Venuše
Fyzikální charakteristika Venuše Země hmotnost [kg] 4,869.10*24 5,976.10*24 % 81,4% 100% rovníkový poloměr [km] 6051,8 6378,14 94,8% střední hustota [g.cm*(-3)] 5,25 5,515 střední vzdálenost od Slunce [km] 108200000 149600000 střední vzdálenost od Slunce [AU] 0,7233 1 rotační perioda [d] 243,0187 0,99727 rotační perioda [h] 23,9345 doba oběhu [d] 224,701 365,256 střední oběžná rychlost [km.s*(-1)] 35,02 29,79 dráhová excentricita 0,0068 0,0167 sklon rotační osy [°] 177,36 23,45 sklon dráhy [°] 3,394 tíhové zrychlení na rovníku [m.s*(-2)] 8,87 9,78 úniková rychlost na rovníku [km.s*(-1)] 10,36 11,18 albedo 0,65 0,37 zdánlivá jasnost [mag] -4,4 průměrná teplota na povrchu [°C] 482 15 atmosférický tlak [bar] 92 1,013 CO2 96% <1% N 3% 77% O 0% 21%
Název: Venuše Venus, česky Venuše, znamená: půvab, krása, vděk, vnada. Původně staroitalská bohyně jara a probouzející se přírody, teprve později bohyně krásy. Po první punské válce ztotožnili Římané bohyni s řeckou bohyní lásky Afrodítou.
Atmosféra Atmosféra Venuše je poměrně hustá a značně horká. U povrchu je atmosférický tlak 90x větší než na Zemi, to se rovná tlaku na ponorku 3km pod hladinou oceánu Složení: 96 % oxid uhličitý 3% dusík 1 % oxid siřičitý, vodní pára, oxid uhelnatý, argon, hélium, neon,… Vysoká koncentrace oxid uhličitého je příčinou silného skleníkového efektu. Venuše odráží pouhé 2 % slunečního světla, díky tomu je Venuše teplejší než Merkur navzdory tomu že je dále od Slunce Teplota ve stejné výšce je přibližně stejná, ať se jedná o oblast nad rovníkem či oblast na pólech Venuše. Dále se zjistilo, že teplota atmosféry Venuše se v oblasti, na kterou Slunce svítí, se také příliš neliší od oblasti, kde je noc. Příčinu tohoto jevu je zřejmě nutno hledat v proudění větrů, které v horních vrstvách atmosféry vanou vysokou rychlostí (360km/h) Chemické složení atmosféry Venuše naznačuje, že se tam odehrává něco zvláštního, odpovědí může být bakteriální život. Jde o zkoumání černých skvrn ve výšce 20km, v teplotách okolo 70 stupňů Celsia, kde byly nalezeny chemické látky, které by se zde neměly vyskytovat,
Povrch Povrch Venuše je geologicky "relativně" mladý. Podle nejnovějších výzkumů můžeme říci, že povrch Venuše byl kompletně přetvořen před 300 až 500 milióny lety. Proč k tomu došlo, je zatím jen otázkou k diskuzi. Povrch Venuše je zjizven krátery způsobenými meteory, které na něj náhodně dopadají. Krátery menší než 2 kilometry (1,2 míle) zde téměř nenajdete. Je to způsobeno hustou atmosférou, ve které většina malých meteorů shoří. Výjimku tvoří velké meteority, které mohou proniknout atmosférou až na povrch. Ty se rozbijí až těsně před dopadem a vytvoří velké krátery. Vulkány a vulkanické oblasti také patří k častým úkazům. Přinejmenším 85 % povrchu Venuše je pokryto vulkanickou horninou. Mohutné výtoky lávy dosahující i několika kilometrů pokrývají většinu nížin. Více než 100 000 malých sopek působí jako drobné body mezi velkými vulkány. Ty pak dokáží živit lávovou řeku, která se neostýchá vést svůj klikatý proud i tisíce kilometrů. Jeden dokonce dosahuje délky 7 000 kilometrů. 15℃ 73℃ 91℃ 220℃ 460℃
Nitro Planety O nitru Venuše toho mnoho nevíme. Především se vychází z informací odvozených ze simulačních modelů. Předpokládá se, že se nitro Venuše se skládá z kapalného jádra obklopeného relativně tenkým pláštěm se skalnatou kůrou. Jádro tvoří pravděpodobně 24,8 % celkové hmotnosti planety a dle modelů je zde tlak až 260 GPa. Hustota uvnitř planety Jádro - 11 500 kg/m3 Hranice pláště a jádra - 9 500 kg/m3 Hranice pláště a kůry - 5 600 kg/m3 Kůra - 2 900 kg/m3
Pozorování Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ nebo „Večernice“ a pokud se objeví, je po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem světla na obloze. Výjimečně lze však lze spatřit Venuši pouhým okem i ve dne.
Konec