ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ ZÁPOR

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SOUVĚTÍ PODŘADNÉ SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ
Advertisements

Klasifikace větných členů, rozbor věty jednoduché
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKR LOUNY
DRUHY VĚT PODLE POSTOJE MLUVČÍHO, VĚTA JEDNOČLENNÁ, DVOJČLENNÁ, VĚTNÉ EKVIVALENTY Mgr. Michal Oblouk.
Vedlejší věty Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící
ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY
Mgr. Michal Oblouk PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ. PŘÍMÁ ŘEČ reprodukuje to, co n ě kdo ř ekl nebo si myslel, p ř ímo, doslova obsahuje č asto oslovení osoby, ke.
ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ ZÁPOR
PODMĚT Mgr. Michal Oblouk.
Větné členy a věty vedlejší podmět a přísudek
Věty vedlejší.
Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
Věta.
Vedlejší věty Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící
Podmět a přísudek. Vedlejší věta podmětná a přísudková
STAVBA VĚTY A TEXTU POŘÁDEK SLOV VE VĚTĚ
ZÁPOR SLOVNÍ, MLUVNICKÝ.
Skladba – stavba větná Zápor.
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět: český jazyk Ročník: 9.
Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_30_CJL_M Ročník: III. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast:
Skladba – stavba větná Zápor.
VEDLEJŠÍ VĚTY Mgr. Michal Oblouk.
Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_12_ INOVACE _08_CJL_NP2 Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast:
Mgr. Michal Oblouk. lexikální záporné slovo obsahuje předponu NE-/NI- záporné slovo popírá význam příslušného kladného slova nebo vyjadřuje jeho opak.
Mgr. Michal Oblouk INTERPUNKCE V SOUVĚTÍ.
Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_04 Tematická.
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
Věta vedlejší příslovečná podmínková
VĚTA JEDNODUCHÁ, SOUVĚTÍ, sklaDEBNÍ VZTAHY
Zvláštnosti větné stavby
VĚTA DVOJČLENNÁ VĚTA JEDNOČLENNÁ VĚTNÝ EKVIVALENT
ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA Mgr. Michal oblouk.
VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ, PŘÍSUDKOVÁ A PŘEDMĚTNÁ
ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICE
Mgr. Michal Oblouk.  v ě ta, která je tvo ř ena jednou skladební dvojicí  obsahuje jedno sloveso v ur č itém tvaru = jeden p ř ísudek Na nádra ž í p.
Skladba souvětí.
PŘÍSUDEK Mgr. Michal Oblouk.
VSUVKA Autor: Mgr. Monika Dudová Název: VY_32_INOVACE_ICT2.5_2-35
PŘÍMÁ ŘEČ Mgr. Michal Oblouk.
holé, rozvité, několikanásobné
Název školy: Základní škola Okříšky Autor:Mgr. Jana Němcová Název:VY_32_INOVACE_08 Téma:Neohebné slovní druhy Číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu)Zvláštnosti větné stavby Tematická oblast:Česky jazyk a literatura pro 3. ročník.
Anotace: Materiál je určen pro žáky 6. ročníku, slouží k výkladu nového učiva Datum: Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Eva Bartošová Název DUM: VY_32_Inovace_ podmět a přísudek Název sady: Český jazyk 7. ročník Číslo.
VY_32_INOVACE_Jir_II_20 Slovosled Název projektu: OP VK Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 1.4.
STAVBA VĚTY A TEXTU POŘÁDEK SLOV VE VĚTĚ
Datum: Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Vy_32_INOVACE_79_Přísudek 7.třída
Mgr. Michal Oblouk INTERPUNKCE V SOUVĚTÍ.
Digitální učební materiál
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr
Autor: Mgr. Vlasta Šujanová Název : VY_32_INOVACE_29CJ_5_PŘÍMŘEČ
Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektu
Větný ekvivalent VY_32_INOVACE_54_Vetny ekvivalent
PŘÍMÁ ŘEČ.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Skladba 9. ročník
Zvláštnosti větné stavby
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Základní větné členy - podmět
NEPRAVIDELNOSTI VĚTNÉ STAVBY
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Skladba 7. ročník
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Skladba 9. ročník
Psaní přímé řeči.
Souvětí podřadné. Souvětí podřadné Definice: Souvětí podřadné se skládá z jedné věty hlavní a jedné nebo více vět vedlejších.
NEPRAVIDELNOSTI VĚTNÉ STAVBY
Transkript prezentace:

ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ ZÁPOR Mgr. Michal Oblouk ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ ZÁPOR

SAMOSTATNÝ VĚTNÝ ČLEN Babička, ta ho jenom rozmazlovala. výraz, který je z věty vysunut - stojí před ní nebo za ní – není do ní mluvnicky začleněn zpravidla má platnost podmětu, předmětu nebo příslovečného určení ve větě je zastoupen odkazovacím zájmenem nebo příslovcem oddělujeme čárkou Babička, ta ho jenom rozmazlovala. Jeho sebevědomé chování, to se mi nikdy nelíbilo. Je tam skutečně nádherně, u toho rybníka. Ten člověk, to je strašný popleta. Knihy, ty jsem měl ze všeho nejraději.

OSLOVENÍ Milý příteli, děkuji ti za blahopřání. slovo, které označuje, ke komu se obrací výpověď bývá vyjádřeno 5. pádem může být rozvito přívlastkem obsahovým významem souvisí s větou do věty je vloženo nebo k ní připojeno, může stát i samostatně Milý příteli, děkuji ti za blahopřání. Rád bych tě, milý příteli, navštívil. Milý příteli! Vítám tě. Vítám tě, Karle.

OSAMOSTATNĚNÝ VĚTNÝ ČLEN v psaném projevu je od věty oddělen koncovým znaménkem neodkazujeme na něj zájmenem ani příslovcem je typický pro mluvený projev – užíváme ho tehdy, když chceme větu dodatečně doplnit, zpřesnit Zítra k vám zajdu. Navečer. Asi tak v šest. Určitě se uvidíme. Zítra. V pět hodin.

ELIPSA Ptal jsem se ho, ale on nic. výpustka, věta neúplná nevyjádření části výpovědi – vynechaná část totiž jednoznačně vyplývá z kontextu nebo ze situace vypustit z věty můžeme jakýkoliv větný člen – nejčastěji vynecháváme podmět nebo přísudek Kde jsi byl dnes odpoledne? Doma. Už jsi to udělal? Udělal. Ptal jsem se ho, ale on nic.

VSUVKA věta (větný ekvivalent nebo souvětí), která je vsunuta do jiné věty (souvětí), avšak není do ní mluvnicky začleněna významově souvisí s obsahem věty odděluje se závorkami, pomlčkami nebo čárkami ustálené jednoslovné vsuvky se čárkami oddělovat nemusí – PROSÍM, MYSLÍM, TUŠÍM, DOUFÁM,… Najednou, mohlo to být ke druhé hodině ráno, jsem slyšel, jak někdo utíká po ulici. A já jsem se s ním – marná sláva – nemohl vůbec měřit. Já jsem na to, musím se přiznat, zapomněl. Bylo to, zdá se mi, loni o prázdninách.

Udělejte s tím něco, proboha. CITOSLOVCE zpravidla není větným členem, nespojuje se s jiným slovem v skladební dvojici není-li do věty mluvnicky začleněno, odděluje se čárkami stojí-li samostatně jako jednočlenná věta, odděluje se vykřičníkem Ach, to se mi nelíbí! Udělejte s tím něco, proboha. Brr! Ta voda je studená.

PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ přímá řeč = tlumočení promluvy tak, jak ji pronesl její původní mluvčí – v psaném projevu je vyznačena uvozovkami nebo pomlčkami skládá se z věty uvozovací a vlastní promluvy (netvoří spolu souvětí) uvozovací věta může stát: před přímou řečí – Maminka řekla: „Dnes půjdeme do kina.“ za přímou řečí – „Dnes půjdeme do kina,“ řekla maminka. uprostřed přímé řeči – „Děti,“ řekla maminka, „dnes půjdeme do kina.“ nepřímá řeč = věta vedlejší předmětná, uvozená spojovacím výrazem, je závislá na větě hlavní, která ji uvozuje, např. Jirka řekl, abychom se u něj zastavili.

ZÁPOR používáme ho, jestliže chceme vyjádřit, že něco neplatí 1) MLUVNICKÝ – může být: VĚTNÝ – záporka NE- se pojí se slovesem v přísudku, popírá platnost celé věty, např. Odpoledne nepůjdu na nákup. Neřekl mi, že nepřijde. Mirka ani Ivana o tom nevědí. Nebudu o tom mluvit. Nejsem ani trochu překvapen. Nebyl jsem ve škole. ČLENSKÝ – popírá platnost pouze některé části věty, k popření užíváme záporku NE-, např. Ne všichni s tím souhlasili. K neštěstí došlo ne vinou tohoto řidiče. Stalo se to ne mou vinou. 2) SLOVNÍ – záporná slova popírají význam příslušného kladného slova nebo vyjadřují jeho opak, např. nevábně, nelida, nerozhodně, nekuřák, nepravý, nepřítel, nejeden, nenávidět,… 3) DVOJÍ – popíráme všechny možné případy, užíváme záporná zájmena a příslovce + záporné sloveso, např. Nikdo mi nic neřekl. Nic jsem neudělal. 4) ČÁSTEČNÝ – užíváme neurčitá zájmena a příslovce + záporné sloveso, např. Někomu se to nelíbilo. Někde vůbec nepršelo. setká-li se ve větě zápor mluvnický se záporem slovním, význam věty je kladný, např. To není neštěstí.