DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Novověká filosofie Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3. ročník Vytvořeno 8. 12. 2013 Anotace Cílem těchto pracovních listů je na konkrétních textech a s konkrétními úkoly pochopit změnu poznávání v novověku. Metodický pokyn Studenti na jednotlivých textech pochopí změnu v poznávání novověké filosofie, také poznají základní rozdíl racionalismu a empirismu. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Novověká filosofie Poznávání v novověku

Poznání v novověku S novými novověkými poznatky končí mnohá dogmata do té doby považovaná za zjevenou pravdu. O platnosti poznání má rozhodnout subjekt, který je vybaven přirozenými dispozicemi, tj. vnímáním (smyslové zkušenosti) a myšlením (schopnosti rozumu). Z prvého vychází empirismus (řec. empiria=zkušenost) a senzualismus (lat. sensuz=smysl), z druhého racionalismus (lat. ratio=rozum).

Otázky k přemýšlení Jak se naplní vědomí svým obsahem? Je subjekt (já) pouhým pasivním příjemcem, nebo se aktivně podílí na vytváření vědění?

Empiricko – senzualistická koncepce Lidská mysl je při narození ,,tabula rasa“, čistá deska, nepopsaný list papíru, popisuje ji až naše smyslová zkušenost. Poznání je tedy aposteriorní (zkušenostní), vstoupilo do našeho vědomí skrze smysly vnější (např. zrak) nebo vnitřní (např. pocity). Představy jsou tak odvozeny ze smyslových dat, tj. počitků a vjemů. Rozum pouze porovnává takto nabytý materiál.

Úkol Může být pouhý vjem důkazem objektivní existence věcí?

Doplnění k odpovědi: Empiricko – senzualistická koncepce poznání má svá nebezpečná úskalí, jako jsou problém skutečnosti, sdělitelnosti poznání a jeho objektivní platnosti. Patří zde např. vjemy ve snu, vjemy po ovlivnění centrálního nervového systému, naše pojetí chuti jídla apod.

Racionalistická koncepce Rozumové uvažování pracuje s pojmy, soudy, úsudky. Je to vlastně chápání, ale i odhalování, rozvíjení a konstruování logických a matematických vztahů. Moderní vědy se snaží dokázat, že veškerá realita je takto rozumově postižitelná. Racionalismus předpokládá jakési společné principy v našem myšlení. Jsou vrozené, jsou tedy dány apriorně (prvotně).

Úkol: Pokuste se formulovat možná úskalí racionalismu.

Doplnění k úkolu: Poznatky mohou být spíše konstrukcemi než odrazem reality. Racionalistický popis světa vyhovuje spíše nárokům rozumu než tomu, co sám o sobě je.

Pokus o vyváženou koncepci empirismu a racionalismu Kritická filosofie Immanuela Kanta (německá filosofie přelomu 18. a 19. století) slučovala přednosti racionalismu a empirismu v jeden systém. Říká, že smyslový materiál, bez něhož by bylo poznání prázdné, zpracovávají vrozené dispozice naší mysli, rozvažování a rozum.

Závěrem správně doplňte: O platnosti poznání v novověku má rozhodovat ……, který je vybaven ……, tj. ……….. a ……….. . Podle empiriků je lidská mysl při narození ………., popisuje ji až …………………………… . Rozumové uvažování pak pracuje s ……., …… a …… . U senzualistů je poznání až přes smyslovou zkušenost, tj. …………, racionalisté tvrdí, že myšlení je vrozené, tj. …….. .

Kontrola správného doplnění: O platnosti poznání v novověku má rozhodovat subjekt, který je vybaven přirozenými dispozicemi, tj. vnímáním a myšlením. Podle empiriků je lidská mysl při narození tabula rasa a popisuje ji až naše smyslová zkušenost. Rozumové uvažování pak pracuje s pojmy, soudy a úsudky. U senzualistů je poznání až přes zkušenost, tj. aposteriorně, u racionalistů je vrozené, tj. apriorně.

Použitá literatura CORETH, Emerich a Harald SCHÖNDORF. Filosofie 17. a 18. století. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, 310 s. Dějiny filosofie (Olomouc), díl 3. ISBN 80-718-2119-5. NOVOTNÝ, Zdeněk. Jak (se) učit filosofii. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 143 s. ISBN 80-718-2179-9.