 3.x v rozšířeném módu MS-DOS pracuje pouze v reálném módu, kde paměť lze využívat pouze do 1MB. Windows 3.x (aby byly práceschopné) se zapínají v rozšířeném módu, dostupném až od procesorů i386, kde kromě rozšířené paměti také například mohou využívat chráněný mód procesoru pro ochranu paměti. Pokud tedy spustíme v MS-DOS 6.22 Windows 3.x v rozšířeném módu, struktura celého OS se v horní části změní: (viz obr. na následující straně) [1]
OS MS-DOS + Windows 3.x v rozšířeném módu [1]
OS MS-DOS + Windows 3.x v rozšířeném módu Na obr. je spodní část shrnuta (BIOS, MSDOS.SYS). K nim je přidán soubor WIN.COM, který slouží ke spuštění celých Windows a dále řadiče (ovladače). Windows 3.x přidávají multitasking, ve verzi 3.11 základní vlastnosti síťového systému a 16-bitové knihovny (MSDOS je 8-bitový systém). Řadiče ovládají periferní zařízení pro Windows (řadiče přímo pro Windows jsou spouštěny v souboru SYSTEM.INI pomocí příkazu DEVICE, některé, které můžeme využívat i v DOSu, v souboru CONFIG.SYS). DOS Extender je modul pro podporu využití rozšířené paměti. Je představován souborem Win386.EXE. Součástí tohoto souboru je také správce virtuálních zařízení, který ovládá možnosti Windows pro souběh s programy DOSu. Řadiče virtuálních zařízení (VxD) jsou řadiče, které správce virtuálních zařízení potřebuje pro manipulaci s I/O zařízeními pro programy DOSu, které probíhají v souběhu v rozšířeném módu. [1]
OS MS-DOS + Windows 3.x v rozšířeném módu V další vrstvě je jádro Windows, které zde pracuje jako správce prostředků vzhledem k programům běžícím pod Windows (i DOS programům zde spuštěným). Skládá se ze 3 částí souborů: KRNL.386.EXE - plní především úlohu správce paměti a správce procesů (řízení přidělování paměti procesům, přidělování prostředků OS procesům, ...) GDI.EXE - rozhraní grafického zařízení (obsahuje funkce pro vytváření kurzoru, ikony, písmo, ...) USER.EXE - uživatelské ovládání rozhraní, zdroje, které nepatří do GDI (dialogová okna, menu, okna, ...) [1]
OS MS-DOS + Windows 3.x v rozšířeném módu V další vrstvě najdeme konfigurační soubory s příponou .INI. Z nich jsou nejdůležitější WIN.INI (konfigurace SW a nastavení pro urč. uživatele) a SYSTEM.INI (konfigurace HW). INI soubory mohou mít také různé programy. [1]
OS MS-DOS + Windows 3.x v rozšířeném módu Následuje vrstva, která je rozhraním mezi uživatelem, programy a samotným OS. Soubor PROGMAN.EXE je správce programů, shell je grafické a textové rozhraní mezi uživatelem a OS. Zde bychom mohli také zařadit API rozhraní, reprezentované dynamicky linkovanými knihovnami (obsahující funkce, objekty atd.) a využívaného procesy pro přístup k OS. Knihovny celého API jsou však rozmístěny v různých vrstvách, patří zde také soubory jádra (KRNI.386.EXE, USER.EXE, GDI.EXE). [1]
Vlastnosti tohoto řešení Všechny dosud uvedené vrstvy platí zejména pro aplikace psané pro Windows (16-bitové aplikace pro Windows do verze 3.x), DOS programy ani netuší o existenci jádra Windows a INI souborů, proto horní vrstvy vůbec nevyužívají. Protože však samotný MS-DOS je jednoprogramový systém (kromě ovladačů a rezidentních programů je spuštěn vždy jen jeden program), tyto programy jsou napsány bez jakýchkoliv ohledů na možnost sdílení paměti s jinými procesy. Proto je nutné je separovat do virtuálních počítačů, které programům vytvoří iluzi výlučné existence v OS a znemožní jim zásahy do prostředků jiných procesů. [1]
Použité zdroje [1] VAVREČKOVÁ, Šárka. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVE. Operační systémy: Přednášky [online]. 2006, 2012-15-11 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://axpsu.fpf.slu.cz/~vav10ui/obsahy/os/ospredn/ospredn.pdf