Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0029 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_05-08 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice Autor Mgr. Lenka Slabá Tematický celek Ekologie Ročník 1. Datum tvorby 3.3.2013 Anotace - prezentace Metodický pokyn Výklad nové látky – zpestření teoretického výkladu prezentací Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Chráněná zvířata a rostliny

Rys ostrovid Ostrovid vás zaměří, než stačíte říct Lynx, ale nemusíte mít při setkání s ním strach. Je velmi plachý a krom toho žije sám a svoje teritorium si hájí jenom proti dalším rysům. Mláďata se rodí na začátku léta a samice je kojí po dobu jednoho roku. Často při tom mění úkryt, který opouští při každém náznaku nebezpečí. Mláďata se během druhého roku začnou osamostatňovat, ale ještě se stále zdržují v blízkosti matky. Teprve třetím rokem se vydávají hledat nová teritoria a při cestě za novým domovem urazí až třicet kilometrů denně. Loví nejraději srnčí a svoji kořist dokáže rozeznat až na půl kilometru. Dříve byly rysové přirozeným regulátorem počtu jelenů, srnců, muflonů a další spárkaté zvěře, jejíž stav dnes desetkrát překračuje přirozenou normu. Dospělý jedinec dokáže za rok strhnout až 59 kusů srnčí a stává se tak největším konkurentem myslivcům. Ti ho proto považují za škodnou a jsou tak vedle pytlá- ků jediným rysím predátorem vzdor mezinárodním úmluvám o jeho ochraně.

Netopýr ušatý Žije v dutinách starých stromů, odkud se v podvečer vydává na lov. Široká křídla mu umožňují pomalý a pečlivé manévrovaný let mezi větvemi a stromy, z jejichž listí a kůry cestou sesbírává kořist. Žere housenky, škvory, moly, pavouky, chrobáky, mouchy a další pochutiny. K vyhledání kořisti mu často stačí obyčejný sluch, kterými je schopen zachytit pouhý pohyb hmyzu na listu. Jinak používá k orientaci a zaměření kořisti echolokaci jako ostatní netopýři. V pravidelných intervalech vysílá ultrazvukové signály a přijímá jejich odraz od okolních předmětů. Rychlost, za jakou se odražený signál vrátí, mu prozradí, jak daleko se objekt nalézá. Koncem léta začne tloustnout a shromažďovat tuk a kolem poloviny listopadu si vyhledá místo k přezimování. Pověsí se buď sám nebo ve skupince vzhůru nohama do dutiny stromu a jeho teplota klesne těsně nad nulu. Tím zpomalí svůj metabolismus a může šetřit energií. Křídla semkne kolem těla a velké uši zatáhne jako harmoniku (tehdy nemá více než 4 cm) a v této poloze přečká celou zimu. K životu se znovu probouzí kolem poloviny března.

Puštík bělavý Nejraděj bydlí v dutinách starých buků nebo opuštěných dravčích hnízdech, která si urputně hlídá před vetřelci. Potravu si hledají mezi hlodavci, drobnými ptáky, hmyzem, žábami, čolky, ale rádi si pochutnají i na veverce. Loví převážně v podvečer, ale často se dají zahlédnout i přes den, zvlášť v době krmení mláďat. Jejich husté a měkké peří umožňuje tichý let a nenápadné přiblížení ke kořistí. Slyší asi padesátkrát lépe než člověk a na dálku je jejich rozlišovací schopnost asi stokrát větší.

K rodovému jménu chráněného živočicha přiřaďte odpovídající jméno druhové: Ještěrka Čolek Ježek Mlok Strakapoud Orel živorodá horský velký západní královský skvrnitý černý

Rostliny kriticky ohrožené: Kapraď hřebenitá Bledule letní Chrpa měkká Rostliny silně ohrožené: Violka nízká Sasanka narcisokvětá Leknín bělostný

Rostliny ohrožené: Přiřaďte názvy: Hvozdík lesní Sněženka podsněžník Česnek hadí

Nalezněte v přesmyčce rostlinu a přemýšlejte zda je chráněná: HNETLO RYK KONTRYHEL (má zelený list, ve kterém se ráno drží kapka rosy) Kontryhel obecný není chráněná rostlina. KOČÍ LOK KLOKOČÍ (stará česká rostlina, která má tvrdé plody) Klokočí (klokoč zpeřený) je chráněná rostlina UŽRANI STOK plody používané do korálů OSTRUŽINA (lesní rostlina) ostružiník křovitý není chráněná rostlina

Nalezněte v přesmyčce živočicha a přemýšlejte zda je chráněný: VEJCE ZE JEZEVEC ( žije v lese) jezevec lesní patří mezi ohrožené druhy LAIK ČAS LASIČKA ( malá šelma, která žije v blízkosti lidských obydlí) lasice hranostaj patří mezi ohrožené druhy - dříve se totiž z jeho kožíšků dělali královské hermelíny KÁNEČ LED LEDŇÁČEK ( pták žijící u řeky) ledňáček říční je silně ohrožený

Elektronické zdroje: KAVALE, Jan. Chráněné druhy [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://www.boubinsky-prales.cz/chranene-druhy.php DVORSKÝ, Miroslav. CENTAUREA MONTANA [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/centaurea-mollis/ DÍTĚ, Daniel. DRYOPTERIS CRISTATA [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/dryopteris-cristata/ KOVÁŘ, Ladislav. LEUCOJUM AESTIVUM [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/leucojum-aestivum/ HOSKOVEC, Ladislav. ANEMONE NARCISSIFLORA [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/anemone-narcissiflora/ GUTZEROVÁ, Naděžda. NYMPHAEA CANDIDA [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/nymphaea-candida/ CIBULKA, Rasim. VIOLA PUMILA [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/viola-pumila/ HOSKOVEC, Ladislav. ALLIUM VICTORIALIS [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/allium-victorialis/ KRÁSA, Petr. GALANTHUS NIVALIS [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/galanthus-nivalis/ KOVÁŘ, Ladislav. DIANTHUS SYLVATICUS [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/cs/dianthus-sylvaticus/ SKLÁDANKA, Jiří. Travinné ekosystémy [online]. [cit. 13.3.2013]. Dostupný na WWW: http://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/trek/index.php?N=5&I=3 VRÁŽEL, Miloš. Bohunická zajímavost [online]. [cit. 13.3.2013]. Dostupný na WWW: http://www.milosvrazel.cz/clanky/klokoci.htm VLASÁK, Martin. Lesní návštěvy [online]. [cit. 13.3.2013]. Dostupný na WWW: http://vlasak.blog.denik.cz/c/102600/Lesni-navstevy-Co-jsem-nasel-v-lese.html BOHDAL, Jiří. Jezevec lesní [online]. [cit. 13.3.2013]. Dostupný na WWW: http://www.naturfoto.cz/jezevec-lesni-fotografie-6847.html BOUCNÝ, Dušan. Fotografie z kategorie "Zvířata" [online]. [cit. 13.3.2013]. Dostupný na WWW: http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=8&gal=cat&galcat=32&galsort=default BOHDAL, Jiří. Ledňáček říční [online]. [cit. 13.3.2013]. Dostupný na WWW: http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=700