Členství ČR v EU Rozšíření EU: Základy teorie. © 2007 Robert Zbíral Co zkoumáme?- definice každý výzkum začíná definicí výzkumných otázek a závislých.

Prezentace na téma: "Členství ČR v EU Rozšíření EU: Základy teorie. © 2007 Robert Zbíral Co zkoumáme?- definice každý výzkum začíná definicí výzkumných otázek a závislých."— Transkript prezentace:

1 Členství ČR v EU Rozšíření EU: Základy teorie

2 © 2007 Robert Zbíral Co zkoumáme?- definice každý výzkum začíná definicí výzkumných otázek a závislých a nezávislých proměnných (tzv. dependent a independent variables) –dependent variable: co zkoumáme –independent variable: pomocí čeho zkoumáme co je rozšíření –„proces postupné a formální institucionalizace organizačních pravidel a norem“ (Schimmelfennig a Sedelmeier 2002, s. 503) –vysvětlení: více subjektů se začíná řídit pravidly EU (horizontální) –není to jen rozšíření v úzkém smyslu (vstup do EU), vývoj v čase

3 © 2007 Robert Zbíral Co zkoumáme?- výzkumné otázky kandidátské státy a politika rozšíření –proč a za jakých podmínek se státy chtějí stát členy? –definice není pouze na plný vstup- proč vztahy s EU? jaký institucionální vztah k EU? (* proč raději mimo) členové EU a politika rozšíření –proč a za jakých podmínek konkrétní stát podporuje nebo oponuje rozšíření o kandidátský stát? –vnitřní politika, postoje vlád

4 © 2007 Robert Zbíral Co zkoumáme?- výzkumné otázky Unie a politika rozšíření –proč a za jakých podmínek se EU rozhodne přijmout dalšího člena či změnit institucionální vztahy s jiným státem? –makro dimenze: kdo má přednost?, proč členství?, proč nic?, proč něco mezi? –obsahová dimenze: vztah ke kandidátům v určitých sektorech (a vliv politik EU) výsledky jednání? kteří aktéři mají vliv?, koho zájmy jsou zastávané? dopad rozšíření –všichni jsou ovlivněni –EU jaký vliv na vnitřní distribuci moci, vztahy v institucích, identita, efektivita, prohlubování –noví členové jaký vliv viz předchozí teorie evropeizace

5 © 2007 Robert Zbíral Teoretické přístupy k rozšíření jakou teorii zvolit?- hodně koncentrace na jeden případ musíme najít teorie, které umožní vytvořit hypotézy o podmínkách institucionalizace a jejich dopadech (aka rozšíření) volba: vycházíme z teorií mezinárodních vztahů –dva rámce: racionalismus a konstruktivismus podskupiny (midrange theories) –realismus, liberálně mezivládní přístup, nadnárodní institucionalismus, konstruktivismus propojení s výzkumnými otázkami –nejsou vzájemně vylučitelné –spíše soutěží a překrývají se

6 © 2007 Robert Zbíral Teoretické přístupy k rozšíření první skupina (RE, LMP, NI) –individualistická a materiální ontologie- subjekty se chovají podle logiky následků druhá skupina (KO) –sociální a myšlenková ideologie- logika vhodnosti a správnosti jaký vliv mezinárodních institucí (i EU)? –RE: pramalý vliv, jsou na okraji –LMP: subjekty (vlády) hledají zisky a MI pomáhají k jejich maximalizaci pomocí spolupráce (zmenšení transakčních nákladů) –NI: stejné jako u LI, zde ale MI větší volnost, získávají vlastní zájmy –KO: MI zásadně ovlivňují chování subjektů, mají vliv na jejich zájmy a identitu MI nemají pouze vliv na zisk, poskytují smysl právům a povinnostem MI vyjadřují identitu a normy svých členů (standardy legitimity a správnosti)

7 © 2007 Robert Zbíral Hypotézy v procesu rozšíření členové+kandidáti a politika rozšíření –jde o zájmy jednotlivých států racionalismus obecně –musí vyjít pozitivní výsledek při srovnání nákladů a zisků z rozšíření (či vstupu) a není nic výhodnějšího –co jsou ale tyto náklady a zisky? –hypotézy racionalismu státy se zajímají o vnější autonomii a vliv- obrana proti třetímu či vlastní posílení kdo vlastně posiluje autonomii (ztrácím svou, ale ovlivňuji ostatní) –hypotézy LMP klady z členství v klubu (např. přístup na trh, příjmy z rozpočtu EU) vzájemná ekonomická provázanost, vliv domácích sektorů transakční náklady- zmenšují se vně, ale zároveň i zvyšují –hypotézy NI méně aplikovatelné, zájmy MI- jaké zisky pro ně či celou EU konstruktivismus –vzájemné vztahy na základě myšlenek, které definují EU –vstup/nevstup odvisí od kompatibility –těžší pro kandidáty (reorientace politiky)

8 © 2007 Robert Zbíral Hypotézy v procesu rozšíření Unie a politika rozšíření –dle racionalismu rozšíření nastává pokud celkové zisky přesáhnou náklady (ekvilibrium- rovnováha=limity Unie) –výstupy politiky rozšíření ale vychází i z jiných faktorů (vyjednávací síla a formální pravidla rozhodování) –hypotézy racionalismu zájmy nejsilnějších států –hypotézy LMP vyjednávání mezi „výherci a poraženými“- protiplatby pravidla: nutný souhlas všech (zvyšuje sílu prohrávajících) –hypotézy NI výsledek ovlivněn postoji MI (hlavně Komise), EP malý vliv –hypotézy konstruktivismu jakoby společný zájem (stejná skupina), ale spory o podobu norem i uvnitř (rozšíření vs prohloubení), v rámci politik, ale o rozporech se jedná na základě společných norem (identity), mění se podoba i názory na míru rozšíření konec až kulturní hranice budou souhlasit s formálními

9 © 2007 Robert Zbíral Hypotézy v procesu rozšíření dopad rozšíření na kandidáty a nové členy –za jakých podmínek tyto subjekty přijímají normy EU? –racionalistické hypotézy u nových členů: domácí subjekty využívají k posílení pozic u nečlenů: –vnější tlak (např. slib členství)- zisk z přijetí musí vyvážit náklady adaptace –rozumnost norem- fungují lépe než ty naše faktory obecného ovlivnění změn (držitelé veta atd.) –hypotézy konstruktivismu tlak na změny z EU je úspěšný jen pokud vede k internalizaci norem a rozvoji nových identit u nečlenů důležitost přesvědčit o legitimitě norem Unie (domácí přijetí, identifikace s EU atd.)

10 © 2007 Robert Zbíral Empirické poznatky na pozadí teorie rozdílná východiska u jednotlivých rozšíření –první kola: málo literatury i analýz –rozšíření 1995: soustředění se na politiku kandidátů (proč najednou chtěli?) realismus –konec studené války LMP –konec skandinávského snu –výhody jednotného trhu –proč Norsko a Island mimo? KO –proč Švýcarsko mimo –srovnání Norsko/Švédsko

11 © 2007 Robert Zbíral Empirické poznatky na pozadí teorie východní rozšíření –proč chtějí postkomunistické státy? RE: garance proti Rusku, větší autonomie účastí na rozhodování v EU LMP: ekonomické výhody, rozpočet KO: vrátit se do Evropy –v centru pozornosti ale především politika EU (proč chce rozšířit) realismus: dlouhodobé zájmy EU (Balkán, východní hranice) LMP –zájmy států odpovídají pozicím hlavních domácích aktérů –„poražení“ ale neprohrávají tolik, aby vetovali (asymetrie- zisky na úkor kandidátů) –ale: souhlas ještě před závěrečnou dohodou, nač riskovat změny po vstupu? NI: role Komise KO –panevropská identita, odpovědnost za „svoje blízké“, sliby z dob studené války –proč ale mnoho subjektů původně proti? –možnost řešení: aktivní příznivci (Komise) využijí argumentů o identitě k zostuzení prospěchářů

12 © 2007 Robert Zbíral Empirické poznatky na pozadí teorie východní rozšíření –dopad rozšíření na kandidáty- jak přispěla EU k ne/úspěšné transformaci –rozlišení na dvě dimenze demokracie a lidská práva –racionalismus: kde požadavky na demokratizaci ohrožovaly mocenskou základnu elit, nedošlo ke změně (ale nejen vládní úroveň, často vliv EU dopad na výsledky voleb) –KO: proč některé státy demokratické i bez vlivu EU? přijetí acquis –racionalismus: vidím reálný vstup a zisky přizpůsobení převáží náklady na něj (domácí držitelé veta mají vliv pouze na marginálie) »dokud není zřejmý vstup, nikdo nic nedělá –KO: někdy viditelný proces přesvědčení o správnosti dopady i po vstupu do EU –implementace pod vnějším vlivem vedla k formálnímu přebírání norem (* proces podporovaný identitou)