Klubová přednáška Violino Teplárenství – současné a budoucí problémy a řešení Ing. Martin Hájek, Ph.D. 4. října 2017, Violino, Praha

Teplárenské sdružení ČR Zájmové sdružení právnických osob Sídlo: Partyzánská 1/7, Praha 7 Založeno v roce 1991 Členská základna K 14.9.2017 Výrobci tepla 34 Distributoři tepla 9 Vzdělávací inst. 6 Ostatní 23 Celkem 72 Významná členství Hospodářská komora ČR ČSZE Euroheat&Power Spolupráce WEC TPUE

Pařížská dohoda vstoupila v platnost 4.11. 2016 Ratifikovalo 166 zemí Cíl: Udržet oteplení planety pod 2° Z EU zatím neratifikovala pouze ČR Schválena PS a Senátem, 22.9. doručena prezidentovi.

Cíle snižování emisí EU 28 Zdroj: EEA

1. Snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti roku 1990 Cíle EU 2030 1. Snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti roku 1990 ETS o 43 % ve srovnání s rokem 2005 Mimo ETS o 30 % ve srovnání s rokem 2005 2. Závazný podíl 27 % energie z OZE na domácí spotřebě 3. Indikativní zvýšení energetické účinnosti o 27 % (30 %) Související legislativa v procesu: Revize směrnice ETS a ESR Balíček k cirkulární ekonomice – revize odpadové legislativy Balíček Čistá energie pro všechny Evropany (EPBD, EED, RED, governance, design trhu s elektřinou) + již schválená legislativa ochrany ovzduší IED, MCP, NEC

Evropská rada schválila obecný přístup k revizi EU ETS Lineární redukční faktor 2,2 % Zdvojnásobení přísunu povolenek do MSR Postupné rušení části povolenek v MSR Snížení aukčního poměru až o 2% při nedostatku pro průmysl Změny v řízení modernizačního fondu, zahrnutí Řecka Bezplatný příděl povolenek na teplo (30 %)

Udržení konkurenceschopnosti? Dilema teplárenství Udržení konkurenceschopnosti? Růst podílu OZE Růst účinnosti Teplárenství Snižování emisí CO2 Snižování emisí prachu, NOx, SOx

Ekonomická diskriminace velkých zdrojů Výroba tepla ze zemního plynu 1x 100 MW dálkové teplo 10 000 x 10 kW lokální vytápění Výška komínu 130 m 13 m Emisní limity (nejlepší dostupné technologie) ANO NE Monitoring emisí Ekologická daň (zákon č. 261/2007 Sb.) ANO NE Poplatky za emise (zákon č. 201/2012 Sb.) Nákup povolenek (zákon č. 383/2012 Sb.)

Palivový mix pro výrobu tepla v ČR

Investice v teplárenství Investice do modernizace tepláren: 2013-2016: 19 miliard Kč 2015: 7 miliard Kč 2016: 2,8 miliardy Kč 2017-2022: 5+ miliard Kč Konverze a modernizace parních rozvodů: 2014 = 18,5 km 2015 = 20,5 km 2016 = 10,5 km 2017 = 15,0 km

V Německu pokračuje Energiewende… Fotovoltaické elektrárny Zdroj: BMWi, rok 2016 odhad

V Německu pokračuje Energiewende… Větrné elektrárny Zdroj: BMWi, rok 2016 odhad

Instalovaný výkon v Německu 2010 a 2016 (GW)

Řešení vysokého podílu elektřiny z intermitentních OZE Omezení výroby z OZE ve výrobních špičkách Doprava elektřiny z OZE na větší vzdálenost (super grid) Přizpůsobení poptávky výrobě elektřiny (DSM, smart metering) Skladování elektřiny (přečerpávací vodní elektrárny, baterie) Systémová integrace Elektromobilita Power2Gas Zapojení kogeneračních tepláren

Náklady na skladování energie Zdroj: Universita Aalborg

Role KVET v Německé Energiewende Proud 2030: Dlouhodobé trendy – úkoly pro nadcházející léta Zpráva o výsledcích k trendu 7: Moderní zařízení KVET vyrábějí reziduální proud a přispívají k Wärmewende Tepelné sítě mají jako pro budoucnost způsobilá infrastruktura strategický význam Trend je jasný: V hustě osídlených oblastech by měly převzít zásobování teplem převážně tepelné sítě Změní se jejich role – sbírat teplo z různých zdrojů a rozdělovat spotřebitelům = přechod na nižší teploty Měla by být umožněna včasná rozhodnutí pro důležitou infrastrukturu jako tepelné sítě = městské teplárenské plány

Role KVET v Německé Energiewende Flexibilní vyrovnávací technologie Špičkové kotle (bio, plyn, elektro) Zásobníky tepla Tepelná čerpadla Tepelné sítě Geotremální energie Solární energie KVET (bio, plyn, odpad) Technologie elektřina - teplo Technologie tepla z OZE

Role KVET v Německé Energiewende Zařízení KVET na fosilní paliva mohou hrát v energetickém systému ještě dlouhá léta důležitou roli, pokud se budou modernizovat. Využití KVET především v průmyslových vysokoteplotních procesech, ve veřejných tepelných sítích spíše OZE a odpadní teplo = kaskádování tepla

Nutnost retrofitu zdrojů s cílem splnění emisních limitů Závěry Nutnost retrofitu zdrojů s cílem splnění emisních limitů Potřeba zvyšování flexibility přechod z páry na horkou vodu úpravy zařízení elektrokotle akumulace tepla Poskytování podpůrných služeb i v rámci distribučních soustav (řízení Q) V závislosti na ekonomických podmínkách navyšování podílu OZE a druhotných zdrojů (biomasa, odpad) Využití hnědého uhlí dokud to bude možné (s ohledem na situaci v DE minimálně do roku 2040)

Jak přežít rok 2020? „Není to ten nejsilnější, kdo přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.“ Charles Darwin

Hlavní problémy s kvalitou ovzduší v ČR ČHMÚ: „Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky.“ Zdroj dat – ČHMÚ, Znečištění ovzduší na území České republiky

Podíl sektorů na celkových emisích PM10 v roce 2014 Zdroj dat – CHMI, Znečištění ovzduší na území České republiky

Podíl sektorů na celkových emisích PM2,5 v roce 2014 Zdroj dat – CHMI, Znečištění ovzduší na území České republiky

Podíl sektorů na celkových emisích benzo[a]pyrenu v roce 2014 Zdroj dat – CHMI, Znečištění ovzduší na území České republiky

Podíl sektorů na klíčových emisích Zcela klíčové sektory z pohledu znečištění jsou lokální vytápění domácností a doprava! Veřejná energetika a výroba tepla se v nejproblematičtějších emisích PM10, PM2,5 a BaP pohybuje na 4. místě dále Reálný vliv na imisní situace je díky emisím z vysokých komínů řádově nižší! Zemědělství se na datech ukazuje jako 3. nejvýznamnější sektor z pohledu znečištění!