Mladší školní věk (raný x střední)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Videotrénink interakcí
Advertisements

Základy sportovního tréninku mládeže
Kojenecké období.
Občanská výchova ETAPY LIDSKÉHO ŽIVOTA.
Mladší školní věk 6/7 – 11/12 let
Mladší školní věk Škola:
SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ
MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK 6/7 – 11/12 vývojová psychologie.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK
Kognitivní vývoj u dětí (vývoj myšlení a chápání světa)
TMG Radka Veselá IV/17 Stimulátory Motivátory Správné vedení firmy.
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK 1
Předškolní věk Od 3 do 6/7 let
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie
Piaget, Kohlberg, Selman, Gilliganová
Teorie Lawrence Kohlberga
Osobnost v sociálním prostředí sociální aspekty osobnosti.
LOGOPEDICKÁ INTERVENCE
HLAVNÍ OBDOBÍ LIDSKÉHO ŽIVOTA
Mladší školní období.
Perioda raného mládí Ondřej Turek 1A. Dělení  Raný školní věk (mezi 6-7. a 8-9.)  Střední školní věk (mezi 8-9. a rokem)
Výstupy z Úvodního semináře
Specifika zpracování vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů: Čtení – globální a analyticko–syntetická metoda – vzhledem k vícečetnému postižení bylo.
Aneb od zygoty až po seniora za 10 minut
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Rodina, ve které žiji Není nejmenších pochyb o tom, že je to v prostředí rodiny a domova, kde se všechny největší ctnosti, veškeré ctnosti, které vévodí.
KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
Přednáška č. 3 Předškolní období
Příčiny SPU.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Teorie motivace Adéla Furiková.
ŠABLONA: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Logopedická třída MOTÝLCI
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Tento materiál není určen pro jakékoliv další šíření či citování
Teorie vzdělávání dospělých
Klenková, Gajzlerová, Girglová, Sychrová 2011, MU Projekt FRVŠ
Diagnostické metody ve speciální pedagogice - Diagnostika SPU v dospělosti Kristýna Balátová.
Mladší školní věk (raný x střední)
9. Heterogenní a homogenní skupiny
Rozvoj zrakového vnímání a odezírání
Prezentace metodických materiálů a pomůcek
Střední pedagogická škola J.H.Pestalozziho Litoměřice Pedagogika a psychologie 2. ročník HRA JAKO PROSTŘEDEK VÝCHOVY Mgr.Irena Kudláčková.
Učení podmiňováním Učení pokusem a omylem Učení programováním
OVĚŘENÍ EFEKTIVITY FIE U ROMSKÝCH DĚTÍ PhDr. Anna Páchová, Ph.D. Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Učení verbální Učení pojmové Učení senzomotorické
Cogito ergo sum. - Myslím, tedy jsem. René Descartes.
Co je to učení?. Učení je jeden ze základních vývojových procesů, jehož výsledkem je relativně trvalá změna vyvolaná zkušeností. (Denglerová, 2009)
CLIL zkušenosti Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Zittová, Pospíchalová, V7A. období: 6 – 11 let ústup egocentrismu – rozvoj schopnosti spolupráce chápání abstraktních a specifických.
TĚLESNÝ, FUNKČNÍ A PSYCHICKÝ VÝVOJ DĚTÍ A MLÁDEŽE Linda Husáková UTV-SE
 Souhrn hybných činitelů v činnostech, učení a osobnosti  Skutečnosti, které jedince podněcují, podporují nebo naopak tlumí, aby něco konal či nekonal.
 Závazný dokument pro předškolní pedagogy (mateřské školy, přípravné třídy základních škol) a pro zřizovatele vzdělávacích institucí (od )
Fáze motorického učení fázeÚroveň zvládnutí poh. dovednosti Vnější projevyProcesy v CNSMentální aktivita I. Seznámení Velmi nízkáGeneralizace (souhyby,
MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Vojtěch Smejkal, Mikuláš Radouš.
Metodické materiály a pomůcky
Zákony vývoje.
LOGOPEDICKÁ ODBORNÁ PÉČE
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
ANOTACE Seznámit žáky s vývojovými fázemi člověka. Vysvětlit změny ve vývojových fázích předškolního dítěte, se změnami při přechodu dítěte do školy. Výukový.
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr
Teorie vzdělávání dospělých
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor TEmatický celek
Vývoj jedince Autor: Mgr. Iva Hirschová
Základní škola a Mateřská škola Libáň, okres Jičín
3. Hra jako základní prostředek vzdělávání
Diagnostika dítěte předškolního věku II.
Speciální andragogika 3 - Diagnostika SPU v dospělosti
Transkript prezentace:

Mladší školní věk (raný x střední) Od vstupu do školy do nástupu pubescence Od 6-7 let do 11-12

Období střízlivého realismu „Období klidu“ – změny jsou, ale nezdají se tak převratné a bouřlivé jako v předchozích a následujících obdobích, psychoanalýza období latence, vývoj však pokračuje plynule a trvale, důležité a rozhodující pro budoucnost dítěte. Mladší dítě – vnímání, myšlení i jednání je velmi závislé na jeho vlastních přáních a fantaziích. Dospívající – co by mělo být, hledání principů, zobecnění. Školní dítě – věk střízlivého realismu, snaha pochopit okolní svět a věci v něm doopravdy, zaměření na to, co je a jak to je. Promítá se to do jeho zájmů, řeči, kresby, písemných projevů, výběru knih i ve hře. O. Kroh – realismus naivní x realismus kritický. Aplikace při výuce – názornost, obrázky zachycující vztahy, vlastní manipulace s předměty a experimenty.

Motorický vývoj Rovnoměrně plynulý tělesný růst – před tímto i po tomto období větší růstové zrychlení. Hrubá i jemná motorika se zlepšuje – pohyby rychlejší, svalová síla větší, výrazně zlepšená koordinace všech pohybů celého těla – zájem o pohybové hry, sportovní výkony. Jemná motorika podporuje zlepšení při psaní a kreslení. Závisí též na rozvíjení a podpoře těchto schopností, vědomí vlastních úspěchů či nezdarů, poměřování vlastních dovedností s vrstevníky i dospělými. Je vhodné uznání a soustavné povzbuzování, obzvláště pokud dítě má tendenci na aktivitu zanevřít, protože ostatní jsou „lepší“.

Smyslové vnímání Pokroky zejména v oblasti zrakového a sluchového vnímání, dítě je pozornější, vytrvalejší, trpělivější, pečlivější, všechno důkladně zkoumá, není již tolik závislé na svých okamžitých přáních a potřebách. Nevnímá již jen to, co se vnucuje, ale i to, na co dává záměrně pozor. Schopnost vybavit si přesně dřívější vjemy – vysoká představivost až eidetická schopnost, vrcholí v tomto období. Historicky E. R. Jaensch udává tuto schopnost ve dvacátých letech u 30-50% školáků. Současné výzkumy udávají mnohem menší zastoupení. Možné vysvětlení – pevnost představ závisí na množství vizuální stimulace ve smyslu invertované U-křivky, existuje určité optimum patrně překročené u dětí odchovaných televizí, které vykazují méně přesné, méně dloho uchované a méně detailní vizuální představy.

Vývoj řeči Roste výrazně slovní zásoba, roste délka a složitost vět, souvětí jsou složitější, užívání gramatických pravidel je na vyšší úrovni. Při vstupu do školy slovní zásoba 20 000 slov. Značné interindividuální rozdíly v obsahu slovní zásoby, v preferenci určitých druhů slov. Řeč, kterou se mluví ve škole, je někdy stejná jako řeč, kterou se mluví doma, někdy více či méně odlišná. To stěžuje pochopení učební látky a zhoršuje šance na pokrok ve výuce. Problém u etnických skupin s odlišným mateřským jazykem, škola tyto rozdíly nevyrovnává automaticky. Přípravné třídy. Převaha ve vývoji řeči u dívek, trvá až do věku 11-13 let (lepší výkony v testu verbálních schopností).

Kognitivní vývoj Piaget – přechod od názorného (intuitivního) myšlení do stadia konkrétních operací – počátek školního věku. Problém s korálky jasný na první pohled, ví určitě, že korálků je stejně, dokonce se diví, že se ho na to ptáme. Schopnost uvést dvě a více dimenzí do vzájemného vztahu a udržet je v mysli současně – dítě je schopno různých transformací v mysli současně. Chápe identitu, reverzibilitu, vzájemné spojení různých myšlenkových procesů do jedné sekvence. Dle Piageta k těmto změnám dochází najednou, jednoznačně ve všech směrech. Kritické zhodnocení se změnami souhlasí, ale dochází k nim pozvolně a ne nutně zároveň (princip zachování množství – diskontinuitní množství x kontinuitní materiál).

Kognitivní vývoj Pochopení inkluze prvků do třídy – Je více žlutých kuliček nebo všech kuliček? Lépe chápe příčinné vztahy, opouští postupně antropomorfické myšlení. Tvořivé, kreativní myšlení – přináší nové a rozmanité způsoby řešení místo jediného správného, potřeba podporovat, rozvíjet, ne potlačovat – impuls pro školní vyučování.

Charakteristiky myšlení Decentrace – uvolňování návaznosti na nápadné leč nedůležité znaky, překonání vázanosti na jeden aspekt Konzervace – pochopení trvalosti podstaty i přes změnu vnějšího vzhledu, důraz na konkrétní zkušenost, generalizace jsou obtížné Reverzibilita – vratnost myšlenkových operací, reciprocita

Způsoby uvažování Klasifikace a třídění – volba kritéria, kombinace kritérií, chápání inkluze, vztahy mezi třídami, nadřazenost pojmů Induktivní přístup a analogické myšlení Řazení – volba kritéria Kauzální uvažování – přesvědčení o příčině Cca 8 let – časová nevratnost, poznávání hodin a odhadu vlastních činností

Sociální vývoj Diferencovanější způsoby sociální reaktivity – reakce dítěte na jiné děti x reakce na dospělé. Vrstevnická skupina učí – pomoc slabším, spolupráce, soutěživost. Začínají se projevovat sociální schopnosti a chování – vedoucí a dominující až k extrémům panovačného, agresivního chování x raději se podřizující děti, nechající se vést druhými až k extrémům trpné podřízenosti – podlehnutí svodu kamarádů při různých přestupcích.

Vývoj morálního vědomí a jednání Piaget ve 30. letech zformulovat tři stádia, Kohlberg v 60. letech ověřoval a dále rozpracoval – viz seminář. Záměrné výchovné techniky x autentický způsob interakce mezi všemi členy rodiny. L. C. Wyne – skutečná vzájemnost, vývoj ustrne na heteronomním stupni v případě nedostatku vzájemnosti nebo pseudovzájemnosti.

Emoční vývoj Vytváří se introspektivní zaměření. V 6 letech „Jak poznáš, že jsi veselý?“ odpovídá dle chování „protože se směju“, v 10 letech „protože se tak cítím“. Spontánní sebereflexe starších školáků je velmi častá, hovoří často o svých pocitech. Sebehodnocení se postupně stává realističtějším a začíná být poměrně stabilní. Výkyvy nastupují se začátkem dospívání. Vliv rodičů na kladné či záporné sebehodnocení: zrcadlová teorie – rodiče dávají najevo, jak si dítěte váží či ho podceňují teorie modelu – rodiče jako vzor chování