Edukant: motivace k učení a řešení výchovných problémů - Motivace k učení - Kázeň a nekázeň Kučerová Klára, NMgr. TV45
1. Motivace k učení http://www.youtube.com/watch?feature=player_e mbedded&v=obdd31Q9PqA
Abraham H. Maslow: Teorie hierarchie potřeb Nejoblíbenější teorie aplikovatelná v praxi – přehledná, srozumitelná, snadno aplikovatelná Soubor motivů pro činnost člověka spojených s uvedenými potřebami ovlivňují zahájení, průběh i výsledek učení Aplikace hierarchie potřeb v učitelské praxi: -učitel by měl podporovat kladné motivy a iniciovat v žácích zájem o učební látku, chuť dosáhnout u ostatních uznání či seberealizaci. - eliminace negativních motivů (strach) Zájem o učení = žákova motivace vzhledem k učení
Vlivy působící na motivaci žáků ve třídě: Vnitřní motivace - výsledek potřeb a zájmů člověka - Co žene jedince k vykonání určité činnosti? Potřeby: poznávací, zvídavost, p. činnosti, p. získání schopností či dovedností při plnění zadaných úkolů, vlastní uspokojenost z naučení se něčemu novému, ze společné činnosti či soc. komunikace - Strategie při učení: výběr zajímavých témat, nabídka možnosti výběru úkolů, hry, aktivizační hodiny atd.
Vnější motivace: - Co žene jedince k vykonání určité činnosti? pobídek, odměn, pochval, trestů Potřeba dosažení vytyčeného cíle, odměny, vyvarování se nepříjemným následkům neúspěchu - Vyvarovat se situací, kterými může učitel přivodit žákům pocit méněcennosti, vyvolat nadměrnou souteživost - Strategie: individuální přístup k žákům v působení na jejich motivaci – různé typy
Vztah vnitřní motivace X vnější motivace Která z motivací je efektivnější a zaručuje dosažení dlouhodobých výsledků v učení? Jak se v průběhu učení může měnit struktura motivace k učení?
Očekávání úspěchu: - motiv spojený s pocitem pravděpodobného úspěchu či neúspěchu, popř. s mírou úspěchu - pocit pravděpodobného neúspěchu → žáci se nebudou namáhat v této činnosti - moc jednoduché úkoly → nestojí jim za námahu (není-li ani přítomna vnější motivace, tedy odměna) - ideální volba úkolů: úkoly, které jsou pro žáky výzvou, tzn. obtížné, ale dosažitelné -strategie: přiměřeně náročné úkoly poskytující reálnou šanci na úspěch, minimalizace zbytečného zklamání, kreativnost učitele – poskytnutí zpětné vazby, důvěra v žáky
Činitelé působící na motivaci k učení (Kyriacou, 1996 in Fialová 2010) Novost situace, předmětu, činností Činnost žáka a uspokojení z ní Úspěch v činnosti - nutná znalost výsledků Sociální momenty Souvislost nového předmětu (činnosti) s předchozími činnostmi, zkušenostmi a zájmy žáka Souvislost předmětu (činnosti) s životními perspektivami, s budoucností žáka
Stádia motivace Počáteční motivace: - snadno dosažitelná, ovlivněna všemi výše jmenovanými činiteli Hlubší, trvalejší motivace: - přeměna krátkodobého zájmu v zájem trvalý - význam zejména pro formování osobnosti
Rušivé momenty pro motivaci Nasycení se stále stejnou opakující se učební činností Opakované žákovy neúspěchy Sociální vlivy – vztahy ve třídě, nedostatky v osobních vztazích Nedostatky v metodě vyučování a způsobu výchovy
Faktory ovlivňující motivaci ??? F. učitelem neovlivnitelné F. učitelem ovlivnitelné
Budování vztahu učitele s žáky Vzájemná úcta a kontakt - cílem je oboustranné navázání uvolněných vztahů mezi žáky a učitelem Dobrý příklad učitele - opravdu dobrý učitel se může stát žákům vzorem - „Co nechceš aby činili žáci, nečiň ty sám.“ Humor
Budování vztahu učitele s žáky Zvyšování sebeúcty žáků - zdůrazňováním nedostatků a neúspěchu může učitel vyvolat v žácích negativní pocity a ovlivňovat jeho budoucí výkon Humanistický přístup k vyučování a učení - vzdělání klade důraz na osobnost jako celek, na myšlenku osobního růstu žáka, schopnost vnímání sebe sama a světa, možnost rozhodovat se - podpora sebeúcty žáků - inovace školního vzdělávání – zavádění aktivizujících metod výuky a nových forem hodnocení Předávání kladných informací - k podpoře sebeúcty žáků slouží převaha kladných komentářů směrem k žákům nad negativními - neverbální signály vyjadřující učitelův postoj k žákům Poskytování pozitivní pomoci - v případě nedosažení požadované normy prospěchu je lepší pomoci nežli napomínat, kritizovat, trestat – osobně se zajímat o pokroky žáků, případně navést je na správné řešení namísto pokárání
Principy zvyšování motivace (ďuriček, 1995 in fialová, 2010) Poskytnout přiměřené zpětné informace bezprostředně po výkonu, pracovat s žákovou chybou Postarat se o to, aby žáci poznali, pochopili a přijali za své cíle VJ Demokraticky vést kolektiv a dát žákům prostor k sebevyjádření se Uplatňovat tvořivé metody učení a hry Navodit pozitivní klima třídy Pracovat na principu skupinové kooperace
Demotivující činitele Autoritativní styl vyučování a výchovy Nedostatečná tvořivost a fantazie Nízká informovanost o praktickém uplatnění poznatků v praktickém životě Neadekvátní množství informací nedovolující používat aktivizační metody Důraz na školní známky Srovnávání s nejlepšími žáky
2. Kázeň / nekázeň Kázeň: řád (pořádek) potřebný k tomu, aby se žáci mohli efektivně učit Nejčastější typy nevhodného chování žáků: - přílišné povídání či mluvení bez vyvolání - hlučnost - nevěnování pozornosti učiteli - ??? Vážnější formy nežádoucího chování (???) Příčiny nekázně jsou různé, stejně jako by měla být reakce učitele a způsob řešení kázeňského problému
Činitelé působící na vznik výchovných problémů (Kyriacou, 2008, Fialová, 2010) Vnitřní činitelé (biologické faktory) - genetické dispozice k agresivnímu způsobu chování a disharmonickému vývoji - oslabení nebo porucha CNS - úroveň inteligence Vnější činitelé (sociální faktory) - rodina - škola a školní klima - vrstevníci - masmédia - špatné postoje - uspěchanost dnešní doby
Situační faktory - okamžitá atmosféra třídy - událost v předchozí hodině - projevy sociálního chování ve škole - šikana - dlouhotrvající duševní námaha a únava žáků - nuda - nepřítomnost negativních důsledků
Řešení případů nevhodného chování žáků Ve škole se dennodenně setkáváme s negativními projevy chování – od triviálních případů po závažné Důležitost řešení situace učitelem → nutnost zjištění příčin vzniku problémového chování, spravedlivé a účelné řešení zajišťuje zvýšení autority učitele „Prevence je lepší než léčení!“ - pozorné sledování chování a práce žáků v hodině napomáhá k včasnému odhalení nežádoucího chování a v jeho brzkém potlačení
Strategie pro předcházení nežádoucího chování Sledování všech žáků ve třídě Aktivní pohyb po učebně, komunikace s žáky Využití očního kontaktu se žáky Zaměření otázek na celou třídu / na jednotlivce Využití fyzické blízkosti Pomoc žákům s prací Všímavost k nežádoucímu chování Všímavost k projevům neúcty a nezdvořilosti Využívat přesazování žáků
Řešení projevů nevhodného chování 1) zjištění podstaty problému (být příjemný, chápavý, ochotný pomoci) 2) rozhodnutí učitele, jak bude nevhodné chování řešit: Efektivní projednání: - formou důvěrného dialogu v soukromém prostředí - přenechat žákovi možnost mluvit a objasnit tak důvod svého nevhodného chování → přimět ho k pochopení, že škodí sám sobě
Řešení projevů nevhodného chování Napomenutí – výstraha - ústní upozornění při kterém učitel sděluje nesouhlas s chováním žáka - příliš časté napomínání ztrácí svou účinnost - principy správného napomínání: - správné zacílení na původce nevhodného chování - pevnost tónu hlasu a jasnost napomenutí - vyvarování se hněvu - zdůraznění toho, co od žáků vyžadujeme, aby udělali - zvýšení psychologického vlivu (neverbální signály, oční kontakt, pauza před výkladem)
- vyhýbání se konfrontacím a střetům se žáky - kritika chování, ne žáka - užívat raději napomínání mezi čtyřma očima než na veřejnosti - prevence - užívání pravidel a zdůvodnění, proč je nutné je dodržovat - vyhýbání se nepřátelským poznámkám - vyhýbání se srovnávání žáků - zaměření se na důslednost a dodržování stálých pravidel - nevyhrožovat planě - nenapomínat celou třídu - uvádění příkladů
Užívání trestů: - řešení nastupující při přetrvávání kázeňských problémů a neúčinnosti napomenutí - trest = čin, který má být pro žáka nepříjemný a má mu pomoci ke vhodnému chování - trest – musí být chápán jako pomoc žákovi, nikoliv jako projev nepřátelství - problematika trestů: ve většině případů znamená trest jen krátké nepříjemné období pro žáka, ze kterého se nijak nepoučí a ani nedojde k nápravě - typy trestů: http://www.youtube.com/watch?v=bGVXq4E2LN Q
Typy trestů: ???
Děkuji za pozornost!