Název projektu: POROVNÁNÍ ÚČINNOSTI DVOU RELAXAČNÍCH TECHNIK U ISCHIOKRURÁLNÍCH SVALŮ Vypracovaly: Hýžová H. Kacrová K. Kučejová P.

Cíl porovnat efekt metod postizometrické relaxace a excentrické dekontrakce na ischiokrurálních svalech

Ischiokrurální svaly patří mezi nejčastěji zkrácené svalové skupiny dysfunkce těchto svalů se podílí na řadě poruch pohybové soustavy. jejich funkce závisí na postavení v kyčelním kloubu

(agisticko excentrická dekontrakce) Použité metody AEK (agisticko excentrická dekontrakce) jde o současný reciproční útlum hypertonických svalových vláken při aktivitě vláken antagonistických (Dvořák, 2003). dochází k excentrické kontrakci antagonistického svalu a současně k recipročně vyvolané inhibici a uvolnění ošetřovaného svalu Výsledek - normalizace funkční synergie agonistů a antagonistů cestou dekontrakce hyperaktivních vláken ošetřovaného svalu. PIR (postizometrická relaxace) pracuje se svalovou facilitací a postfacilitačně indukovanou inhibicí využívá facilitaci izometrickou kontrakcí s minimálním odporem (Dvořák, 2003) cíl- uvolnění lokalizovaného spazmu ve svalu,spoušťového bodu výsledek – posfacilitační útlum jen hypertonických vláken

Metodika změřeno 5 probandů ve věku od 21 – 32 let, 2x s odstupem 3 dnů aplikace technik - PIR a AEK použitá snímací technika – polyEMG – m. semimebranosus, m. semitendinosus, m. biceps femoris testovací situace - vstávání ze sedu na židli

Zpracování a vyhodnocení EMG signálu rektifikace EMG záznamu výpočet střední hodnoty vybraného časového úseku resp.pohybové sekvence výpočet aktivační hodnoty z klidové aktivity daného svalu ? otázka: kolikanásobná je „aktivace“ daného svalu po aplikaci relaxačních technik (PIR, AEK) vzhledem k aktivační hodnotě svalu

Výsledky – Proband č.1 Graf 1, tab.1 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 1 před a po AEK Graf 2, tab. 2 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 1 před a po PIR U prvního probanda došlo po provedení AEK ke zvýšení aktivity všech svalů. Naopak po provedení PIR došlo ke snížení aktivity ( viz graf 1,2 a tabulka 1,2 )

Proband č. 2 Graf 3, tab.3 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 2 před a po AEK Graf 4, tab. 4 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 2 před a po PIR U probanda č. 2 došlo po provedení AEK ke zvýšení aktivity m. biceps femoris, aktivita semisvalů se nezměnila. Po provedení PIR nedošlo ke změně v aktivitě žádného svalu ( viz Graf 3,4 a tab. 3,4 ).

Proband č. 3 Graf 5, tab.5 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 3 před a po AEK Graf 6, tab.6 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 3 před a po PIR U probanda 3 došlo ke snížení aktivity svalů po provedení obou relaxačních technik K výraznějšímu snížení svalové aktivity došlo po použití PIR ( viz. Graf 5,6 a tab. 5,6 ).

Proband č. 4 Graf 7, tab.7 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 4 před a po AEK Graf 8, tab.8 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 4 před a po PIR U probanda 4 došlo ke snížení svalové aktivity u sledovaných svalů po použití obou relaxačních technik. K výraznějšímu snížení svalové aktivity došlo po použití AEK( viz. Graf 7,8 a tab. 7,8 ).

Proband č. 5 Graf 9, tab.9 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 5 před a po AEK Graf 10, tab.10 Násobky aktivační hodnoty m.BF a semisvalů l. sin u probanda 5 před a po PIR U probanda 5 došlo ke snížení aktivity m. biceps femoris při použití obou relaxačních technik, ke snížení aktivity semisvalů po použití AEK, po použití PIR se aktivita semisvalů nezměnila ( viz. Graf 9,10 a tab. 9,10 ).

Závěr po aplikaci PIR - snížení aktivity ischiokr. svalů u 4 probandů z 5 - u probanda č.2 - aktivita svalů nezměněna - u probanda č.3 – procentuálně vyšší snížení aktivity po PIR než po AEK po aplikaci AEK snížení aktivity u 3 probandů (3, 4, 5) u probandů č.4 a č.5 - snížení svalové aktivity procentuálně vyšší než snížení dosažené metodou PIR u probanda č.2 -zvýšení aktivity m.biceps femoris, aktivita semisvalů nezměněna u probanda č.1 - zvýšení aktivity jak m.biceps femoris, tak semisvalů. PIR byla účinná téměř u všech probandů X metoda AEK- účinná jen u 3 z 5 probandů, přesto dosaženo mnohem větší relaxace. - tento fakt ukazuje, že existují individuální rozdíly v reaktivitě na různé techniky. Záleží na osobě terapeuta i pacienta, která metoda mu bude více vyhovovat a dalších faktorech PROTO se nedá jednoznačně určit nejúčinnější technika