Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Merkur SLUNEČNÍ SOUSTAVA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Gošová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Je nejmenší planetou sluneční soustavy s rovníkovým průměrem 4880 km. Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Merkur, planeta nejblíže ke Slunci, je vysušován a spalován slunečním zářením. Je nejmenší planetou sluneční soustavy s rovníkovým průměrem 4880 km.

Jedná se o jednu ze čtyř terestrických planet v soustavě, která má pevný kamenitý povrch. Planeta je tvořena přibližně ze 70 % z kovových materiálů a 30 % tvoří křemičitany.

Merkur dosahuje pouze 38 % průměru Země a je tedy pouze přibližně 1,4krát větší než pozemský Měsíc.

ROTACE A OBĚŽNÁ DRÁHA PLANETY Merkur se otáčí okolo své osy pomalu, přibližně za 59 dní vykoná jednu úplnou otáčku. Okolo Slunce však obíhá nejrychleji ze všech planet. Jeden oběh mu trvá pouhých 88 dní. Pro pozorovatele na planetě, který by viděl východ slunce, by efekt daný těmito dvěma pohyby znamenal, že by další východ slunce musel čekat 176 dní. Za tu dobu ale planeta oběhne dvakrát okolo Slunce.

Merkur obíhá Slunce po eliptické dráze s poměrně velkou excentricitou Merkur obíhá Slunce po eliptické dráze s poměrně velkou excentricitou. Tato výstřednost oběžné dráhy se projevuje v tom, že v době perihélia je přibližně o 24 miliónů km blíže ke Slunci než v době afélia. Průměrná vzdálenost od centrální hvězdy je 57,9 miliónů km, kterou planeta urazí jednou za 87,969 dne průměrnou rychlostí oběhu 47,87 km/s Merkur má velmi výstřednou dráhu a v gravitačním poli Slunce se perihélium jeho dráhy stáčí přibližně o jeden stupeň za 6 pozemských let. Perihélium je nejbližší místo, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.

VNITŘNÍ STAVBA PLANETY kůra je z křemičitých hornin kamenný plášť je z křemičitanů kovové jádro Zvláštností Merkuru je jeho značně vysoká hustota dosahující asi 5400 kg/m³ a poměrně silné magnetické pole o velikosti asi 1 % zemského. Tento fakt je vysvětlován vysokým zastoupením železa a niklu uvnitř planety a masivním jádrem, které se nachází pod kůrou. Magnetické pole je skloněné o 7 stupňů vůči rotační ose Merkuru a je natolik silné, že umožňuje vznik magnetosféry okolo planety, která odklání sluneční vítr.

POVRCH Povrch Merkuru je posetý krátery, protože byl bombardován tisíci meteority. Na povrchu Merkuru je také mnoho vrás, horských hřebenů a puklin, které vznikly v době, kdy se mladá planeta ochlazovala a smršťovala. Nejvýraznějším povrchovým útvarem Merkuru je přes 1400 km se táhnoucí prohlubeň Caloris Basin, která je často považována za největší kráter ve sluneční soustavě. Caloris Basin

ATMOSFÉRA Merkur má velmi tenkou atmosféru, složenou z atomů vyražených z jeho povrchu slunečním větrem, což je zapříčiněno slabým gravitačním polem vytvářeným poměrně lehkou planetou. Protože je povrch Merkuru velmi horký, tyto atomy rychle unikají do vesmíru. Takže oproti Zemi nebo Venuši, jejichž atmosféry jsou stabilní, Merkurova atmosféra je proměnlivá a musí být neustále doplňována. Tlak atmosféry na povrchu je menší než 10 Pa, tedy v pozemských měřítkách ultravysoké vakuum, daleko vyšší tlak má i vakuum v běžné žárovce Atmosféra Merkuru Molekulární kyslík 42 % sodík 29 % vodík 22 % helium 6 % draslík 0,5 % voda stopové množství Pravděpodobný výskyt argon, neon, oxid uhličitý dusík, xenon, krypton

TEPLOTA Merkur, protože je nejbližším sousedem Slunce, vykazuje ze všech planet největší rozdíly v denních a nočních teplotách. Průměrná teplota planety je 167 °C, ale v okamžiku, kdy je planeta nejblíže ke Slunci, může teplota vyšplhat až nad 450 °C. V noci se pak povrch rychle ochlazuje, protože řídká atmosféra teplo neudrží a teplota pak klesá až na -180 °C. Tyto překotné změny teploty během dne jsou způsobeny několika faktory. Jedním z nich je rotace planety, kdy je po 176 dní přivrácená jedna strana Merkuru ke Slunci.

POZOROVÁNÍ MERKURU Vhodné podmínky pro pozorování Merkuru nastávají v době východu nebo západu Slunce. Pro jeho pozorování je důležité, zda Merkur právě Slunce dobíhá, nebo předbíhá. Pokud Slunce dobíhá, je viditelný po několik minut poté, co Slunce zapadlo za horizont. Pokud slunce předbíhá, je možné pozorovat planetu chvíli před východem Slunce, než zanikne v narůstajícím slunečním světle. Vždy po několika letech, když jsou Slunce, Merkur a Země v přímce, dochází k přechodu Merkuru přes sluneční kotouč. Merkur vypadá jako malá pohybující se černá skvrnka (viz animace).

VÝZKUM Merkur byl poslední zkoumanou terestrickou planetou ve sluneční soustavě i přes to, že se jedná o jednu z blízkých planet. Donedávna byl zblízka prozkoumán pouze jedinou sondou – americkou sondou Mariner 10. V současnosti se výzkumem nejbližší planety Slunce zabývá další americká sonda MESSENGER (viz obrázek), která uskutečnila tři průlety okolo planety. V roce 2011 by měla být navedena na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Na rok 2013 plánuje Evropská kosmická agentura ESA start družice BepiColombo.

CITACE Všechny obrazové materiály [cit. 2010-09-22] Dostupné pod licencí Public domain  na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:SolarSystem.jpg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NewSolarSystem-Eris-noquote.jpg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Reprocessed_Mariner_10_image_of_Mercury.jpg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Messenger_mercury_1st_flyby.jpg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mercury_Earth_Comparison.png> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Perihelion_precession_of_Mercury_%28cs%29.svg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terrestrial_planet_size_comparisons_edit.jpg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hero_Rupes.jpg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MESSENGER_looking_Toward_the_South_Pole_of_Mercury.png> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sveinsd%C3%B3ttir_crater_EN0108830230M.jpg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Orbital_resonance_of_Mercury.gif> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Merc_antipod_caloris.jpeg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MESSENGER.jpg> Všechny obrazové materiály [cit. 2010-09-22] Dostupné pod licencí GNU Free Documentation na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mercury_Internal_Structure.svg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mercury_transit_animation.gif> ODKAZY Velká rodinná encyklopedie Vesmír. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Slovart, 2000. ISBN 807209251. Všechny obrazové materiály [cit. 2010-09-22] Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Merkur_%28planeta%29>