Úvod do etiky v podnikání - základní pojmy Pavel Seknička

Segmenty základních pojmů Základní pojmy v etice v podnikání lze rozčlenit do tří segmentů: Morálka, etika, mravnost Hospodářská etika, etika v podnikání Ctnosti (tradiční ctnosti), hodnoty (noderní ctnosti)

Morálka Morálka je odvozena od latinského slova mós (mós – moralis – moralitas), slovo mós označuje zvyk, obyčej nebo mrav, Morálka z obecného pohledu je proces hledání základních příčin lidského jednání a chování. Jedná se o pojem celostní povahy, jež zrcadlí komplexitu povahy (rozum, emoce a vůli) a vícedimenzionální charakter (smysl morálky, morální jednání a morální integritu)

Definice morálky Morálku charakterizujeme jako soubor specifických zvyklostí, norem standardů, etických a kulturních pravidel či vzorců, jež jsou požadovány a očekávány od jednotlivce, který se ve společnosti nebo kolektivitě identifikuje jako „dobrý člověk“. Cílem je vývoj v pozitivním smyslu „morální jednání“ , Tj. morální jednání by mohlo být prospěšnější, funkčnější a hlavně lidsky hodnotnější.

Morální smysl Úsilí o přirozené chápání mravního smyslu v moderní éře od Ch. Darwina, v historickém kontextu od Aristotela. Dva klíčové přístupy: Psychologicko – biologický koncept morálního smyslu, Filozofický koncept morálního smyslu. Morální smysl v současnosti chápeme jako součást smyslu života. Morální smysl je v soudobé etické teorii často reflektován jako závazek, který ne vždy musí být naplněn.

Morální jednání Základními komponenty morálního jednání jsou: Empaticko – soucitný vztah, teoretická rozvaha a osobní odvaha, Nejistoty a riziko jednání, mezi něž zahrnujeme především sklony ke kompromisu a dehumanizaci. Morální jednání se opírá o celou škálu hodnot např. Ch. Darwin hovoří o „sebezohledňujících“ ctnostech, kam řadí: moudrost (prudence), rozumnost (temperance), a zdrženlivost (chartity), Mravní jednání je ovlivněno také odvahou (R. D. Putanam uvádí odvahu fyzickou, morální a psychologickou) a statečností.

Morální integrita Morální integrita je zastřešující, svorníkový pojem, který vyjadřuje shodu morálního smyslu a morálního jednání. Integritu morálky můžeme chápat jako celistvost morálního charakteru a s tím souvisí především „architektura“ hodnot. S tím souvisí hodnoty jako důvěra a důvěryhodnost v mezilidských vztazích, ale také poctivost, čestnost, férovost apod. Morální integrita má v podnikové etice významný vztah ke společenské odpovědnosti podniku(CSR).

Morálka S problematikou morálky déle souvisí: Morálka společenská (sociální) a morálka individuální , Společenská (kulturní relativizace morálky a hodnot), Vztah morálky a práva Vztah morálky a politiky

Etika Pojem etika je odvozen od řeckého éthos, což znamená zvyk, obyčej nebo mrav. Etika je relativně samostatná vědní disciplína filozofického charakteru, jejíž předmětem zkoumání je morálka. V užším smyslu můžeme etiku charakterizovat jako vědu o mravně relevantním jednání a chování člověka, v širším smyslu ji můžeme definovat jako míru humanity.

Základní etické otázky Co je dobré a zlé? Co je spravedlivé? Zároveň se řeší i otázka autonomie (svobody) člověka. Dobro můžeme členit na: Dobro ušlechtilé, Dobro užitečné, Dobro jež budí zálibu.

Co je zlo? Máme čtyři typy konkrétního zla: Zlo, se kterým může člověk aktivně bojovat, např. hlad, bolest, nemoc apod. Chtěné zlo, např. vražda, válka, mučení apod. Zlo, které vede k přehlížení dobrého člověka, např. sobectví, bezohlednost, zbabělost apod. Zlo, jež je spojeno s porušením daného slova, např. nevěra, podvod, lež apod.

Logická výstavba etiky Deskriptivní etika, Analytická etika (metaetika), Normativní etika, Aplikovaná etika. Arno Anzenbacher má podobný pohled na logickou uspořádanost etického myšlení: Analytická etika, Fundamentální etika, Normativní etika

Mravnost Pojem mravnost je odvozen od staroslonského a vychází ze staročeského pojmu nrav, což je zvyk, obyčej a mrav. Mravnost v současnosti představuje závaznost, která vyplývá z norem a pravidel pro člověka, jenž toto respektuje ve svém praktickém jednání a chování. S mravností je často spojena kvalita osobnosti člověka, jež je orientována k dobru a může nám pomoci se orientovat mezi dobrem a zlem.

Ctnost Ctnosti jsou nedílnou součástí našeho života a zároveň jsou něčím, čeho bychom si měli vážit. Cnost spočívá v péči o kvalitu věcí a vztahů. Cnost je to co povznáší život, co osvobozuje sílu, jež se vněm nachází a to tím, že se prostě snažíme žít vážně a připomínáme kvalitu věcí a vztahů. Ctnost vnímáme v kontextu se životem, který respektujeme jako sílu, jež může být slepá, neproduktivní, anebo tvořivá a osvícená. (Vergely, B.: Velké filozofické otázky, 2009) Ctnost může být také chápána jako vlastnost, soubor vlastností či zdatnost. Rozlišujeme: tradiční ctnosti a moderní ctnosti (hodnoty).

Etická hodnota Pojem hodnota je odvozen z řeckého timé, což znamená odměna, cena nebo pocta nebo pojmu axia, což znamená hodnota či důstojnost, podobně jako latinský pojem valor. Kromě etiky se hodnotami zabývá také axiologie a teologie. Původně se pojem objevil v matematice a politické ekonomii a to na přelomu 18. a 19. století a přenesl se z ekonomického myšlení do morální filozofie a etiky, kde nahradil postupně pojem ctnost. Moderní etika definovala hodnotu jako něco významného a důležitého pro jednání. Etické hodnoty jsou standardy toho co je žádoucí, a nezávislé na specifických situacích. Etické hodnoty nabývají formu interních pravidel, jež jsou založeny na interní sebekontrole.

Kultura v podnikání V současnosti používáme dvě vymezení pojmu: Širší vymezení, tj. pojem kultura označuje všechno, co vytváří lidská civilizace, jsou to jak materiální artefakty, jež jsou výsledkem lidské činnosti, tak duchovní výtvory lidí, tj. morálka, náboženství, zvyky, umění apod. Užší vymezení, které používá zejména kulturní antropologie, jakož i psychologie a etika, kdy pojem kultura je vztahován spíše k projevům jednání a chování lidí. Do popředí tak vystupují zvyklosti, tradice, obyčeje stejně jako hodnotové systémy, normy, konvence apod.

Etika v podnikání Etika v podnikání je reflexí ekonomických principů, pravidel a standardů v podnikání, resp. v podnikatelských činnostech.