DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0691 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_CH11 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice 68771 Autor RNDr. Anna Priessnitzová Vzdělávací oblast Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor Základy přírodních věd - chemie Tématický okruh Vybrané kapitoly z anorganické chemie Téma Kovy II. Ročník 2. M Datum tvorby 29.1. 2014 Anotace Prezentace poskytuje žákům základní vhled do učiva o kovech I.A a II.A skupiny PSP, je zaměřena na praktické využití těchto kovů, motivuje žáky k aktivnímu zájmu o učivo. Metodický pokyn Prezentace je určena jako výkladový materiál, lze ji rovněž využít k zopakování a procvičení učiva. Navazuje na ni pracovní list. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Alkalické kovy I.A skupina PSP Lithium Li Sodík Na Draslík K Rubidium Rb Cesium Cs Francium Fr

2Na + Cl2 ------------------> 2 NaCl Alkalické kovy jsou velmi reaktivní. Reagují přímo s halogeny za vzniku iontových solí : 2Na + Cl2 ------------------> 2 NaCl Alkalické kovy reagují bouřlivě s vodou, tato reaktivita se zvyšuje se stoupajícím protonovým číslem prvku. Při reakci vznikají silné hydroxidy, uvolňuje se plynný vodík a velké množství tepla : 2 K + 2 H2O --------------> 2 KOH + H2

Vlastnosti Na - světlá oranžově žlutá K – fialová Alkalické kovy jsou velmi měkké (lze je krájet nožem), na řezu jsou stříbrolesklé. Jsou lehké (Na plave ve vodě), velmi reaktivní, musí se proto uchovávat v petroleji. Při manipulaci se nesmí brát přímo rukou, rozežírají pokožku, je nutno použít chemické kleště. Kationty alkalických kovů barví plamen různými barvami (plamenová zkouška) : Li – purpurově červená Na - světlá oranžově žlutá K – fialová

Výskyt v přírodě Díky vysoké reaktivitě se alkalické kovy volně v přírodě nevyskytují, pouze ve formě sloučenin. Sodík a draslík patří mezi deset nejhojněji se vyskytujících prvků na zemi. Velké množství alkalických kovů se nachází v mořské vodě (NaCl a KCl). Odtud se také získávají. Tyto minerály se také nacházejí v oblastech, kde dříve bylo moře (v Evropě - Solnohrad - Salzburg) -velká podzemní naleziště kamenné soli. Na a K jsou biogenní prvky – v tělních tekutinách Ve velkém množství se v přírodě také vyskytují ledky, např. na pobřeží Chile: NaNO3, KNO3

Využití sloučenin Na a K : NaCl je surovinou pro chemický průmysl , solanka = roztok NaCl se využívá k elektrolýze ----> Na, Cl2 jako fyziologický roztok – infuze, oční kapky NaCl = konzervační látka v potravinářském průmyslu Hnojiva : ledky, K2SO4, KCl Na2SO4 – při výrobě papíru NaHCO3 – zažívací soda KOH, NaOH – výroba mýdel Na2CO3 – výroba skla, mýdla, papíru, změkčování vody Výroba sodíku a draslíku : elektrolýzou tavenin jejich chloridů nebo hydroxidů

Prvky II.A skupiny Berylium Be Hořčík Mg Vápník Ca barví plamen cihlově červeně Stroncium Sr Baryum Ba žlutozeleně Rádium Ra - radioaktivní

Využití v praxi Beryllium se využívá jako součást moderátorových tyčí v jaderné energetice, slitiny s mědí v elektrotechnice a ke konstrukci letadel a vesmírných raket Hořčík - v přírodě jako dolomit a magnezit, Mg je biogenní prvek – součást chlorofylu. V mořské vodě MgCl2 , v minerálních vodách – projímavé účinky Slitiny hořčíku – lehké, pevné (konstrukční materiál - letadla, rakety) Mg(OH)2 – gel na spáleniny (Polysan) Gastrogel – proti překyselení žaludku (pálení žáhy) Mg hoří oslnivým plamenem – využití ohňostroje Mg = redukční činidlo

Vápník – biogenní prvek, součást těl živých organismů Minerály a horniny : kalcit, vápenec, mramor, sádrovec (alabastr), fluorid (kazivec), dolomit, fosforečnany, křemičitany. Vápencové pohoří – Pálava. Vápencový podklad v Moravském krasu - vznik krápníků. Tvrdost vody je způsobena CaSO4, Ca(HCO3)2 Vápenec CaCO3 se využívá k výrobě cementu --> beton, Dále se využívá při výrobě skla, při zpracování železa. Vápněním se neutralizuje kyselá půda.

Kalcit CaCO3 Fluorit (kazivec) CaF2

Socha Mojžíše z mramoru Alabastr CaSO4 . 2 H2O

Italské Dolomity

ZDROJE: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alkalimetalle.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Erdalkali.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Orca_banana_grove_drapery.JPG http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Calcit_Zwilling_-_Egremont,_England.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fluorita_green.jpeg http://ro.wikipedia.org/wiki/Fi%C8%99ier:Alabaster.jpg http://ro.wikipedia.org/wiki/Fi%C8%99ier:Khafra_-_Quefr%C3%A9n.jpg http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Mosesncoli.jpg BANÝR, Jiří a kolektiv: Chemie pro střední školy. Praha: SPN, 1995. Dolomity – foto archív autora