Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu Formy a typy státu (VY_32_INOVACE_05.03.06) Autor Mgr. Vladimír Šorma Tematická oblast Základy politologie Ročník Sedmý Datum tvorby Březen 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku základů politologie (politické vědy) v hodinách Základů společenských věd ve třetím ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru politologie a politiky Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky třetího ročníku Základů společenských věd – Politologie; jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku definování a cílů politologie a politiky. Časová dotace materiálu je 15-20 minut.

Formy a typy státu Formy a typy státu - dělíme podle organizace státu a míry jejího naplňování, dělit je lze mnoha způsoby, například 1) podle počtu suverénů: - monarchie - vláda jednoho - oligarchie - vláda několika - demokracie - vláda všech, vláda lidu 2) podle toho, kdo vládne: - monarchie -vláda krále - sofokracie - vláda filosofa - aristokracie - vláda několika urozených - byrokracie - vláda úředníků - technokracie - vláda technické inteligence - oligarchie - vláda nejbohatších - demokracie - vláda lidu - timokracie - vláda nejsilnějších  3) podle hlavy státu: - monarchie - v čele státu stojí panovník, dědičný, nebo doživotně volený - absolutní – moc panovníka není omezena ústavou, soustřeďuje v sobě moc výkonnou, zákonodárnou, soudní, moc je v rukou jedné vládnoucí skupiny - konstituční – moc panovníka je omezena ústavou a panovník vykonává pouze reprezentační funkci, zákonodárnou moc má parlament - republika - stát, jehož hlava a orgány státní moci jsou voleny na určité období – existence tří základních složek státní moci (výkonná, soudní a zákonodárná)   - prezidentská – prezident je nejvyšším představitelem vlády, která je nezávislá na parlamentu, prezident je volen občany   - parlamentní – vláda je volena parlamentem a je jím také kontrolována, prezident pak je volen parlamentem  

Formy a typy státu Formy a typy státu 4) podle formy režimu: - diktatura - nedemokratická vláda jednotlivce, skupiny nebo politické strany. Diktatura potlačuje lidská práva a svobody, nepřipouští opoziční názory, neváhá použít proti občanům teror, neomezeně vládne a nedodržuje ani vlastní zákony - dělení diktatury podle Franze Neumana jednoduchá - moc uplatňovaná tradičními nástroji - byrokracie, policie, soudy, armáda caesaristická - více osobní, diktátor usiluje o získání podpory lidu, aby mohl svůj režim legitimovat totalitní - zaniká rozdíl mezi státem a společností, mezi veřejným a soukromým, právní stát se mění v policejní, moc se koncentruje na monopolní státní strany teokracie - stát považován za boží výtvor, panovník vládne z boží milosti - demokracie - forma vlády založená na principu podřízení, jsou zde realizována základní lidská práva a svobody, rozhodují všichni občané, protože jsou si ve svých právech rovni, umožněna pravidelná a pokojná změna vlády přímá - všichni rozhodují o státních záležitostech, referendum nepřímá (zastupitelská) - poslanci vykonávají moc za voliče 5) podle politického systému (vztahu zákonodárné a výkonné moci): - prezidentský - prezident je nejvyšším představitelem vlády , která je nezávislá na parlamentu (neboli moc výkonná je nezávislá na zákonodárné), prezident i parlament je volen přímo občany (např. USA, jižní Amerika) - parlamentní - prezident i vláda voleni a kontrolováni parlamentem, který vládě vyslovuje důvěru (např. ČR, VB) - poloprezidentský - prezident je volen přímo, je nositelem větších pravomocí než v parlamentním modelu (například tvorba a kontrola vlády), spolupráce prezidenta s parlamentem (např. Polsko, Finsko, Francie)  

Formy a typy státu Formy a typy státu 6) podle územně správního členění: - unitární stát - jednotný stát s jedinou ústavou a soustavou nejvyšších státních orgánů, zůstává unitární i pokud má autonomní jednotky, kterým ponechává samosprávu (např. ČR) Stát zůstává unitární i pokud má autonomní jednotky, kterým ponechává větší samosprávu (např. Sicílie v Itálii, Katalánsko a Baskicko ve Španělsku) - federace - sdružení států na základě společné ústavy, jako suverén vystupuje pouze celek, společná ústava, orgány, měna, armáda a zahraniční politika (např. USA, ČR 1969-1992) - konfederace - volné smluvní sdružení samostatných států, centrální vláda má určitou moc nad vládami členských států, nikoli nad jejich obyvatelstvem, zachovává státní suverenitu (Švýcarsko do 1948, SNS krátce po rozpadu SSSR) -většinou přechodná etapa k integraci nebo rozpadu federace  7) podle centra řízení: - centralizovaný - řízen z jednoho centra, zpravidla hlavního města - decentralizovaný - stát přenechává kompetence různým oblastem 8) podle složení obyvatelstva: - stát národní - jeden národ tvoří jeden stát (např. Dánsko, Portugalsko) - stát s národnostními menšinami - převládá jeden národ, příslušníci jiného národa tvoří významnou menšinu (např. Slovensko, Srbsko) - stát více národů - žádný národ nepřevažuje (např. Belgie, Švýcarsko) - občanský stát - národnostně velmi smíšený (např. USA)

Zdroje: Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia, Praha, 2002 David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Nakladatelství Olomouc, 2002 Dočekalová, P., Švec, K. a kol.: Úvod do politologie, Grada Publishing, Praha, 2009 Heywood, A.: Politické ideologie, Eurolex Bohemia, Praha, 2005 Říchová, B. Úvod do současné politologie, Portál, Praha, 2002 Sartori, G.: Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu, CDK, Brno, 2005 Vodička, K., Cabada, L.: Politický systém české republiky : historie a současnost, http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1t