Rozšíření EU: Teoretické aspekty Členství ČR v EU Rozšíření EU: Teoretické aspekty

Co zkoumáme?- definice každý výzkum začíná definicí výzkumných otázek a závislých a nezávislých proměnných (tzv. dependent a independent variables) dependent variable: co zkoumáme independent variable: pomocí čeho zkoumáme co je rozšíření? „proces postupné a formální institucionalizace organizačních pravidel a norem“ (Schimmelfennig a Sedelmeier 2002, s. 503) vysvětlení: více subjektů se začíná řídit pravidly EU (horizontální) není to jen rozšíření v úzkém smyslu (vstup do EU), vývoj v čase

Co zkoumáme?- výzkumné otázky kandidátské státy a politika rozšíření proč a za jakých podmínek se státy chtějí stát členy? definice není pouze na plný vstup- proč vztahy s EU? jaký institucionální vztah k EU? (* proč raději mimo) členové EU a politika rozšíření proč a za jakých podmínek konkrétní stát podporuje nebo oponuje rozšíření o kandidátský stát? vnitřní politika, postoje vlád

Co zkoumáme?- výzkumné otázky Unie a politika rozšíření proč a za jakých podmínek se EU rozhodne přijmout dalšího člena či změnit institucionální vztahy s jiným státem? makro dimenze: kdo má přednost?, proč členství?, proč nic?, proč něco mezi? obsahová dimenze: vztah ke kandidátům v určitých sektorech (a vliv politik EU) výsledky jednání? kteří aktéři mají vliv?, koho zájmy jsou zastávané? dopad rozšíření všichni jsou ovlivněni EU jaký vliv na vnitřní distribuci moci, vztahy v institucích, identita, efektivita, prohlubování noví členové jaký vliv viz předchozí teorie evropeizace

Teoretické přístupy k rozšíření jakou teorii zvolit?- do značné míry koncentrace na jeden případ teorie: obecná odpověď na výzkumnou otázku musíme najít teorie, které umožní vytvořit hypotézy o podmínkách institucionalizace a jejich dopadech (neboli rozšíření) volba: vycházíme z teorií mezinárodních vztahů dva rámce: racionalismus a konstruktivismus podskupiny (midrange theories) realismus, liberálně mezivládní přístup, nadnárodní institucionalismus, konstruktivismus propojení s výzkumnými otázkami nejsou vzájemně vylučitelné spíše soutěží a překrývají se

Teoretické přístupy k rozšíření první skupina (RE, LMP, NI) individualistická a materiální ontologie- subjekty se chovají podle logiky následků druhá skupina (KO) sociální a myšlenková ontologie- logika vhodnosti a správnosti jaký vliv mezinárodních institucí (i EU)? RE: pramalý vliv, jsou na okraji LMP: subjekty (vlády) hledají zisky a MI pomáhají k jejich maximalizaci pomocí spolupráce (zmenšení transakčních nákladů) NI: stejné jako u LI, zde ale MI větší volnost, získávají vlastní zájmy KO: MI zásadně ovlivňují chování subjektů, mají vliv na jejich zájmy a identitu MI nemají pouze vliv na zisk, poskytují smysl právům a povinnostem MI vyjadřují identitu a normy svých členů (standardy legitimity a správnosti)

Hypotézy v procesu rozšíření členové+kandidáti a politika rozšíření jde o zájmy jednotlivých států racionalismus obecně musí vyjít pozitivní výsledek při srovnání nákladů a zisků z rozšíření (či vstupu) a není nic výhodnějšího co jsou ale tyto náklady a zisky? hypotézy realismu státy se zajímají o vnější autonomii a vliv- obrana proti třetímu či vlastní posílení kdo vlastně posiluje autonomii (ztrácím svou, ale ovlivňuji ostatní) hypotézy LMP klady z členství v klubu (např. přístup na trh, příjmy z rozpočtu EU) vzájemná ekonomická provázanost, vliv domácích sektorů transakční náklady- zmenšují se vně, ale zároveň i zvyšují hypotézy NI méně aplikovatelné, zájmy MI- jaké zisky pro ně či celou EU konstruktivismus vzájemné vztahy na základě myšlenek, které definují EU vstup/nevstup odvisí od kompatibility těžší pro kandidáty (reorientace politiky)

Hypotézy v procesu rozšíření Unie a politika rozšíření dle racionalismu rozšíření nastává pokud celkové zisky přesáhnou náklady (ekvilibrium- rovnováha=limity Unie) výstupy politiky rozšíření ale vychází i z jiných faktorů (vyjednávací síla a formální pravidla rozhodování) hypotézy realismu zájmy nejsilnějších států hypotézy LMP vyjednávání mezi „výherci a poraženými“- protiplatby pravidla: nutný souhlas všech (zvyšuje sílu prohrávajících) hypotézy NI výsledek ovlivněn postoji MI (hlavně Komise), EP malý vliv hypotézy konstruktivismu jakoby společný zájem (stejná skupina), ale spory o podobu norem i uvnitř (rozšíření vs prohloubení), v rámci politik, ale o rozporech se jedná na základě společných norem (identity), mění se podoba i názory na míru rozšíření konec až kulturní hranice budou souhlasit s formálními

Hypotézy v procesu rozšíření dopad rozšíření na kandidáty a nové členy za jakých podmínek tyto subjekty přijímají normy EU? racionalistické hypotézy u nových členů: domácí subjekty využívají k posílení pozic u nečlenů: vnější tlak (např. slib členství)- zisk z přijetí musí vyvážit náklady adaptace rozumnost norem- fungují lépe než ty naše faktory obecného ovlivnění změn (držitelé veta atd.) hypotézy konstruktivismu tlak na změny z EU je úspěšný jen pokud vede k internalizaci norem a rozvoji nových identit u nečlenů důležitost přesvědčit o legitimitě norem Unie (domácí přijetí, identifikace s EU atd.)

Empirické poznatky na pozadí teorie rozdílná východiska u jednotlivých rozšíření první kola: málo literatury i analýz rozšíření 1995: soustředění se na politiku kandidátů (proč najednou chtěli?) realismus konec studené války LMP konec skandinávského snu výhody jednotného trhu proč Norsko a Island mimo? KO proč Švýcarsko mimo srovnání Norsko/Švédsko

Empirické poznatky na pozadí teorie východní rozšíření proč chtějí postkomunistické státy? RE: garance proti Rusku, větší autonomie účastí na rozhodování v EU LMP: ekonomické výhody, rozpočet KO: vrátit se do Evropy v centru pozornosti ale především politika EU (proč chce rozšířit) realismus: dlouhodobé zájmy EU (Balkán, východní hranice) LMP zájmy států odpovídají pozicím hlavních domácích aktérů „poražení“ ale neprohrávají tolik, aby vetovali (asymetrie- zisky na úkor kandidátů) ale: souhlas ještě před závěrečnou dohodou, nač riskovat změny po vstupu? NI: role Komise KO panevropská identita, odpovědnost za „svoje blízké“, sliby z dob studené války proč ale mnoho subjektů původně proti? možnost řešení: aktivní příznivci (Komise) využijí argumentů o identitě k zostuzení prospěchářů

Empirické poznatky na pozadí teorie východní rozšíření dopad rozšíření na kandidáty- jak přispěla EU k ne/úspěšné transformaci rozlišení na dvě dimenze demokracie a lidská práva racionalismus: kde požadavky na demokratizaci ohrožovaly mocenskou základnu elit, nedošlo ke změně (ale nejen vládní úroveň, často vliv EU dopad na výsledky voleb) KO: proč některé státy demokratické i bez vlivu EU? přijetí acquis racionalismus: vidím reálný vstup a zisky přizpůsobení převáží náklady na něj (domácí držitelé veta mají vliv pouze na marginálie) dokud není zřejmý vstup, nikdo nic nedělá KO: někdy viditelný proces přesvědčení o správnosti dopady i po vstupu do EU implementace pod vnějším vlivem vedla k formálnímu přebírání norem (* proces podporovaný identitou)