Subjektivní a objektivní právní odpovědnost Pojem interpretace práva
Subjektivní a objektivní právní odpovědnost subjektivní právní odpovědnost (za zavinění) zkoumá se, zda subjekt následek skutečně zavinil úplná typická v trestním právu zavinění je třeba dokázat presumovaná (předpokládaná) v soukromém právu převrací se důkazní břemeno = je třeba se vyvinit
objektivní právní odpovědnost (za výsledek) odpovědnost za porušení práva, bez ohledu na zavinění typické v obchodním právu (odpovědnost za vady skryté) vyloučena v právu trestním a přestupkovém absolutní málokdy neexistují liberační důvody (nelze se vyvinit) prostá existují liberační důvody = lze se vyvinit př.: - když mám sousedovu knihu u sebe a povodeň vezme celý barák, je jedno, jestli ta kniha byla u mě nebo u něj
Pojem interpretace práva interpretace práva (výklad práva) proces, ve kterém poznáváme smysl, význam a obsah právní normy cíl – objasnit smysl textu (-co je po právu?) falsifikace – úmyslně nesprávná interpretace dezinterpretace – omyl, neúmyslně nesprávná interpretace reinterpretace – jiný správný výklad
Funkce interpretace práva heuristická, resp. hermeneutická hermeneutická – nauka o metodách správného výkladu a chápání textů interpretujeme PN = poznáváme je (co je dovoleno, co ne) používáme k tomu metody interpretace mocensko-organizační funkce určité instituce jsou nadány pravomocí závazně interpretovat právní normy řešení konfliktů zájmů argumentační funkce výsledky interpretace – slouží jako významné argumenty v právní sporu
Objekty interpretace práva primární objekty – prameny objektivního práva používají se zejména v rámci standardních metod interpretace sekundární objekt „berličky“ pro zpřesnění pravidel chování hodnoty, právní principy, soudní judikatura, tradice, doktrína, důvodová zpráva